zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ropa z pole

05.09.2005
Zemědělství
Ropa z pole
STRMÝ VZESTUP cen ropy začíná být hlavním tématem sezony a není vyloučeno, že časem potlačí i zprávy typu "odstoupit". Přehled technologických novinek ropného průmyslu, který shromáždil Jan Stuchlík v Ekonomu č. 32 pod titulkem Žízeň nehrozí, přilákal taky pozornost kritiků hájících předpověď, že těžbu už vystupňovat nelze a před námi se otevírá "ropný zlom", ze kterého vede jen cesta dolů. Těžko rozsoudit, kdo má pravdu, oba protikladné názory jsou dobře vyfutrované. Spor však není o cenu ropy, to je realita, která rázem mění hodnotu energetických úspor, alternativních zdrojů energií a strategických scénářů, nabízejících nižší energetickou náročnost ekonomiky. Zemědělci jako třída sice provázejí vyšší ceny nafty pláčem, ale ti, kdo se budou moci zapojit do programu biopaliv, budou mít z obilného lánu vlastní ropný pramen. Kdo však bude mezi ně patřit a jak budou rozdány karty, to nevíme. První tendr na dotovanou výrobu biolihu do benzinu zhavarov al a byl zrušen. Milena Geussová teď v Sondě zjišťovala, jak věci pokračují.

Děláme to pro sebe, říká Tomáš Kosta o omluvě odsunutým antifašistům. Hlásíme jen tímto gestem, že opouštíme princip kolektivní viny. Vztahy s Německem to nijak neovlivní. Kosta prožil půl života v německé emigraci, a tak ví, o čem mluví. Pohyboval se v blízkosti dlouhé řady politiků, nejen Gerharda Schrödera a Johannese Raua, ale třeba i Willyho Brandta, a také kulturních veličin, jako je Günther Grass nebo Heinrich Böll. Nyní působí v řadách poradců premiéra české koaliční vlády, teď už třetího v řadě. Rozhovor, který připravil Emil Szirmai, nám umožnil zahlédnout německou scénu zblízka (Kosta byl u toho), a zároveň v odstupu (viděl toho hodně za tolik let). Potěšilo mne, že jsem si přitom potvrdil svou optimistickou vizi o vyhlídkách česko-německých (a česko-rakouských) vztahů, které znovu začnou těžit z toho, jak jsme si po tisíci let soužití blízcí. A kdyby se to nepovedlo hned, tak holt odkážu na to větší měřítko.

Meziplanetárním vztahům se v tomto čísle Ekonoma věnuje Petr Blažek a obrací pozornost na Mars. Vždycky jsem rád čítával sci-fi o kolonizaci rudé planety, ale nyní překvapeně zjišťuji, jak věcnou povahu mohou mít podobné úvahy. Hledají se řešení pro zdroj vody (snad z pólu), ochranu před radiací, atmosféru. Jen ta dlouhá cesta - tři roky - trochu odrazuje. Ale potřebná výdrž by se dala trénovat na dálnici Praha-Brno.

Nízké úroky, které dnes nabízí hypoteční banky, jsou odrazem dlouhodobého vývoje základních úrokových sazeb, a zřejmě ještě vydrží, jak potvrzuje čerstvý Ekonom Poll. Ne každému se však líbí, že by vlastní bydlení mohlo být dostupnější než to nájemní. Světlana Rysková zaznamenala starosti developerů, kteří investovali do bytové výstavby a teď zjišťují odliv poptávky. Nižší úroky znamenají nižší splátky, a tak rozšiřují okruh těch, kdo by si mohli dluh dovolit. Hranice potřebného příjmu pro hypotéku 1,5 milionu korun se splatností na 20 let už se posunula k 15 tisícům korun měsíčně, tedy hluboko pod průměrný plat. Neznamená to, že sazby pod tři procenta budou na trhu věčně, ale v každém případě už hypotéka není řešení jen pro horních deset tisíc. Jestli to souvisí s tím, že na chodníku častěji potkáme maminku s kočárkem? To by stálo za průzkum.

AUTOR: Zbyněk Fiala
šéfredaktor
Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí