Od počátku srpna letošního roku vstoupil v platnost Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie, který může nastartovat novou významnou etapu v české energetice.
Čistá energie má už v ČR zelenou, ale také nové problémy
Zda bude úspěšný, ovšem záleží na důležitých vyhláškách, které právě dokončuje Energetický regulační úřad.
Zákon, který ekologické organizace prosazovaly několik let, otevře cestu na český trh větrným či malým vodním elektrárnám, spalování biomasy nebo sluneční energii. Měl by snížit exhalace oxidu uhličitého zhruba o 4 miliony tun - tedy o množství odpovídající téměř všem českým kamionům a nákladním autům dohromady. Do konce desetiletí v české ekonomice vyvolá investice ve výši asi 50 miliard korun. Modernizuje energetiku a vytvoří tisíce nových pracovních míst. Přitom dopad na cenu bude jen v řádu několika procent, zanedbatelný ve srovnání s jinými vlivy na trhu.
Zákon je nejlepší normou na podporu čistých zdrojů energie v nových členských zemích EU. Podnikatelé, kteří se rozhodnou postavit zařízení na výrobu čisté energie, budou díky němu mít dlouhodobě garantovanou výkupní cenu své elektřiny, což zajistí návratnost investic, a otevře jim tak dveře k bankovním úvěrům.
Očekává se, že účinná motivace k výstavbě plánovaných větrných elektráren může přitáhnout do české ekonomiky během pěti let asi 20 miliard korun investic. Podle představitelů hnutí Duha by nárůst podílu větrné energie mohl snížit také znečištění oxidem uhličitým asi o milion tun ročně, tedy ekvivalent čtvrtiny všech kamionů a nákladních aut na našich silnicích.
OSUD VĚTRNÉ ENERGETIKY V ČR ZÁVISÍ NA VYHLÁŠKÁCH
Ovšem zda vše bude tak skvělé, a zda zákon opravdu účinně podpoří čisté zdroje, rozhodnou v praxi až prováděcí vyhlášky, které k němu připravuje Energetický regulační úřad. V nich stanoví to hlavní: pravidla pro výpočet výkupních cen a zejména ceny samotné. Právě výkupní ceny jsou nejdůležitějším parametrem celého systému podpory. Aby legislativa splnila svůj účel, musí být určeny průhledně a nediskriminačně. Musí výrobcům ze všech typů zdrojů zaručit patnáctiletou návratnost investice - jak zákon požaduje.
Petr Holub z Hnutí Duha konstatuje: "Po letech nejistoty zákon výrobcům čisté energie konečně zajistí stabilní podmínky na trhu, a otevře tak cestu k bankovním úvěrům. Nejdůležitějšími body jsou povinný výkup čisté elektřiny a garance návratnosti projektů do patnácti let. Je to nejlepší legislativa tohoto druhu v deseti nových členských zemích EU. Sníží znečištění, vytvoří nová pracovní místa, pomůže oživit ekonomiku řady obcí a rozhýbe nové, moderní průmyslové odvětví. Ovšem zda opravdu splní svůj účel, záleží na rozhodnutí regulátora o vyhláškách a výkupních cenách."
Ekologové se obávají, zda úřad stanoví ceny opravdu nediskriminačně pro všechny typy čistých zdrojů a zajistí návratnost investic, nebo vyjde vstříc spíše zájmům dominantních energetických společností."
Ekologická hnutí upozorňují, že regulátor může zastavit rozvoj větrné energie. Pokud by Energetický regulační úřad razantně snížil výkupní cenu energie z větrných elektráren, zabrzdí tím slibný rozvoj moderního průmyslového odvětví, varovaly dnes ekologické organizace.
CENY K MOTIVACI NENADCHLY
Úřad už totiž zveřejnil návrh výkupních cen na rok 2006, kde zvažuje snížení současné ceny 2,60 Kč/kWh pod úroveň 2,50 Kč/kWh. Ekologové z hnutí Duha však připomínají, že především na těchto sazbách závisí, kolik větrných elektráren se u nás vyplatí postavit. Obávají se výrazného snížení výkupní ceny, kterým by se řada projektů ocitla pod hranicí rentability, a upozorňují, že investory navíc mohou odradit prudké změny podmínek.
Projekty nových elektráren by taková cena vytlačila pouze na největrnější místa na vrcholcích hor, jenže ta jsou přitom paradoxně nejdále od energetických sítí. Naopak místa blízko sítí by zůstala nevyužitá. Ekologové poukazují na to, že vhodným řešením by bylo podobně jako v Německu cenu diferencovat podle toho, jak silný zde fouká vítr, což umožňuje i český zákon.
ERÚ už podle ekologů jednou podobnou chybu udělal, když v letech 2003-2004 příliš vysoko stanovil výkupní cenu pro tzv. spoluspalování biomasy v uhelných elektrárnách. Tím došlo postupně k deformaci trhu s dřevní štěpkou, kterou jako palivo skoupil do svých kotlů ČEZ, a poškodil tak podle názoru ekologických aktivistů řadu obecních výtopen.
Ti se nyní obávají, aby se podobná situace v důsledku neuváženě nastavené cenové politiky neopakovala. Petr Holub říká: "Výrazné snížení ceny by mohlo udělat z podpory větrných elektráren neúčinnou proklamaci. Už při snížení na hranici dvou padesáti za kilowatthodinu se značná část projektů ocitne pod hranicí rentability a investoři se zaměří pouze na největrnější místa na vrcholcích hor. Prudké výkyvy podnikatelských podmínek z roku na rok odrazují investory. Ideální by bylo stanovit cenu ne plošně, ale diferencovaně, podle síly větru v jednotlivých lokalitách, podobně jako tomu je v Německu."
Obdobné obavy vyjádřil i Edvard Sequens ze Sdružení Calla: "Jestliže chceme mít moderní a oproti dnešku čistější energetiku, bez podílu, který představují větrné elektrárny, se neobejdeme. Prezentované záměry ERÚ o snížení ceny však vedou k obavám, že tomu tak nebude. Zdá se, že úřad se svými výpočty nesplňuje dikci ani smysl zákona."
OPRAVDU CHCEME VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY?
Kromě cenových rizik mají však větrné elektrárny před sebou ještě další problém: místní referenda. V Koclířově na Svitavsku nebude stát osm až deset nových větrných elektráren za téměř tři čtvrtě miliardy korun. A patnáct větrníků nechtějí ani lidé v obcích Líšťany a Jimlín na Lounsku. Obecní referenda tak hatí plány investorů, kteří chtějí větrné elektrárny stavět. V Koclířově chtěla větrnou farmu o výkonu dvacet až dvacet čtyři megawattů postavit společnost Větrná energie Morava s rakouským kapitálem. Z tři sta padesáti lidí se ale ve víkendovém referendu proti stavbě větrníků postavilo více než dvě stě lidí. Koclířov a obce na Lounsku nejsou prvními místy v zemi, kde lidé zastavili plány na výstavbu větrných elektráren. Ty už odmítli například zastupitelé Šluknova na severu Čech nebo v Jeseníkách na severu Moravy.
Zákon, který ekologické organizace prosazovaly několik let, otevře cestu na český trh větrným či malým vodním elektrárnám, spalování biomasy nebo sluneční energii. Měl by snížit exhalace oxidu uhličitého zhruba o 4 miliony tun - tedy o množství odpovídající téměř všem českým kamionům a nákladním autům dohromady. Do konce desetiletí v české ekonomice vyvolá investice ve výši asi 50 miliard korun. Modernizuje energetiku a vytvoří tisíce nových pracovních míst. Přitom dopad na cenu bude jen v řádu několika procent, zanedbatelný ve srovnání s jinými vlivy na trhu.
Zákon je nejlepší normou na podporu čistých zdrojů energie v nových členských zemích EU. Podnikatelé, kteří se rozhodnou postavit zařízení na výrobu čisté energie, budou díky němu mít dlouhodobě garantovanou výkupní cenu své elektřiny, což zajistí návratnost investic, a otevře jim tak dveře k bankovním úvěrům.
Očekává se, že účinná motivace k výstavbě plánovaných větrných elektráren může přitáhnout do české ekonomiky během pěti let asi 20 miliard korun investic. Podle představitelů hnutí Duha by nárůst podílu větrné energie mohl snížit také znečištění oxidem uhličitým asi o milion tun ročně, tedy ekvivalent čtvrtiny všech kamionů a nákladních aut na našich silnicích.
OSUD VĚTRNÉ ENERGETIKY V ČR ZÁVISÍ NA VYHLÁŠKÁCH
Ovšem zda vše bude tak skvělé, a zda zákon opravdu účinně podpoří čisté zdroje, rozhodnou v praxi až prováděcí vyhlášky, které k němu připravuje Energetický regulační úřad. V nich stanoví to hlavní: pravidla pro výpočet výkupních cen a zejména ceny samotné. Právě výkupní ceny jsou nejdůležitějším parametrem celého systému podpory. Aby legislativa splnila svůj účel, musí být určeny průhledně a nediskriminačně. Musí výrobcům ze všech typů zdrojů zaručit patnáctiletou návratnost investice - jak zákon požaduje.
Petr Holub z Hnutí Duha konstatuje: "Po letech nejistoty zákon výrobcům čisté energie konečně zajistí stabilní podmínky na trhu, a otevře tak cestu k bankovním úvěrům. Nejdůležitějšími body jsou povinný výkup čisté elektřiny a garance návratnosti projektů do patnácti let. Je to nejlepší legislativa tohoto druhu v deseti nových členských zemích EU. Sníží znečištění, vytvoří nová pracovní místa, pomůže oživit ekonomiku řady obcí a rozhýbe nové, moderní průmyslové odvětví. Ovšem zda opravdu splní svůj účel, záleží na rozhodnutí regulátora o vyhláškách a výkupních cenách."
Ekologové se obávají, zda úřad stanoví ceny opravdu nediskriminačně pro všechny typy čistých zdrojů a zajistí návratnost investic, nebo vyjde vstříc spíše zájmům dominantních energetických společností."
Ekologická hnutí upozorňují, že regulátor může zastavit rozvoj větrné energie. Pokud by Energetický regulační úřad razantně snížil výkupní cenu energie z větrných elektráren, zabrzdí tím slibný rozvoj moderního průmyslového odvětví, varovaly dnes ekologické organizace.
CENY K MOTIVACI NENADCHLY
Úřad už totiž zveřejnil návrh výkupních cen na rok 2006, kde zvažuje snížení současné ceny 2,60 Kč/kWh pod úroveň 2,50 Kč/kWh. Ekologové z hnutí Duha však připomínají, že především na těchto sazbách závisí, kolik větrných elektráren se u nás vyplatí postavit. Obávají se výrazného snížení výkupní ceny, kterým by se řada projektů ocitla pod hranicí rentability, a upozorňují, že investory navíc mohou odradit prudké změny podmínek.
Projekty nových elektráren by taková cena vytlačila pouze na největrnější místa na vrcholcích hor, jenže ta jsou přitom paradoxně nejdále od energetických sítí. Naopak místa blízko sítí by zůstala nevyužitá. Ekologové poukazují na to, že vhodným řešením by bylo podobně jako v Německu cenu diferencovat podle toho, jak silný zde fouká vítr, což umožňuje i český zákon.
ERÚ už podle ekologů jednou podobnou chybu udělal, když v letech 2003-2004 příliš vysoko stanovil výkupní cenu pro tzv. spoluspalování biomasy v uhelných elektrárnách. Tím došlo postupně k deformaci trhu s dřevní štěpkou, kterou jako palivo skoupil do svých kotlů ČEZ, a poškodil tak podle názoru ekologických aktivistů řadu obecních výtopen.
Ti se nyní obávají, aby se podobná situace v důsledku neuváženě nastavené cenové politiky neopakovala. Petr Holub říká: "Výrazné snížení ceny by mohlo udělat z podpory větrných elektráren neúčinnou proklamaci. Už při snížení na hranici dvou padesáti za kilowatthodinu se značná část projektů ocitne pod hranicí rentability a investoři se zaměří pouze na největrnější místa na vrcholcích hor. Prudké výkyvy podnikatelských podmínek z roku na rok odrazují investory. Ideální by bylo stanovit cenu ne plošně, ale diferencovaně, podle síly větru v jednotlivých lokalitách, podobně jako tomu je v Německu."
Obdobné obavy vyjádřil i Edvard Sequens ze Sdružení Calla: "Jestliže chceme mít moderní a oproti dnešku čistější energetiku, bez podílu, který představují větrné elektrárny, se neobejdeme. Prezentované záměry ERÚ o snížení ceny však vedou k obavám, že tomu tak nebude. Zdá se, že úřad se svými výpočty nesplňuje dikci ani smysl zákona."
OPRAVDU CHCEME VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY?
Kromě cenových rizik mají však větrné elektrárny před sebou ještě další problém: místní referenda. V Koclířově na Svitavsku nebude stát osm až deset nových větrných elektráren za téměř tři čtvrtě miliardy korun. A patnáct větrníků nechtějí ani lidé v obcích Líšťany a Jimlín na Lounsku. Obecní referenda tak hatí plány investorů, kteří chtějí větrné elektrárny stavět. V Koclířově chtěla větrnou farmu o výkonu dvacet až dvacet čtyři megawattů postavit společnost Větrná energie Morava s rakouským kapitálem. Z tři sta padesáti lidí se ale ve víkendovém referendu proti stavbě větrníků postavilo více než dvě stě lidí. Koclířov a obce na Lounsku nejsou prvními místy v zemi, kde lidé zastavili plány na výstavbu větrných elektráren. Ty už odmítli například zastupitelé Šluknova na severu Čech nebo v Jeseníkách na severu Moravy.
Zdroj:Technik
Sdílet článek na sociálních sítích
