Příroda focená, otištěná, roztřesená a dobarvená

V klatovské Galerii U Bílého jednorožce byla v uplynulém víkendu zahájena výstava Bohatství, projekt zahrnující práce tří fotografů: Jiřího Šiguta, Pavla Baňky a Václava Jiráska. Jedná se o pokračování snahy dvou mladých kurátorů Jana Freiberga a Pavla Vančáta vystavovat v tomto prostoru pravidelněji mladou českou fotografii, zejména tu, která vyvolává otázky.

Projekt volně navazuje na expozici Fotografie?? z léta loňského roku. Tehdy se zde představili autoři, jejichž dílo kurátoři nazvali "nefotografií" a jehož kořeny nacházeli u neokázalých, všedních fotografií Jana Svobody.

Letošní výstava je divácky méně náročná, což je i kurátorský záměr. Do vzájemných gravitačních polí kurátoři umístili ukázky z cyklů tří autorů, kteří fotografují přírodu způsobem, připomínajícím starý "piktorialistický" přístup k fotografii, kdy jako relativně nové médium fotografie napodobovala estetiku obrazu.

"Zaujalo nás, jak každý z vystavených autorů došel k podobnému výsledku svou vlastní cestou," řekl při zahájení Jan Freiberg. Název výstavy pak neodkazuje jen k bohatství přírodnímu, ale také k vizuálnímu bohatství plochy samotného fotografického obrazu.

Na všech dílech vidíme výsek přírody, ovšem nikoliv v tradičním objektivním, dokumentaristickém stylu. Do obrazu vstupuje vnitřní naladění autora a výsledek je jím silně ovlivněn.

Nejoriginálnějším se jeví dílo Jiřího Šiguta. Ten již po dvě desetiletí tvoří originální fotografické obrazy zcela bez použití fotoaparátu. V noci vychází do krajiny a umisťuje zde například pod vrstvu trávy fotografický papír, na němž se působením slabého světla postupně otiskne nejbližší okolí. Výsledek působí neobyčejně magicky. Zvětšeniny budí dojem plastičnosti, jejich měkké kontury do sebe vtahují pohled a povrch fotografického papíru vypadá sametově.

Nepřítomnost fotografa při otištění obrazu je z díla cítit. Jsou to soukromé výjevy z přírody, která není narušena prizmatem lidského nazírání. Důležitý je také osobní prožitek autora při zhotovování děl. Šigut si o svých nočních výpravách vede působivé zápisky, na výstavě bohužel neprezentované.

Díla Pavla Baňky, o dvacet let staršího než jeho dva výstavní souputníci, mají nejblíže klasickému obrazu. Baňka pro výstavu zapůjčil část cyklu Infinity, který v roce 2001 vystavoval v pražském Rudolfinu. Pracuje rovněž s dlouhými expozicemi a zaměřuje se na úseky krajiny, které působí majestátně a jakoby strnule. Z fotografií čiší zvláštní meditativní klid, kombinace černé a mnoha odstínů stříbrné šedé jim dodávají jistou eleganci a soumračnou atmosféru. Dvě z jeho fotografií připomínají experimenty Šigutovy, což byl jistě záměr vystavovatelů.

Václav Jirásek v tomto výběru vychází jako nejméně zajímavý z trojice. Bývalý člen sdružení Bratrstvo přiznává své zaujetí krásnem s dekadentním lemem. Jediný z vystavujících má své fotografie barevné, protože dobarvování foceného je v případě těchto děl součástí tvůrčího postupu. Jako by příroda nebyla dostatečně barevná sama o sobě, vyskytují se na Jiráskových snímcích ironicky kolorovaná poupata a mraky. V těch výjevech je cosi znepokojivého, barvy mají až jedovatou jízlivost, přestože se snaží hrát na strunu krásy.

Jiráskovy fotografie oproti Baňkovým a Šigutovým postrádají vnitřní sounáležitost, což může být zaviněno i výběrem prací.

Výstava Bohatství souzní se současnou vlnou regionálních expozic věnovaných přírodě a pobytu v ní.

Bohatství. Klatovy, Galerie U Bílého jednorožce. Do 30. října