Ekofarmáři: Kontrola je moc přísná

Mezi ekologickými zemědělci to vře. Tvrdí, že by rádi vyráběli mnohem víc biopotravin, ale brání jim v tom příliš přísné předpisy. Terčem kritiky se stala kontrolní organizace KEZ, kterou si přitom před lety sami vybudovali.
"Naši podnikatelé musí plnit tvrdší normy než jejich kolegové v zemích Evropské unie," prohlásil například Otakar Jiránek, šéf společnosti Country Life, která obchoduje s biopotravinami.

Příliš mnoho papírování
Ministr životního prostředí Libor Ambrozek při zahájení akce Září - měsíc biopotravin sice ekofarmářům slíbil, že za ním s problémy mohou přijít, ale žádné konkrétní důkazy o přehnaně tvrdém kontrolním postupu zatím podnikatelé nepředložili. Obecně se shodují v tom, že KEZ se příliš věnuje kontrole "papírů", ale málo si všímá skutečné podnikatelské praxe. "Pak se stává, že kvůli maličkosti neprojde kontrolou celá farma," říká místopředseda svazu ekozemědělců Pro-Bio Jiří Urban.
"Někdy je nám lidí z KEZ až líto, jak dlouho do noci sedí nad našimi papíry. Ale pak se třeba vůbec nestihnou podívat na farmu. Jak tedy chtějí zjistit, že skutečně nepoužíváme chemii?" diví se farmář Pavel Dobrovolný z Ratibořic na Třebíčsku, který ekofarmu dotáhl až k vlastní produkci biovýrobků z kozího mléka.
Tytéž zkušenosti má Miroslav Šrůtek, farmář z Benešova u Kamenice nad Lipou. "Určitá kontrola být samozřejmě musí. Ale jednou třeba přijde odborník, jindy zase člověk, který o zemědělství moc neví. Přitom za hodinu práce jim platím 350 korun a za rok ještě pět tisíc za to, že mě vůbec evidují," říká Šrůtek, který má zatím jen mléčnou farmu, ale na vlastní minimlékárnu se také chystá.

Ve hře jsou stovky miliónů
Důvod, proč kontrolory z KEZ farmáři musí strpět, je jednoduchý. Bez jejich osvědčení by nedostali speciální dotace na ekologické zemědělství. Jen letos na ně Ministerstvo zemědělství vyčleňuje tři sta miliónů korun. "Od roku 2007 zřejmě dojde k dalšímu navýšení sazeb," dodává Jiří Felčárek z odboru komunikace ministerstva.
Ředitel KEZ Jan Dvorský kritiku podnikatelů zásadně odmítá. "Řadě z nich jde bohužel právě jen o dotace, ne o výrobu biopotravin," říká. Dotace ve výši 1100 korun na hektar totiž dostávají i ti rolníci, kteří jen pečují o travnaté plochy (a nepoužívají přitom chemii), aniž by byli nuceni vyrábět jakékoliv biopotraviny. "Svaz Pro-Bio si nejspíš představuje, že bychom dostali jen seznam firem, které ty dotace chtějí brát, a ten bez mrknutí oka schválili. Ale takhle my pracovat nebudeme," říká Dvorský. Odmítá i podezření o neodbornosti některých svých podřízených. "Je to naopak práce náročná, a to i fyzicky, protože do terénu samozřejmě chodíme," tvrdí.
Spor mezi rolníky a kontrolory už zašel tak daleko, že Pro-Bio přimělo Ministerstvo zemědělství k vyhlášení výběrového řízení na další kontrolní organizace, jež by měly v zemi působit. Zájem projevily německá AB Cert a český Biokont. "Nechceme KEZ vyřadit, ale konkurence i v kontrole je potřeba," tvrdí Urban.
KEZ to považuje za nesmysl. "Jen se tím sníží úroveň kontroly, když se organizace budou zákazníkům podbízet. Při takovém vývoji bych ale raději KEZ zavřel," upozorňuje Dvorský.

Rozmach ekologického zemědělství v Česku
Počet farem a výměra půdy
Rok Počet podniků Výměra půdy (ha) Podíl z celé zemědělské půdy
1998 348 71 600 1,7
1999 473 110 800 2,6
2000 563 165 700 3,9
2001 654 218 100 5,1
2002 721 235 100 5,5
2003 810 255 000 6,0
2004 836 263 300 6,2
Zdroj: Pro-bio