Umělá hora odpadků v pražských Ďáblicích je obnovitelným zdrojem energie.
Milionová pyramida
Největší pyramida na světě je Cheopsova v Gíze. Je 137 metrů vysoká, rozkládá se na pěti hektarech a její objem je 2,6 milionu metrů krychlových. Novodobé "pyramidální" dílo v Ďáblicích ji předčí především objemem téměř pěti milionů krychlových metrů, i když do výšky se zvedá jen o něco přes třicet metrů. Skládka v pražských Ďáblicích, pozoruhodný produkt moderní civilizace, se rozkládá na více než 28 hektarech a tvoří ji víc než 4 miliony tun komunálního odpadu. Ukládá se tu přes 300 tisíc tun ročně.
Ďáblická skládka je již ze dvou třetin zrekultivována - to se na ni navezou dva metry zeminy a osadí stromy a keři. Pohled je to působivý, zvlášť když si uvědomíme kontrast při zpracování odpadu gigantickými stroji, které se odehrává na druhé straně skládky.
PŘÍLIŠ MNOHO TUN? Z komunálního odpadu hlavního města, kterého se nasbírá na 550 tisíc tun ročně, zpracovává dvě třetiny firma A. S. A., s. r. o. Je součástí francouzského holdingu Electricité de France (EdF). Podnik má dvě skládky pro Prahu a okolí - jednu v pražských Ďáblicích a druhou v Úholičkách kousek za Prahou.
Pro ďáblickou skládku má A. S. A. stavební povolení k výstavbě druhé etapy. Získá tak volnou kapacitu 1,7 milionu metrů krychlových, což odpovídá dvěma milionům tun odpadu. Čísla jsou to obrovská a budí obavy ekologů. I podle ekologické organizace Arnika, která se problematikou odpadů zabývá, je to však jedna z nejmodernějších skládek v ČR. Je totiž zabezpečena proti úniku plynu a vody, využívá racionálně bioplyn, je tu třídicí linka na papír, plasty a sklo..
Zásadní námitku vůči ďáblické skládce, a to, že se na ni ukládá příliš mnoho odpadu, vznesl Milan Havel z Arniky. Uvedl, že neví o žádném opatření, které by množství odpadu na skládku snižovalo. Do tělesa skládky by se nemusely např. ukládat nekontaminované stavební odpady, měly by se třídit a využívat jako technický materiál. "Zkratka málo myslíme na budoucnost. Tímto problémem se nezabývá ani Plán odpadového hospodářství Prahy," konstatoval Havel.
BIOPLYN A ELEKTŘINA. Obě skládky, v Ďáblicích i Úholičkách, produkují bioplyn (metan a kysličník uhličitý), který se spaluje a vyrábí se z něj elektřina. A. S. A. na tuto akci čerpala dotaci státu v případě skládky v Úholičkách ve výši jednoho milionu korun na zprovoznění jedné kogenerační jednotky, ale jak říká její ředitel Arnošt Kastner, hlavní pomocí je garantovaná cena za výkup tzv. zelené energie. Od zprovoznění výroby tepla a elektřiny na bázi bioplynu ze skládky platí pro povinný výkup elektřiny pro tuto výrobu zvýhodněná cena, a to po dobu dalších patnácti let. Vyplývá to ze zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie. Letos činí 2,50 Kč za jednu kilowatthodinu elektřiny.
Výtěžnost bioplynu je tím vyšší, čím je skládka starší a více se ho v ní vyvine. "Je to zajímavý zdroj příjmů. Na většině skládek se tento plyn přitom prostě spaluje. V našem případě prostřednictvím kogeneračních jednotek nejen produkuje elektřinu, ale také odpadní teplo," konstatuje spokojeně ředitel A. S. A. Skládka produkuje zhruba 1400 m3 plynu za hodinu, odebírá ho akciová společnost PDI ve spolupráci s firmou Tedom Třebíč. Ta vybudovala čtyři kogenerační jednotky v nedalekém areál u Daewoo Avia s celkovým instalovaným výkonem 5 MW. Vyrobenou elektřinu vykupuje Pražská energetika, přičemž část tepla ze spalování bioplynu Tedom dodává na sídliště v Letňanech. Jednu kogenerační jednotku o výkonu 300 kW má kromě toho přímo v areálu skládky v Ďáblicích, pro který zajišťuje jak elektřinu, tak teplo. Ďáblický zdroj bioplynu by měl fungovat 20 let a dosáhnout vrcholu produkce až 2500 metrů krychlových bioplynu za ho dinu.
"Tyto kogenerační jednotky budujeme postupně na všech našich skládkách," dodává Kastner. Po již zprovozněných výrobnách v Ďáblicích a Úholičkách se další budují na jižní Moravě v Žabčicích a na skládce Lišice u Českých Budějovic.
PRVNÍ JE PLOT. Tak velké skládky nesmějí škodit životnímu prostředí a obtěžovat obyvatele nedalekých obcí. První bariérou je síťový plot okolo celé skládky, který zabraňuje, aby z tohoto prostoru unikaly volně poletující odpadky. Obrovské těleso skládky je udržováno v mírném podtlaku, podle vyjádření provozovatele tak nedochází k úniku skládkového plynu do okolí. Aktivní část, na kterou je ukládán čerstvý odpad, je v souladu s provozním řádem zabezpečena překryvem z inertního materiálu, zpravidla zeminou, která byla vydolována při přípravě dalšího prostoru skládky. Stav ovzduší se pravidelně kontroluje měřením, které provádí autorizovaná laboratoř. Monitoring podzemní vody probíhá čtyřikrát ročně ve dvanácti monitorovacích vrtech, průsaková voda stejně jako povrchová voda se zkoumá dvakrát ročně, ovzduší jde na rozbor šestkrát ročně. Návštěvník skládky je překvapen, že ze strany již zrekultivované hory téměř není odpad cí tit. Na charakteristický zápach narazí až na odvrácené straně hory, kde se již po šikmých cestách prohánějí nákladní automobily a odpadky se stupňovitě upravují přejíždějícími kompaktory, stroji o hmot nosti několika desítek tun.
Každá skládka odpadů je závislá na podloží, které by mělo být nepropustné. Na přidané jílové těsnění se položí fólie z umělé hmoty a instaluje odplyňovací systém a systém pro odvod vody. Tento standard EU by v zásadě měly dodržovat všechny podniky zabývající se skladováním odpadů. Náklady na takové podloží pro 2 miliony tun odpadů, na systém pro odvod plynu a recyklaci odpadních vod zpět na skládku vyčísluje A. S. A. na 14 milionů korun.
VŠEHO DO ČASU. Pro Prahu pracuje A. S. A. prostřednictvím Pražských služeb. Zpracovává část komunálních odpadů, dále pak podnikatelské odpady a likviduje také nespalitelné odpady z Malešické spalovny. Spolupráce s Pražskými službami má hodnotu desítek milionů korun ročně, i když zpracovaný odpad činí jen 15 procent všech odpadů, které Praha produkuje. "Pražské služby jsou sice naším největším zákazníkem, ale většina odpadů pochází z podnikatelského odpadu, který produkují např. obchodní řetězce, živnostníci a hotely," upřesňuje generální ředitel A. S. A. Arnošt Kastner. Že je problematika odpadů dobrým byznysem, potvrdil i údajem, že obrat firmy se 1400 zaměstnanci v ČR dělá celkově 2,4 miliardy korun. Obrat skládky v Ďáblicích pak má hodnotu 150 milionů Kč. To odpovídá novému zaměření A. S. A., která již nové skládky nestaví, pouze rozšiřuje ty dosavadní.
Úholičky dnes zpracovávají asi 120 tisíc tun odpadů, a to i z Mělnicka a Kralupska. Kapacita v Úholičkách je podle ředitele Kastnera téměř neomezená, protože pozemky, které jsou pro tuto skládku vyhrazeny, jsou nepoměrně větší než pro tu ďáblickou. Rozvoj skládky v Úholičkách se tudíž dá plánovat na 15 až 20 let, zatímco v Ďáblicích bude skládka zaplněna nejpozději v roce 2012. "Jak se vyvíjí legislativa, skládkování bude stále více omezováno. Proto nepředpokládáme, že by se v Úholičkách skládkovalo ještě celých patnáct let," upřesnil Kastner.
AUTOR: JIŘÍ KOUDA
Budoucnost skládek
Odpady jako zdroj paliva, jejich třídění na dále použitelné plasty, sklo, papír a další technické produkty mají budoucnost. Skládkování nikoli. A. S. A. tvrdí, že kapacita skládek v ČR je již dostatečná, takže se musí jít jiným směrem než ukládáním odpadů, zvláště průmyslových. "Cestou Německa, Rakouska, kde zbývá ke skládkování zhruba jen 10 procent odpadů," tvrdí Kastner. Odhaduje proto, že po rozšíření třídicích technologií poputují všechny spalitelné odpady v Praze do spalovny Malešice a na skládky se již po roce 2012 vůbec komunální odpad vozit nebude.
Ještě nedávno se každý hrozil množství skládkovaných použitých PET lahví. Ty se nyní stávají pro A.S.A. po vytřídění zajímavým vývozním artiklem. Zejména do Číny, která tento materiál zpracovává na ultratenká vlákna (a v podobě fleecových oděvů je zase dodává do Evropy i jinam). Tato změna odpadu na vývozní artikl je pro podnik důležitá i v tom, že skládkování PET lahví přináší řadu problémů, když se po čase začne skládka pohybovat, protože tyto láhve praskají.
A. S. A. patří rovněž mezi dvě až tři největší firmy v zemi obchodující s druhotným papírem, okolo 60 tisíc tun ročně. Pro lokality, kde se plasty netřídí, má podnik čtyři linky, dvě pro Prahu a dvě pro Brno, v těch se vyrábí z plastů, dřeva a papírů alternativní palivo pro cementárny. "Ty potom místo uhlí využívají toto certifikované palivo pod názvem Asapal," chlubí se ředitel A. S. A.
O něco obtížnější je zpracovávání většinou chemicky znečištěného průmyslového odpadu. Ten se ukládá v ročním objemu 50 až 70 tisíc tun na dvou skládkách A. S. A.: v Lodíně u Hradce Králové a v Únanově u Znojma. Firma proto provozuje také podniky na solidifikaci a biodegradaci odpadů, což znamená stabilizaci odpadů chemickou cestou (mj. vápnem) a posléze zbavení nebezpečnosti odpadů prostřednictvím bakterií, které rozkládají ropné látky. Po určité době lze tento prostor rekultivovat.
Ďáblická skládka je již ze dvou třetin zrekultivována - to se na ni navezou dva metry zeminy a osadí stromy a keři. Pohled je to působivý, zvlášť když si uvědomíme kontrast při zpracování odpadu gigantickými stroji, které se odehrává na druhé straně skládky.
PŘÍLIŠ MNOHO TUN? Z komunálního odpadu hlavního města, kterého se nasbírá na 550 tisíc tun ročně, zpracovává dvě třetiny firma A. S. A., s. r. o. Je součástí francouzského holdingu Electricité de France (EdF). Podnik má dvě skládky pro Prahu a okolí - jednu v pražských Ďáblicích a druhou v Úholičkách kousek za Prahou.
Pro ďáblickou skládku má A. S. A. stavební povolení k výstavbě druhé etapy. Získá tak volnou kapacitu 1,7 milionu metrů krychlových, což odpovídá dvěma milionům tun odpadu. Čísla jsou to obrovská a budí obavy ekologů. I podle ekologické organizace Arnika, která se problematikou odpadů zabývá, je to však jedna z nejmodernějších skládek v ČR. Je totiž zabezpečena proti úniku plynu a vody, využívá racionálně bioplyn, je tu třídicí linka na papír, plasty a sklo..
Zásadní námitku vůči ďáblické skládce, a to, že se na ni ukládá příliš mnoho odpadu, vznesl Milan Havel z Arniky. Uvedl, že neví o žádném opatření, které by množství odpadu na skládku snižovalo. Do tělesa skládky by se nemusely např. ukládat nekontaminované stavební odpady, měly by se třídit a využívat jako technický materiál. "Zkratka málo myslíme na budoucnost. Tímto problémem se nezabývá ani Plán odpadového hospodářství Prahy," konstatoval Havel.
BIOPLYN A ELEKTŘINA. Obě skládky, v Ďáblicích i Úholičkách, produkují bioplyn (metan a kysličník uhličitý), který se spaluje a vyrábí se z něj elektřina. A. S. A. na tuto akci čerpala dotaci státu v případě skládky v Úholičkách ve výši jednoho milionu korun na zprovoznění jedné kogenerační jednotky, ale jak říká její ředitel Arnošt Kastner, hlavní pomocí je garantovaná cena za výkup tzv. zelené energie. Od zprovoznění výroby tepla a elektřiny na bázi bioplynu ze skládky platí pro povinný výkup elektřiny pro tuto výrobu zvýhodněná cena, a to po dobu dalších patnácti let. Vyplývá to ze zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie. Letos činí 2,50 Kč za jednu kilowatthodinu elektřiny.
Výtěžnost bioplynu je tím vyšší, čím je skládka starší a více se ho v ní vyvine. "Je to zajímavý zdroj příjmů. Na většině skládek se tento plyn přitom prostě spaluje. V našem případě prostřednictvím kogeneračních jednotek nejen produkuje elektřinu, ale také odpadní teplo," konstatuje spokojeně ředitel A. S. A. Skládka produkuje zhruba 1400 m3 plynu za hodinu, odebírá ho akciová společnost PDI ve spolupráci s firmou Tedom Třebíč. Ta vybudovala čtyři kogenerační jednotky v nedalekém areál u Daewoo Avia s celkovým instalovaným výkonem 5 MW. Vyrobenou elektřinu vykupuje Pražská energetika, přičemž část tepla ze spalování bioplynu Tedom dodává na sídliště v Letňanech. Jednu kogenerační jednotku o výkonu 300 kW má kromě toho přímo v areálu skládky v Ďáblicích, pro který zajišťuje jak elektřinu, tak teplo. Ďáblický zdroj bioplynu by měl fungovat 20 let a dosáhnout vrcholu produkce až 2500 metrů krychlových bioplynu za ho dinu.
"Tyto kogenerační jednotky budujeme postupně na všech našich skládkách," dodává Kastner. Po již zprovozněných výrobnách v Ďáblicích a Úholičkách se další budují na jižní Moravě v Žabčicích a na skládce Lišice u Českých Budějovic.
PRVNÍ JE PLOT. Tak velké skládky nesmějí škodit životnímu prostředí a obtěžovat obyvatele nedalekých obcí. První bariérou je síťový plot okolo celé skládky, který zabraňuje, aby z tohoto prostoru unikaly volně poletující odpadky. Obrovské těleso skládky je udržováno v mírném podtlaku, podle vyjádření provozovatele tak nedochází k úniku skládkového plynu do okolí. Aktivní část, na kterou je ukládán čerstvý odpad, je v souladu s provozním řádem zabezpečena překryvem z inertního materiálu, zpravidla zeminou, která byla vydolována při přípravě dalšího prostoru skládky. Stav ovzduší se pravidelně kontroluje měřením, které provádí autorizovaná laboratoř. Monitoring podzemní vody probíhá čtyřikrát ročně ve dvanácti monitorovacích vrtech, průsaková voda stejně jako povrchová voda se zkoumá dvakrát ročně, ovzduší jde na rozbor šestkrát ročně. Návštěvník skládky je překvapen, že ze strany již zrekultivované hory téměř není odpad cí tit. Na charakteristický zápach narazí až na odvrácené straně hory, kde se již po šikmých cestách prohánějí nákladní automobily a odpadky se stupňovitě upravují přejíždějícími kompaktory, stroji o hmot nosti několika desítek tun.
Každá skládka odpadů je závislá na podloží, které by mělo být nepropustné. Na přidané jílové těsnění se položí fólie z umělé hmoty a instaluje odplyňovací systém a systém pro odvod vody. Tento standard EU by v zásadě měly dodržovat všechny podniky zabývající se skladováním odpadů. Náklady na takové podloží pro 2 miliony tun odpadů, na systém pro odvod plynu a recyklaci odpadních vod zpět na skládku vyčísluje A. S. A. na 14 milionů korun.
VŠEHO DO ČASU. Pro Prahu pracuje A. S. A. prostřednictvím Pražských služeb. Zpracovává část komunálních odpadů, dále pak podnikatelské odpady a likviduje také nespalitelné odpady z Malešické spalovny. Spolupráce s Pražskými službami má hodnotu desítek milionů korun ročně, i když zpracovaný odpad činí jen 15 procent všech odpadů, které Praha produkuje. "Pražské služby jsou sice naším největším zákazníkem, ale většina odpadů pochází z podnikatelského odpadu, který produkují např. obchodní řetězce, živnostníci a hotely," upřesňuje generální ředitel A. S. A. Arnošt Kastner. Že je problematika odpadů dobrým byznysem, potvrdil i údajem, že obrat firmy se 1400 zaměstnanci v ČR dělá celkově 2,4 miliardy korun. Obrat skládky v Ďáblicích pak má hodnotu 150 milionů Kč. To odpovídá novému zaměření A. S. A., která již nové skládky nestaví, pouze rozšiřuje ty dosavadní.
Úholičky dnes zpracovávají asi 120 tisíc tun odpadů, a to i z Mělnicka a Kralupska. Kapacita v Úholičkách je podle ředitele Kastnera téměř neomezená, protože pozemky, které jsou pro tuto skládku vyhrazeny, jsou nepoměrně větší než pro tu ďáblickou. Rozvoj skládky v Úholičkách se tudíž dá plánovat na 15 až 20 let, zatímco v Ďáblicích bude skládka zaplněna nejpozději v roce 2012. "Jak se vyvíjí legislativa, skládkování bude stále více omezováno. Proto nepředpokládáme, že by se v Úholičkách skládkovalo ještě celých patnáct let," upřesnil Kastner.
AUTOR: JIŘÍ KOUDA
Budoucnost skládek
Odpady jako zdroj paliva, jejich třídění na dále použitelné plasty, sklo, papír a další technické produkty mají budoucnost. Skládkování nikoli. A. S. A. tvrdí, že kapacita skládek v ČR je již dostatečná, takže se musí jít jiným směrem než ukládáním odpadů, zvláště průmyslových. "Cestou Německa, Rakouska, kde zbývá ke skládkování zhruba jen 10 procent odpadů," tvrdí Kastner. Odhaduje proto, že po rozšíření třídicích technologií poputují všechny spalitelné odpady v Praze do spalovny Malešice a na skládky se již po roce 2012 vůbec komunální odpad vozit nebude.
Ještě nedávno se každý hrozil množství skládkovaných použitých PET lahví. Ty se nyní stávají pro A.S.A. po vytřídění zajímavým vývozním artiklem. Zejména do Číny, která tento materiál zpracovává na ultratenká vlákna (a v podobě fleecových oděvů je zase dodává do Evropy i jinam). Tato změna odpadu na vývozní artikl je pro podnik důležitá i v tom, že skládkování PET lahví přináší řadu problémů, když se po čase začne skládka pohybovat, protože tyto láhve praskají.
A. S. A. patří rovněž mezi dvě až tři největší firmy v zemi obchodující s druhotným papírem, okolo 60 tisíc tun ročně. Pro lokality, kde se plasty netřídí, má podnik čtyři linky, dvě pro Prahu a dvě pro Brno, v těch se vyrábí z plastů, dřeva a papírů alternativní palivo pro cementárny. "Ty potom místo uhlí využívají toto certifikované palivo pod názvem Asapal," chlubí se ředitel A. S. A.
O něco obtížnější je zpracovávání většinou chemicky znečištěného průmyslového odpadu. Ten se ukládá v ročním objemu 50 až 70 tisíc tun na dvou skládkách A. S. A.: v Lodíně u Hradce Králové a v Únanově u Znojma. Firma proto provozuje také podniky na solidifikaci a biodegradaci odpadů, což znamená stabilizaci odpadů chemickou cestou (mj. vápnem) a posléze zbavení nebezpečnosti odpadů prostřednictvím bakterií, které rozkládají ropné látky. Po určité době lze tento prostor rekultivovat.
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
