Jak dál s klimatickými změnami? Svět váhá
Vědci sice stále hlasitěji varují před důsledky oteplování Země, vlády se ale
nedokážou dohodnout, co by měly proti němu dále dělat. Asijsko-tichomořská
iniciativa, s níž v červnu přišly Spojené státy a pět dalších zemí, zůstává
stále nekonkrétní proklamací o využití "čistých" technologií. A hned tak se to
nezmění.
První ministerská schůzka iniciativy, která se měla konat v listopadu v
australském městě Adelaide, byla odložena, uvedla stanice BBC. Jasno zatím není
ani, pokud jde o to, co nahradí Kjótský protokol, který se snaží omezit
klimatické změny závazným snižováním emisí skleníkových plynů v rozvinutých
zemích.
Asijsko-tichomořské partnerství pro čistý rozvoj a podnebí klade důraz na
uplatnění již existujících i nově vznikajících "čistých" technologií, na
jadernou energetiku, na výzkum zplyňování uhlí a zachycování oxidu uhličitého.
Státy partnerství - USA, Austrálie, Čína, Indie, Japonsko a Jižní Korea - se na
celosvětových emisích skleníkových plynů podílejí téměř polovinou.
Na rozdíl od Kjótského protokolu, který vstoupil v platnost letos v únoru, se
zakládající dokument partnerství o závazných cílech vůbec nezmiňuje. Někteří
odborníci jej proto označili za "bezbolestnou" alternativu Kjótského protokolu.
Ten stanoví, že rozvinuté země musí snížit emise skleníkových plynů oproti roku
1990 o 5,2 procenta, a to mezi roky 2008 a 2012. EU se zavázala ke snížení o osm
procent. To si vyžádá značné náklady.
Kjótský protokol se nelíbí hlavně vládě amerického prezidenta George Bushe.
Odmítá jej s odůvodněním, že jeho uplatnění by poškodilo americkou ekonomiku.
Kromě toho jí vadí, že protokol ke snižování emisí nenutí prudce se rozvíjející
země, jako jsou Čína a Indie. Na druhou stranu ale Bush čelí stále většímu
domácímu tlaku, aby něco dělal proti oteplování planety. Východiskem pak podle
některých odborníků byla právě červnová iniciativa.
"Jde o jakýsi protimodel, kdy nebude třeba nic dělat, ale navenek se bude zdát,
že jde o mnohostrannou dohodu," řekl Hermann Ott z německého Institutu pro
klima, životní prostředí a energii.
Když pozorovatelé iniciativu kritizovali jako nekonkrétní, ministři účastnických
států je odkázali na svou listopadovou schůzku. Ta se nyní podle zdrojů BBC
uskuteční nejdříve v lednu.
Na místě přešlapují i země, které uznávají Kjótský protokol. Experti neočekávají
průlom od setkání, na němž mají od 28. listopadu v Montrealu jednat zástupci 150
zemí o tom, co bude s protokolem po roce 2012, kdy skončí jeho první fáze.
Vědci sice stále hlasitěji varují před důsledky oteplování Země, vlády se ale nedokážou dohodnout, co by měly proti němu dále dělat. Asijsko-tichomořská iniciativa, s níž v červnu přišly Spojené státy a pět dalších zemí, zůstává stále nekonkrétní proklamací o využití "čistých" technologií. A hned tak se to nezmění.
První ministerská schůzka iniciativy, která se měla konat v listopadu v australském městě Adelaide, byla odložena, uvedla stanice BBC. Jasno zatím není ani, pokud jde o to, co nahradí Kjótský protokol, který se snaží omezit klimatické změny závazným snižováním emisí skleníkových plynů v rozvinutých zemích.
Asijsko-tichomořské partnerství pro čistý rozvoj a podnebí klade důraz na uplatnění již existujících i nově vznikajících "čistých" technologií, na jadernou energetiku, na výzkum zplyňování uhlí a zachycování oxidu uhličitého. Státy partnerství - USA, Austrálie, Čína, Indie, Japonsko a Jižní Korea - se na celosvětových emisích skleníkových plynů podílejí téměř polovinou.
Na rozdíl od Kjótského protokolu, který vstoupil v platnost letos v únoru, se zakládající dokument partnerství o závazných cílech vůbec nezmiňuje. Někteří odborníci jej proto označili za "bezbolestnou" alternativu Kjótského protokolu. Ten stanoví, že rozvinuté země musí snížit emise skleníkových plynů oproti roku 1990 o 5,2 procenta, a to mezi roky 2008 a 2012. EU se zavázala ke snížení o osm procent. To si vyžádá značné náklady.
Kjótský protokol se nelíbí hlavně vládě amerického prezidenta George Bushe. Odmítá jej s odůvodněním, že jeho uplatnění by poškodilo americkou ekonomiku. Kromě toho jí vadí, že protokol ke snižování emisí nenutí prudce se rozvíjející země, jako jsou Čína a Indie. Na druhou stranu ale Bush čelí stále většímu domácímu tlaku, aby něco dělal proti oteplování planety. Východiskem pak podle některých odborníků byla právě červnová iniciativa.
"Jde o jakýsi protimodel, kdy nebude třeba nic dělat, ale navenek se bude zdát, že jde o mnohostrannou dohodu," řekl Hermann Ott z německého Institutu pro klima, životní prostředí a energii.
Když pozorovatelé iniciativu kritizovali jako nekonkrétní, ministři účastnických států je odkázali na svou listopadovou schůzku. Ta se nyní podle zdrojů BBC uskuteční nejdříve v lednu.
Na místě přešlapují i země, které uznávají Kjótský protokol. Experti neočekávají průlom od setkání, na němž mají od 28. listopadu v Montrealu jednat zástupci 150 zemí o tom, co bude s protokolem po roce 2012, kdy skončí jeho první fáze.
První ministerská schůzka iniciativy, která se měla konat v listopadu v australském městě Adelaide, byla odložena, uvedla stanice BBC. Jasno zatím není ani, pokud jde o to, co nahradí Kjótský protokol, který se snaží omezit klimatické změny závazným snižováním emisí skleníkových plynů v rozvinutých zemích.
Asijsko-tichomořské partnerství pro čistý rozvoj a podnebí klade důraz na uplatnění již existujících i nově vznikajících "čistých" technologií, na jadernou energetiku, na výzkum zplyňování uhlí a zachycování oxidu uhličitého. Státy partnerství - USA, Austrálie, Čína, Indie, Japonsko a Jižní Korea - se na celosvětových emisích skleníkových plynů podílejí téměř polovinou.
Na rozdíl od Kjótského protokolu, který vstoupil v platnost letos v únoru, se zakládající dokument partnerství o závazných cílech vůbec nezmiňuje. Někteří odborníci jej proto označili za "bezbolestnou" alternativu Kjótského protokolu. Ten stanoví, že rozvinuté země musí snížit emise skleníkových plynů oproti roku 1990 o 5,2 procenta, a to mezi roky 2008 a 2012. EU se zavázala ke snížení o osm procent. To si vyžádá značné náklady.
Kjótský protokol se nelíbí hlavně vládě amerického prezidenta George Bushe. Odmítá jej s odůvodněním, že jeho uplatnění by poškodilo americkou ekonomiku. Kromě toho jí vadí, že protokol ke snižování emisí nenutí prudce se rozvíjející země, jako jsou Čína a Indie. Na druhou stranu ale Bush čelí stále většímu domácímu tlaku, aby něco dělal proti oteplování planety. Východiskem pak podle některých odborníků byla právě červnová iniciativa.
"Jde o jakýsi protimodel, kdy nebude třeba nic dělat, ale navenek se bude zdát, že jde o mnohostrannou dohodu," řekl Hermann Ott z německého Institutu pro klima, životní prostředí a energii.
Když pozorovatelé iniciativu kritizovali jako nekonkrétní, ministři účastnických států je odkázali na svou listopadovou schůzku. Ta se nyní podle zdrojů BBC uskuteční nejdříve v lednu.
Na místě přešlapují i země, které uznávají Kjótský protokol. Experti neočekávají průlom od setkání, na němž mají od 28. listopadu v Montrealu jednat zástupci 150 zemí o tom, co bude s protokolem po roce 2012, kdy skončí jeho první fáze.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích