zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Jak dál s klimatickými změnami? Svět váhá

10.10.2005
Ovzduší
Jak dál s klimatickými změnami? Svět váhá
Vědci sice stále hlasitěji varují před důsledky oteplování Země, vlády se ale nedokážou dohodnout, co by měly proti němu dále dělat. Asijsko-tichomořská iniciativa, s níž v červnu přišly Spojené státy a pět dalších zemí, zůstává stále nekonkrétní proklamací o využití "čistých" technologií. A hned tak se to nezmění.
První ministerská schůzka iniciativy, která se měla konat v listopadu v australském městě Adelaide, byla odložena, uvedla stanice BBC. Jasno zatím není ani, pokud jde o to, co nahradí Kjótský protokol, který se snaží omezit klimatické změny závazným snižováním emisí skleníkových plynů v rozvinutých zemích.
Asijsko-tichomořské partnerství pro čistý rozvoj a podnebí klade důraz na uplatnění již existujících i nově vznikajících "čistých" technologií, na jadernou energetiku, na výzkum zplyňování uhlí a zachycování oxidu uhličitého. Státy partnerství - USA, Austrálie, Čína, Indie, Japonsko a Jižní Korea - se na celosvětových emisích skleníkových plynů podílejí téměř polovinou.
Na rozdíl od Kjótského protokolu, který vstoupil v platnost letos v únoru, se zakládající dokument partnerství o závazných cílech vůbec nezmiňuje. Někteří odborníci jej proto označili za "bezbolestnou" alternativu Kjótského protokolu. Ten stanoví, že rozvinuté země musí snížit emise skleníkových plynů oproti roku 1990 o 5,2 procenta, a to mezi roky 2008 a 2012. EU se zavázala ke snížení o osm procent. To si vyžádá značné náklady.
Kjótský protokol se nelíbí hlavně vládě amerického prezidenta George Bushe. Odmítá jej s odůvodněním, že jeho uplatnění by poškodilo americkou ekonomiku. Kromě toho jí vadí, že protokol ke snižování emisí nenutí prudce se rozvíjející země, jako jsou Čína a Indie. Na druhou stranu ale Bush čelí stále většímu domácímu tlaku, aby něco dělal proti oteplování planety. Východiskem pak podle některých odborníků byla právě červnová iniciativa.
"Jde o jakýsi protimodel, kdy nebude třeba nic dělat, ale navenek se bude zdát, že jde o mnohostrannou dohodu," řekl Hermann Ott z německého Institutu pro klima, životní prostředí a energii.
Když pozorovatelé iniciativu kritizovali jako nekonkrétní, ministři účastnických států je odkázali na svou listopadovou schůzku. Ta se nyní podle zdrojů BBC uskuteční nejdříve v lednu.
Na místě přešlapují i země, které uznávají Kjótský protokol. Experti neočekávají průlom od setkání, na němž mají od 28. listopadu v Montrealu jednat zástupci 150 zemí o tom, co bude s protokolem po roce 2012, kdy skončí jeho první fáze.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí