Namísto ekologie zatím jen půda pro korupci
Už přes rok měli čeští motoristé povinně používat jen benzín s příměsí biolihu a
naftu s přídavkem metylesteru z řepky. S plánem zavést ekologická paliva při
vstupu do Evropské unie přišel už v roce 2003 tehdejší ministr zemědělství
Jaroslav Palas a většina politiků s ním souhlasila.
Dnes se vláda horko těžko snaží vyhnout průšvihu, protože zavedení biopaliv
slíbila Bruselu - ale ta u čerpacích stanic chybějí.
Přitom v minulých letech spolkla na dotacích a půjčkách jen výroba suroviny pro
bionaftu hodně přes deset miliard korun. Část půjček státu vůbec nebyla
splacena, dotace byly podle odborníků leckdy přemrštěné a byly šity na míru jen
několika firmám, hlavně Setuze. Brusel pak při vstupu Česka do unie takový
systém dotování zamítl.
A podle původního plánu měly být už před několika měsíci přiděleny koncese
výrobcům biolihu. S ostudou byl ale tendr Ministerstva životního prostředí
zrušen. Podezření z korupce - koncese znamenají pro firmy zaručení miliardové
zisky - bylo velmi silné.
Dosavadním výsledkem zavádění ekologických paliv v zemi je tak jen rozmrzení z
klientelismu a korupce. Změní na tom něco strategie podpory biopaliv, kterou
konečně na včerejší zasedání vlády připravilo Ministerstvo průmyslu?
Zatím se zdá, že sotva.
Už přes rok měli čeští motoristé povinně používat jen benzín s příměsí biolihu a naftu s přídavkem metylesteru z řepky. S plánem zavést ekologická paliva při vstupu do Evropské unie přišel už v roce 2003 tehdejší ministr zemědělství Jaroslav Palas a většina politiků s ním souhlasila.
Dnes se vláda horko těžko snaží vyhnout průšvihu, protože zavedení biopaliv slíbila Bruselu - ale ta u čerpacích stanic chybějí.
Přitom v minulých letech spolkla na dotacích a půjčkách jen výroba suroviny pro bionaftu hodně přes deset miliard korun. Část půjček státu vůbec nebyla splacena, dotace byly podle odborníků leckdy přemrštěné a byly šity na míru jen několika firmám, hlavně Setuze. Brusel pak při vstupu Česka do unie takový systém dotování zamítl.
A podle původního plánu měly být už před několika měsíci přiděleny koncese výrobcům biolihu. S ostudou byl ale tendr Ministerstva životního prostředí zrušen. Podezření z korupce - koncese znamenají pro firmy zaručení miliardové zisky - bylo velmi silné.
Dosavadním výsledkem zavádění ekologických paliv v zemi je tak jen rozmrzení z klientelismu a korupce. Změní na tom něco strategie podpory biopaliv, kterou konečně na včerejší zasedání vlády připravilo Ministerstvo průmyslu?
Zatím se zdá, že sotva.
Kdy, za kolik a jak
Na základní otázky, kdy se používání biopaliv zavede, kolik to bude vyžadovat dotací a jak bude zajištěna výroba, Ministerstvo průmyslu odpovědi nezná.
"Materiál označený jako Dlouhodobá strategie využití biopaliv v České republice pouze kombinuje běžné postupy uplatnění biolihu a metylesteru bez jakýchkoliv ekonomických rozborů, strategicko-politických úvah a zohlednění moderních technologií," upozorňuje expert Jan Beránek, dlouholetý člen komisí pro biopaliva, který návrh podrobně prostudoval.
Kritizuje například záměr podporovat bývalé české specifikum - bionaftu. Tu tvoří směs třetiny metylesteru řepkového oleje a klasické motorové nafty. V zahraničí však takovou směs vůbec nepoužívají. Například v Německu je k mání pro motoristy stoprocentní metylester a spotřebitel si sám namíchá směs, jaká mu vyhovuje. Jinde, třeba v Rakousku, se zavádí plošné přidávání několika procent metylesteru do nafty.
Také USA už jsou napřed
Zmíněné české specifikum - třicetiprocentní bionafta - je přitom tak náročné na dotace, že by podle Beránka v příštích dvaceti letech stálo státní pokladnu dvacet miliard korun. Bionaftu je totiž třeba dotovat, aby byla cenově konkurenceschopná vůči levnější naftě.
K navrhované výrobě biolihu z obilí jsou experti ještě kritičtější. Je totiž energeticky velmi náročná, ve světě se prosazuje spíš výroba biolihu z biomasy, což může být jakýkoliv rostlinný produkt.
Česko tak stále neví, jak biopaliva podpořit. Zatímco vlády léta diskutují a mezitím střídavě přitakávají či odolávají tlaku lobbistů, jinde už se věci hýbají. Nejen v Evropě. I americký stát Minnesota tento měsíc ohlásil povinné zavedení dvouprocentního přídavku metylesteru do veškeré nafty.
Dnes se vláda horko těžko snaží vyhnout průšvihu, protože zavedení biopaliv slíbila Bruselu - ale ta u čerpacích stanic chybějí.
Přitom v minulých letech spolkla na dotacích a půjčkách jen výroba suroviny pro bionaftu hodně přes deset miliard korun. Část půjček státu vůbec nebyla splacena, dotace byly podle odborníků leckdy přemrštěné a byly šity na míru jen několika firmám, hlavně Setuze. Brusel pak při vstupu Česka do unie takový systém dotování zamítl.
A podle původního plánu měly být už před několika měsíci přiděleny koncese výrobcům biolihu. S ostudou byl ale tendr Ministerstva životního prostředí zrušen. Podezření z korupce - koncese znamenají pro firmy zaručení miliardové zisky - bylo velmi silné.
Dosavadním výsledkem zavádění ekologických paliv v zemi je tak jen rozmrzení z klientelismu a korupce. Změní na tom něco strategie podpory biopaliv, kterou konečně na včerejší zasedání vlády připravilo Ministerstvo průmyslu?
Zatím se zdá, že sotva.
Kdy, za kolik a jak
Na základní otázky, kdy se používání biopaliv zavede, kolik to bude vyžadovat dotací a jak bude zajištěna výroba, Ministerstvo průmyslu odpovědi nezná.
"Materiál označený jako Dlouhodobá strategie využití biopaliv v České republice pouze kombinuje běžné postupy uplatnění biolihu a metylesteru bez jakýchkoliv ekonomických rozborů, strategicko-politických úvah a zohlednění moderních technologií," upozorňuje expert Jan Beránek, dlouholetý člen komisí pro biopaliva, který návrh podrobně prostudoval.
Kritizuje například záměr podporovat bývalé české specifikum - bionaftu. Tu tvoří směs třetiny metylesteru řepkového oleje a klasické motorové nafty. V zahraničí však takovou směs vůbec nepoužívají. Například v Německu je k mání pro motoristy stoprocentní metylester a spotřebitel si sám namíchá směs, jaká mu vyhovuje. Jinde, třeba v Rakousku, se zavádí plošné přidávání několika procent metylesteru do nafty.
Také USA už jsou napřed
Zmíněné české specifikum - třicetiprocentní bionafta - je přitom tak náročné na dotace, že by podle Beránka v příštích dvaceti letech stálo státní pokladnu dvacet miliard korun. Bionaftu je totiž třeba dotovat, aby byla cenově konkurenceschopná vůči levnější naftě.
K navrhované výrobě biolihu z obilí jsou experti ještě kritičtější. Je totiž energeticky velmi náročná, ve světě se prosazuje spíš výroba biolihu z biomasy, což může být jakýkoliv rostlinný produkt.
Česko tak stále neví, jak biopaliva podpořit. Zatímco vlády léta diskutují a mezitím střídavě přitakávají či odolávají tlaku lobbistů, jinde už se věci hýbají. Nejen v Evropě. I americký stát Minnesota tento měsíc ohlásil povinné zavedení dvouprocentního přídavku metylesteru do veškeré nafty.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích