Přírodní bazén, koupací jezírko, biotop
Toto jsou názvy pro bazén, který nepotřebuje chemii, není modrý, čistí se jednou za pět let a celoročně u něho můžete relaxovat. Tato metoda zakládání bazénů pochází z Rakouska a Německa a je stará zhruba 20 let.
V zahraničí se stává moderním trendem a u nás také získává na popularitě velmi rychle. Ostatně je opravdu štěstí, že některé nové módní trendy zavrhují chemii a umělost a vydávají se směrem přírodní harmonie a bezpracnosti.
Klasický bazén nemůže fungovat bez chemických přísad a filtrů, protože k udržení křišťálově čisté vody v jakékoliv holé nádrži nemá příroda žádný důvod. Vše na této planetě, od nejmenší řasy po největší strom, se snaží žít. Udržovaní sterilní čistoty v místě, které splňuje všechny předpoklady ideálního prostředí pro rozmanitý život (slunce, voda, vzduch) není možné bez nepřirozeného a neustálého boje. Přírodní bazén funguje díky opačnému přístupu, vnímavému k přírodním zákonům. Všechny přirozené procesy jsou v něm zapojeny jako naši pomocníci, šetří nám práci s údržbou, naše zdraví i peníze.
Jak přírodní bazén funguje?
Každá voda (kromě destilované) obsahuje živiny potřebné pro bujný růst řas. Je-li živin příliš mnoho, voda se zakalí a vše v ní poroste hustým řasovým kobercem. Řešením je nechat vodní a pobřežní rostliny odebrat z vody tyto živiny pro svůj vlastní růst. Horská jezera jsou křišťálově čistá, protože neobsahují dostatek živin pro růst čehokoliv a jsou celoročně velmi studená. Naše velké rybníky a přehrady jsou zase v létě plné řas a sinic, protože obsahují obrovské množství živin a nepoměrně malé množství pobřežní vegetace nebo mokřadů, jež by automaticky plnily čistící úlohu (jsou nahrazené betonovými břehy, plážemi, atd.). Pravý přírodní rybník či jezero má vyvážený poměr čisté vodní plochy a tzv. regenerační zóny, tedy plochy s mělkou vodou, která je zarostlá vodními, bahenními a vlhkomilnými rostlinami. V našich podmínkách jsou to převážně orobince a rákosy, ty méně bujné druhy rostlin se většinou po lidských zásazích do ekosystému zachovaly jen v chráněných oblastech.
V zahradním biotopu se jednoduše pokusíme nastolit ekologickou rovnováhu tak, aby příroda dělala všechno za nás. Koupací jezírko se proto musí skládat ze dvou hlavních částí - plavací části hluboké alespoň dva metry a tzv. regenerační zóny, která je mělká, zarostlá vegetací a může mít několik hloubkových stupňů pro různé druhy rostlin. Takovýto biotop má oproti klasickému bazénu jen jednu zásadní nevýhodu - potřebuje k dokonalému fungování velký prostor, celkově alespoň 40m2 a více, běžné velikosti jsou 80 nebo 100m2. Lidé kteří nemají dostatečně velkou zahradu a chtějí jezírko, by se měli smířit s tím, že na koupání nebude příliš vhodné.
Autor: Jaroslav Svoboda
http://www.victorie.cz