Firmy: prodej drůbeže neklesá

Ztráty v českých chovech drůbeže by mohly dosáhnout čtyřiceti miliónů kusů, čili zlikvidovat veškeré drůbežářství - pokud by do země pronikla ptačí chřipka. "Nemoc se v chovech přenáší velice rychle a způsobuje ztráty blížící se sto procentům," uvedl včera šéf Státní veterinární správy Milan Malena.
Veterináři i podnikatelé však zatím zdůrazňují, že není žádný důvod k panice. "Máme propracovaný systém veterinární péče, ještě nikdy u nás ptačí chřipka nebyla. Můžeme se jí ubránit," říká ministr zemědělství Petr Zgarba. Na dnešním zasedání Ústřední nákazové komise seznámí s plány pro prevenci i případnou likvidaci choroby i další resorty, například životního prostředí a dopravy.

Spotřebitelé zatím věří
Cílem veterinářů je nyní také přesvědčovat spotřebitele, že při konzumaci drůbežích výrobků lidem žádné riziko nehrozí. "Přitom už máme signály, že zájem o drůbeží produkci klesá," uvedl Malena.
Podnikatelé však včera HN vesměs potvrdili, že dosud žádné potíže s odbytem nezaznamenali.
"Drůbež v našich restauracích pochází výlučně z českých závodů, které jsou pod neustálou kontrolou veterinářů. Tržby nám neklesají," potvrdila například Tereza Law-Lišková za firmu American Restaurants, provozující síť restaurací KFC.
"Pokles tržeb za drůbeží produkty kvůli chřipce jsme nezaznamenali. Naše mateřská společnost Delhaize přitom působí i v Rumunsku, kde se nemoc vyskytla, a jsme s tamními kvalitáři ve styku," uvedl mluvčí obchodní sítě Delvita Petr Uchytil.
"Zájem o vejce nevybočuje z normálu," potvrdil i marketinkový ředitel firmy Zlatá vejce Tomáš Kohout. A problémy nehlásí ani samotní producenti vajec.
"Výskyt chřipky by byl ranou pro celý obor. Ale věřím, že se k nám nemoc nedostane - i když máme ve firmě preventivně zpracován havarijní plán," říká tajemník Českomoravské drůbežářské unie František Novák, jenž je současně šéf firmy Lidru, zaměřené na produkci vajec.
Česko přitom postihly v posledním desetiletí už dvě výrazné vlny nemocí hospodářských zvířat. Nezpůsobily ztráty na životech lidí, ale chovatelé museli zlikvidovat tisíce zvířat. A stamilióny korun zaplatili i daňoví poplatníci.

Výdaje ponese stát
V druhé polovině devadesátých let se objevil mor prasat. Není přenosný na lidi, ale utraceny a spáleny byly tisíce zvířat.
V roce 2001 se v tuzemsku objevil první případ nemoci šílených krav BSE. Náklady na testování zvířat od té doby přesáhly miliardu korun a chovatelé dostali desítky miliónů jako odškodné. Jejich chovy ale byly zničené i preventivním vybitím zvířat zdravých..
"Zatímco při moru prasat byl pokles spotřeby vepřového jen krátkodobý, BSE postihlo trh výrazně a dlouhodobě. Prodej klesl nejméně o pětinu a vracel se na původní úroveň několik let," upozorňuje předseda Svazu zpracovatelů masa Ladislav Steinhauser. Propad spotřeby podle něj zřejmě zaznamená nyní také maso drůbeží, i když se chřipka do země nedostane. "Působí tu psychologie spotřebitelů. Ale u kuřat se dá už během dvou měsíců po opětném zvednutí zájmu zase trh naplnit, jejich produkce je rychlá," dodává.
Pokud by v Česku ptačí chřipka přece jen vypukla, budou muset podnikatelé chovy likvidovat. Budou mít však nárok na odškodné od státu. Předpokládaná náhrada by činila devět miliónů korun na jedno ohnisko s průměrným stavem 30 tisíc zvířat.