Velká křídová záplava
ČLÁNEK: Velká křídová záplava
ČLÁNEK: Velká křídová záplava
Sled sedimentů české křídové pánve:
Sled sedimentární výpně české křídové pávne je celkem rozmanitý a proto byl rozdělen do několika jednotek - souvrství. V článku ještě používám názvy jednotek, které jsou součástí stupňového dělení. Stupňové dělení je mezinárodní a dělení podle souvrství je lokální (podle místního vývoje sedimentárního sledu). Hranice souvsrství nemusí odpovídat hranicím stupňů a v jednom stupni může být stanoveno více souvrství. Aby bylo alespoň trošku jasné jak to je přikládám tabulku:
Rozdělění křídy
(tam kde nejsou souvrství uvedena nejsou v daném stupni v české křídové pánvi sedimenty)
, , , , ,Nejnižší jednotkou české křídové pánve je perucko-korycanské souvrství, které odpovídá stupni cenoman a dělí se na dva členy: Perucké vrstvy tvoří zatím více méně kontinentální sedimenty (usazeniny z řek, jezer atd.) ale korycanské vrstvy již vystihují mořskou transgresi a jejich typickou horninou jsou pískovce.
, , , , ,Další jednotkou je bělohorské souvrství, které vystihuje další etapu prohloubení a rozšíření mořského prostoru. Na bázi se často vyskytuje poloha glaukonitických jílovců s hlízami fosfátů, jejichž přítomnost je možná díky velmi pomalé (kondenzované) sedimentaci (za dlouhý časový úsek se vytvoří jen malá vrstva sedimentu). Pro toto souvrství jsou charakteristické slínovce a opuky (kromě oblastí, kde byl do pánve přinášen písčitý materiál - tam vznikly pískovce).
Nadložní jednotkou bělohorského souvrství je jizerské souvrství, které také odráží další etapu svrchnokřídové transgrese. Typické jsou vápnité jílovce, slínovce a opuky a v místech přínosu písčitého materiálu vznikali pískovce.
, , , , ,Teplické souvrství je další jednotkou ve vrstevním sledu České křídové pánve a představuje její největší rozsah - tzn. byl maximální stav hladiny. Tomu odpovídají i monotónní slínovce, jen při okraji pískovce. V osní části pánve vznikaly vrstvy rohatecké (jednotka vymezena jako člen uvnitř souvrství). Jedná se o opuky, které mají některé vrstvy prokřemenělé (zdrojem křemenné hmoty mohly být kostry křemenných živočišných hub).
, , , , ,Další jednotkou je březenské souvrství. Tou dobou bylo v centru pánve stále hlubší a klidnější prostředí a tak sedimentovaly vápnité jílovce a slínovce, ale ve svrchní části přibývají pískovce - nastává postupné změlčování a ústup moře - regrese. V tomto souvrství je vyvinuta i tzv. přechodní facie (např. v Českém středohoří). Vyznačuje se střídáním vápnitých jílovců a prachovců s vložkami pískovců. Pískovcové vložky vznikly nejspíše za velkých mořských bouří. Toto souvrství bylo již velmi výrazně erodováno.
, , , , ,Merboltické souvrství je nejmladší - poslední jednotkou české křídové pánve a vystihuje regresní fázi. Jedná se o denudační zbytek (většina byla erodována) ležící v podloží vulkanitů, díky kterým byl uchráněn. Je tvořeno pískovci a na zkameněliny je toto souvrství chudé.
Tento sled vrstev zachovala zmíněná záplava na našem území a v něm hojnost zkamenělin (až na merboltické souvrství). V těchto usazeninách byla také nedávno nalezena první česká kost dinosaura, která měla znaky po útoku žraloka. O místě jejího původu můžeme však jen spekulovat.
Příbojová facie
V této facii lze zastihnout vývoj perucko-korycanského a bělohorského souvrství v místech přilehlých ke skalnatému pobřeží či ke skaliskům tvořícím ostrovní elevace (=vyvýšeniny), kde se v dosahu mořského příboje tvořily hrubé slepence s opracovanými bloky tvrdých podložních hornin a vápnité sedimenty tvořící mezerní hmotu slepenců a vyplňující kapsy skalního podkladu. Na příbojovou fácii jsou vázány různé zkameněliny, dokonce se přímo na bloku z podloží nalezly schránky ústřic - ty byly k bloku pevně přisedlé.
Tato záplava zanechala na našem území velmi patrné stopy. Její trvání se odhaduje na 10 milionů let a jedná se o největší transgresi ve fanerozoiku (od počátku kambria do recentu). Ústupem moře české křídové pánve definitivně opustilo moře oblast Čech a vývoj do dnešních dob zde byl pouze kontinentální.
Doporučuji se podívat jaké oblasti světa podlehly vodě - na serveru PALEOPROJECT www.scotese.com, kde jsou k vidění paleogeografické rekonstrukce Země v průběhu geologické historie
V období svrchní křídy byla celá naše planeta postižena výrazným zvýšením mořské hladiny. Zaplavena byla velká území včetně části území naší republiky. Článek se věnuje sledu usazenin, který se u nás po záplavě dochoval.
Sled sedimentů české křídové pánve:
Sled sedimentární výpně české křídové pávne je celkem rozmanitý a proto byl rozdělen do několika jednotek - souvrství. V článku ještě používám názvy jednotek, které jsou součástí stupňového dělení. Stupňové dělení je mezinárodní a dělení podle souvrství je lokální (podle místního vývoje sedimentárního sledu). Hranice souvsrství nemusí odpovídat hranicím stupňů a v jednom stupni může být stanoveno více souvrství. Aby bylo alespoň trošku jasné jak to je přikládám tabulku:
Rozdělění křídy
Oddělění | Stupeň | Souvrství |
svrchní | maastricht | |
campan | ||
santon | březenské, merboltické | |
coniac | teplické, březenské | |
turon | bělohorské, jizerské, teplické | |
cenoman | perucko-korycanské | |
spodní | alb | |
apt | ||
barren | ||
hauteriv | ||
valangin | ||
berrias |
, , , , ,Nejnižší jednotkou české křídové pánve je perucko-korycanské souvrství, které odpovídá stupni cenoman a dělí se na dva členy: Perucké vrstvy tvoří zatím více méně kontinentální sedimenty (usazeniny z řek, jezer atd.) ale korycanské vrstvy již vystihují mořskou transgresi a jejich typickou horninou jsou pískovce.
, , , , ,Další jednotkou je bělohorské souvrství, které vystihuje další etapu prohloubení a rozšíření mořského prostoru. Na bázi se často vyskytuje poloha glaukonitických jílovců s hlízami fosfátů, jejichž přítomnost je možná díky velmi pomalé (kondenzované) sedimentaci (za dlouhý časový úsek se vytvoří jen malá vrstva sedimentu). Pro toto souvrství jsou charakteristické slínovce a opuky (kromě oblastí, kde byl do pánve přinášen písčitý materiál - tam vznikly pískovce).
Nadložní jednotkou bělohorského souvrství je jizerské souvrství, které také odráží další etapu svrchnokřídové transgrese. Typické jsou vápnité jílovce, slínovce a opuky a v místech přínosu písčitého materiálu vznikali pískovce.
, , , , ,Teplické souvrství je další jednotkou ve vrstevním sledu České křídové pánve a představuje její největší rozsah - tzn. byl maximální stav hladiny. Tomu odpovídají i monotónní slínovce, jen při okraji pískovce. V osní části pánve vznikaly vrstvy rohatecké (jednotka vymezena jako člen uvnitř souvrství). Jedná se o opuky, které mají některé vrstvy prokřemenělé (zdrojem křemenné hmoty mohly být kostry křemenných živočišných hub).
, , , , ,Další jednotkou je březenské souvrství. Tou dobou bylo v centru pánve stále hlubší a klidnější prostředí a tak sedimentovaly vápnité jílovce a slínovce, ale ve svrchní části přibývají pískovce - nastává postupné změlčování a ústup moře - regrese. V tomto souvrství je vyvinuta i tzv. přechodní facie (např. v Českém středohoří). Vyznačuje se střídáním vápnitých jílovců a prachovců s vložkami pískovců. Pískovcové vložky vznikly nejspíše za velkých mořských bouří. Toto souvrství bylo již velmi výrazně erodováno.
, , , , ,Merboltické souvrství je nejmladší - poslední jednotkou české křídové pánve a vystihuje regresní fázi. Jedná se o denudační zbytek (většina byla erodována) ležící v podloží vulkanitů, díky kterým byl uchráněn. Je tvořeno pískovci a na zkameněliny je toto souvrství chudé.
Tento sled vrstev zachovala zmíněná záplava na našem území a v něm hojnost zkamenělin (až na merboltické souvrství). V těchto usazeninách byla také nedávno nalezena první česká kost dinosaura, která měla znaky po útoku žraloka. O místě jejího původu můžeme však jen spekulovat.
Příbojová facie
V této facii lze zastihnout vývoj perucko-korycanského a bělohorského souvrství v místech přilehlých ke skalnatému pobřeží či ke skaliskům tvořícím ostrovní elevace (=vyvýšeniny), kde se v dosahu mořského příboje tvořily hrubé slepence s opracovanými bloky tvrdých podložních hornin a vápnité sedimenty tvořící mezerní hmotu slepenců a vyplňující kapsy skalního podkladu. Na příbojovou fácii jsou vázány různé zkameněliny, dokonce se přímo na bloku z podloží nalezly schránky ústřic - ty byly k bloku pevně přisedlé.
Tato záplava zanechala na našem území velmi patrné stopy. Její trvání se odhaduje na 10 milionů let a jedná se o největší transgresi ve fanerozoiku (od počátku kambria do recentu). Ústupem moře české křídové pánve definitivně opustilo moře oblast Čech a vývoj do dnešních dob zde byl pouze kontinentální.
Doporučuji se podívat jaké oblasti světa podlehly vodě - na serveru PALEOPROJECT www.scotese.com, kde jsou k vidění paleogeografické rekonstrukce Země v průběhu geologické historie
ZDROJ:GEOWEB
Sdílet článek na sociálních sítích