zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Krátce - různé

27.10.2005
Obecné
Krátce - různé

Na Šumavě porostou krásné lesy, pokud o ně budeme pečovat, píše František Davídek (Vážení ochránci, les si s "broučkem" neporadí, HN 18. října). Obecně vzato má pravdu: jenže to vůbec nesouvisí s debatou o prvních zónách šumavského národního parku..
Účel těchto zón nespočívá v pěstování lesa tvořeného souměrným porostem vzrostlých zelených smrků. Má to být unikátní ukázka kousku české divočiny. Turisté zde mohou vidět, jak by příroda vypadala, kdyby se jí člověk nedotýkal.
Nikoho tady ani nenapadne odklízet padlé kmeny nebo na jejich místě sázet nové stromky. Součástí přirozeného vývoje horského smrkového pralesa také vždy bylo, že část stromů jednou za několik desetiletí sežere lýkožrout. Kůrovec tvoří součást tohoto ekosystému podobně jako rys, vichřice, tetřev nebo kapradina. Rys zde loví srnce, vichřice poráží stromy, tetřev se živí jehličím, kapradina stíní lesní půdu a kůrovec prostě ničí některé vzrostlé smrky.
Lesnické hospodaření patří do hospodářského lesa. Nikoli sem. V národních parcích Německa, Rakouska, Švýcarska či Polska se to považuje za samozřejmost. Šumava by měla tento mezinárodní standard také respektovat.
Vojtěch Kotecký, Hnutí DUHA

Energetické trhy balkánských států se v dalších letech přiblíží podmínkám běžným v Evropské unii. Devět balkánských zemí včera podepsalo s Evropskou komisí energetickou dohodu, podle které musí přijmout unijní pravidla a postupně se začlení do jednotného energetického trhu EU. Turecko se ke smlouvě zatím nepřipojilo. Dohodu podepsaly přistupující Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko a Černá Hora, Makedonie, Albánie a Kosovo. Smlouvu ještě musí státy schválit na národní úrovni. Komise si od dohody slibuje otevření balkánských energetických trhů, přilákání a ochranu investorů i lepší ekologické standardy. Růst konkurence by mohl přispět i ke snížení cen energie v Evropě či k jejich mírnějšímu růstu.

Členské státy se dohodly na opatřeních, která mají zamezit nelegální těžbě dřeva a obchodování s ním. Odhaduje se, že ročně díky nelegálním obchodům dochází ke škodám na životním prostředí a rozvojové země přicházejí o příjmy ve výši 10-15 miliard EUR. Opatření zahrnují jednak uzavření dobrovolných partnerství na podporu vládních reforem v zemích postižených nelegální těžbou dřeva a dále vytvoření právně závazného licenčního systému s partnerskými zeměmi k zajištění toho, aby nelegálně těžené dřevo nebylo dováženo do EU.

Na zasedání Stálého výboru pro potravní řetězec a zdraví zvířat bylo rozhodnuto, že na ochranu proti možnému zavlečení a šíření ptačí chřipky nebude povoleno pouštět chovnou drůbež ven, bude provedeno očkování ptáků chovaných v zoologických zahradách a bude rozšířen zákaz dovozů ptáků a nezpracovaného peří z Ruska kromě Oblasti Kaliningradu, Oblasti Leningradu, Karelské republiky, Murmansku a Oblasti Petěrburku.

Bořeňovice - Obyvatelé osady, kterou spravuje obec Struhařov, se postavila proti výstavbě větrné elektrárny. Jejich nesouhlas vyvrcholil až peticí. Ta už však byla zbytečná. Firma, která konstrukci plánovala, o ni nakonec ztratila zájem.
"Nechtěli jít proti přání lidí. Ale já si stejně myslím, že by jim plán stejně neprošel u institucí, jejich svolení potřebují," prohlásil starosta František Sysel. Podle jeho názoru by vadila i blízkost zámku Jemniště.
"Já bych se možná i nechala zlomit pro výstavbu. Ale můj manžel je rezolutně proti. A má asi pravdu. Do této krajiny se taková věc vůbec nehodí," prohlásila obyvatelka Bořeňovic Eva Mrkvičková. Hlavně hlučnost by naopak vadila Marcele Borovičkové. Obec tak, stejně jako před časem Divišov, přišla o více jak milion korun.

Pardubice - V katastru obce Opatovice má vyrůst obří spalovna, likvidující sto tisíc tun komunálního odpadu ročně. To se však nelíbí místním obyvatelům, kteří na neděli 30. října připravují protestní shromáždění.
"Rozhodli jsme se uspořádat tuto akci o půl páté odpoledne před budovou Obecního úřadu v Opatovicích nad Labem. Chceme reagovat na trvalý tlak především ze strany Pardubického kraje na prosazování tohoto nesmírně nákladného a nepotřebného projektu," uvedl za občany obce Jan Žižka, který shromáždění inicioval. Podle něj by provoz spalovny kromě výrazného dopravního zatížení vedl i ke zhoršení životního prostředí.
"Nedělní protest je prakticky poslední šance, jak můžeme ovlivnit kvalitu našeho životního prostředí. Poté nám zřejmě nezbyde nic jiného než si na život vedle spalovny zvyknout, popřípadě se z této průmyslové lokality odstěhovat," říká smutně Jan Žižka.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
21
7. 2017
21-22.7.2017 - Přednáška, diskuse
Praha 6, FTVS UK a Divoká Šárka
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí