zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Vědci získali z Evropy méně, než stát zaplatil

31.10.2005
Obecné
Vědci získali z Evropy méně, než stát zaplatil
Čeští vědci jsou mezi svými kolegy ze zemí Evropské unie nejméně úspěšní při získávání grantů, jimiž Brusel podporuje vědecký výzkum. Vyplývá to z hodnocení soutěže o první třetinu grantů z 6. rámcového programu pro výzkum. Češi tak do rozpočtu evropské vědy dávají víc, než z něho dostávají.
"Nehodnotí se tím úroveň vědy. Jedním z hlavních cílů rámcových programů je integrovat nové země do většího vědeckého prostoru, a v tom Česko pokrok učinilo," uklidňoval české vědce Zoran Stančič, zástupce generálního ředitele pro výzkum v Evropské komisi.
Na konferenci o evropské vědě, která včera skončila v pražském Karolinu, však zazněly i kritičtější výroky. "Dopadli jsme hůře než posledně," řekl místopředseda vládní Rady pro výzkum a vývoj Vladimír Viklický. "Měli bychom si ujasnit, proč patříme ke sponzorům evropského výzkumu," vyzval Vladimír Albrecht z Technologického centra Akademie věd.
Česko zatím získalo z 6. programu necelých 33 miliónů eur (0,62 procenta z celkové částky). Protože Češi dotují evropský rozpočet z 0,8 procenta, darovali vědcům ostatních zemí deset miliónů eur.
Větší podíl než 0,8 procenta dostali ve svých oborech pouze ekologové a atomoví fyzici. Šestnácti projektů se zúčastní Ústav jaderného výzkumu v Řeži. Vědecký tajemník ústavu František Klik to vysvětluje zahraničními kontakty získanými v posledních letech při pátém rámcovém programu a programech Phare. "Koordinujeme projekt, který má 26 účastníků a zkoumá bezpečnost reaktorů VVER," popisuje Klik, jak ústav využil spolupráci s českými atomovými elektrárnami.
Tajemník vládní rady pro výzkum Marek Blaška vysvětluje úspěch fyziků také tím, že řada zemí západní Evropy měla vůči atomovému výzkumu ideologické zábrany. Pro dobrý výsledek ekologů má jiné vysvětlení: kapitola Ministerstva životního prostředí na výzkum se v posledním roce výrazně zkrátila a ekologům nezbylo než se pro peníze obrátit do Evropy.
Podle Viklického se Čechům v soutěži o evropské granty paradoxně nevyplatilo, že svůj výzkum podporují nejvíc ze všech nových členských zemí. Loni ministerstvo školství rozdělovalo dvouapůlmiliardovou dotaci. I když v Evropě bylo možné získat stejně vysokou částku, většina výzkumných center zvolila jistější cestu.
Přesto experti připouštějí, že by návrhy univerzit i akademických ústavů lépe obstály i v případě, kdyby výzkumníci měli v Evropě lepší jméno. Viklický to dokazuje na příkladu malých firem - o spolupráci s nimi byl mezi cizinci větší zájem, než dokázaly uspokojit.
"Hlavním důvodem neúspěchu však je, že máme málo vědců. To výsledky programu ukázaly jednoznačně," vysvětluje Blaška. Místopředseda Viklický míní, že situaci je nutné změnit lepší přípravou výzkumníků na univerzitách a podporou mladých vědců.
Stát chce zvýšit dotaci české vědy za tři roky ze současných 18 na 28 miliard. Sedmý rámcový program zdvojnásobí od roku 2007 také evropské dotace na výzkum.

Peníze na výzkum
Evropská komise schválila 3175 projektů za 6,5 miliardy eur.
Čeští vědci získali 32,6 miliónu eur a účastní se 290 projektů.
České ústavy koordinují 12 projektů, nejméně ze všech zemí.
Češi dotují projekty nejnižšími částkami. Dvakrát nižšími než např. Francouzi, Lotyši a Malťané.
Češi dostávají na jednotlivé projekty nejnižší částky. Třikrát méně než např. Irové či Nizozemci.
Evropská dotace činí tři procenta českých výdajů na výzkum. U ostatních nových zemí to je nejméně pět procent.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí