Pařížské budovy se jen obtížně zbavují nebezpečného azbestu
V pařížských ulicích se nedávno bouřlivě demonstrovalo proti alarmující situaci
v budovách, ve kterých byl při stavbě použit rakovinotvorný azbest. I když se od
začátku ví, že tento izolační materiál je zdraví škodlivý, byl až do konce 90.
let masivně využíván ve stavebnictví.
Nyní se začínají projevovat důsledky: jeho dlouhodobá inhalace způsobuje smrt.
Podle nejčernějších odhadů by se do roku 2030 měl počet obětí ve Francii
vyšplhat až na sto tisíc. "Úmrtnost bude záležet na tom, jaká preventivní
opatření budou zavedena," vysvětluje epidemiolog Marcel Goldberg.
Šéf Asociace obětí azbestu Michel Parigot prohlásil, že hodlá dál pokračovat v
boji, aby byli lidé zodpovědní za tuto katastrofu postaveni před soud: "Naším
cílem je, aby se takový zločin už nikdy neopakoval." Na tři tisíce demonstrantů
mávalo transparenty se jmény a fotografiemi dosavadních obětí. "Katastrofa ve
zdravotnictví stále nemá svého viníka," hlásaly jiné.
Demonstrace připomněla letošní aféru ohledně pařížské věže Monparnasse, která je
podle odborníků rovněž prolezlá azbestem. Tato věž je se svými 59 patry největší
svého druhu v Evropě, což se při opravách značně prodraží: bude nutné počítat se
čtyřmi milióny eur (120 mil. Kč) na každé patro. Ve věži pracuje na pět tisíc
lidí, k tomu je třeba přičíst 600 tisíc návštěvníků, kteří sem každoročně
přicházejí obdivovat pohled na pařížské střechy.
Objekt postavili na začátku 70. let, což znamená, že až nyní je možné určit
zdravotní následky pro její návštěvníky. Rakovina způsobená inhalací azbestu se
však projeví až po několika desítkách let, počet obětí proto zdaleka není
definitivní.
Monparnasská věž je přitom pouze špičkou ledovce. Ekologové upozorňují, že
azbest se používal při stavbě většiny poválečných budov, například v případě
studentského kampusu Jussieu, který se pod tlakem veřejnosti rovněž opravuje.
Francie má prý až třicetileté zpoždění v odstraňování azbestu ve srovnání s
ostatními vyspělými zeměmi.
V pařížských ulicích se nedávno bouřlivě demonstrovalo proti alarmující situaci v budovách, ve kterých byl při stavbě použit rakovinotvorný azbest. I když se od začátku ví, že tento izolační materiál je zdraví škodlivý, byl až do konce 90. let masivně využíván ve stavebnictví.
Nyní se začínají projevovat důsledky: jeho dlouhodobá inhalace způsobuje smrt. Podle nejčernějších odhadů by se do roku 2030 měl počet obětí ve Francii vyšplhat až na sto tisíc. "Úmrtnost bude záležet na tom, jaká preventivní opatření budou zavedena," vysvětluje epidemiolog Marcel Goldberg.
Šéf Asociace obětí azbestu Michel Parigot prohlásil, že hodlá dál pokračovat v boji, aby byli lidé zodpovědní za tuto katastrofu postaveni před soud: "Naším cílem je, aby se takový zločin už nikdy neopakoval." Na tři tisíce demonstrantů mávalo transparenty se jmény a fotografiemi dosavadních obětí. "Katastrofa ve zdravotnictví stále nemá svého viníka," hlásaly jiné.
Demonstrace připomněla letošní aféru ohledně pařížské věže Monparnasse, která je podle odborníků rovněž prolezlá azbestem. Tato věž je se svými 59 patry největší svého druhu v Evropě, což se při opravách značně prodraží: bude nutné počítat se čtyřmi milióny eur (120 mil. Kč) na každé patro. Ve věži pracuje na pět tisíc lidí, k tomu je třeba přičíst 600 tisíc návštěvníků, kteří sem každoročně přicházejí obdivovat pohled na pařížské střechy.
Objekt postavili na začátku 70. let, což znamená, že až nyní je možné určit zdravotní následky pro její návštěvníky. Rakovina způsobená inhalací azbestu se však projeví až po několika desítkách let, počet obětí proto zdaleka není definitivní.
Monparnasská věž je přitom pouze špičkou ledovce. Ekologové upozorňují, že azbest se používal při stavbě většiny poválečných budov, například v případě studentského kampusu Jussieu, který se pod tlakem veřejnosti rovněž opravuje. Francie má prý až třicetileté zpoždění v odstraňování azbestu ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi.
Nyní se začínají projevovat důsledky: jeho dlouhodobá inhalace způsobuje smrt. Podle nejčernějších odhadů by se do roku 2030 měl počet obětí ve Francii vyšplhat až na sto tisíc. "Úmrtnost bude záležet na tom, jaká preventivní opatření budou zavedena," vysvětluje epidemiolog Marcel Goldberg.
Šéf Asociace obětí azbestu Michel Parigot prohlásil, že hodlá dál pokračovat v boji, aby byli lidé zodpovědní za tuto katastrofu postaveni před soud: "Naším cílem je, aby se takový zločin už nikdy neopakoval." Na tři tisíce demonstrantů mávalo transparenty se jmény a fotografiemi dosavadních obětí. "Katastrofa ve zdravotnictví stále nemá svého viníka," hlásaly jiné.
Demonstrace připomněla letošní aféru ohledně pařížské věže Monparnasse, která je podle odborníků rovněž prolezlá azbestem. Tato věž je se svými 59 patry největší svého druhu v Evropě, což se při opravách značně prodraží: bude nutné počítat se čtyřmi milióny eur (120 mil. Kč) na každé patro. Ve věži pracuje na pět tisíc lidí, k tomu je třeba přičíst 600 tisíc návštěvníků, kteří sem každoročně přicházejí obdivovat pohled na pařížské střechy.
Objekt postavili na začátku 70. let, což znamená, že až nyní je možné určit zdravotní následky pro její návštěvníky. Rakovina způsobená inhalací azbestu se však projeví až po několika desítkách let, počet obětí proto zdaleka není definitivní.
Monparnasská věž je přitom pouze špičkou ledovce. Ekologové upozorňují, že azbest se používal při stavbě většiny poválečných budov, například v případě studentského kampusu Jussieu, který se pod tlakem veřejnosti rovněž opravuje. Francie má prý až třicetileté zpoždění v odstraňování azbestu ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi.
Zdroj:Právo
Sdílet článek na sociálních sítích