OSN investuje proti pravidlům

Organizace spojených národů už nashromáždila v penzijním fondu pro své zaměstnance 29 miliard dolarů. Tento kapitál však investuje v rozporu s vlastními pravidly, která vůči mezinárodnímu byznysu prosazuje. V portfoliu má totiž i akcie firem, které nedbají na ochranu životního prostředí, či dodržování sociálních standardů.
K takovému nekompromisnímu závěru dospěla poslední studie, kterou společně předložili ochránci lidských práv a aktivisté americké Greenpeace. Přidali se i zkušení manažeři fondů, zakládající si na tom, že nakupují jenom akcie "odpovědně se chovajících" firem.
"Mohu říci, že četné firmy, do nichž OSN ze své penzijní kasy investuje, zcela opomíjejí například práva domorodého obyvatelstva či bezpečnost výrobků," komentovala pro agenturu Bloomberg výsledky analýzy skoro 400 firem Julie Gorte z fondu Calvert Group.
Christopher Burnham, bývalý investiční bankéř a nyní vysoký úředník OSN, sdělil, že portfolio penzijního fondu je spravováno podobně, jako to dělají banky. Dodal, že OSN najmou v příštím roce poradenskou firmu, aby se mohla strategie investování případně změnit.
Zmíněný činitel připustil, že při investování kapitálu se sice musí brát v úvahu, jak ta která společnost respektuje pravidla stanovená OSN, ale hlavním úkolem je "dosáhnout co nejvyšších výnosů s minimálním rizikem".
"OSN nemůže argumentovat návratností investic, neboť odpovídá za mezinárodní standardy investování," namítá Chris Avery, ředitel londýnského Střediska pro podnikání a ochranu lidských práv.

Kdo je na černé listině
Na černé listině se ocitlo i několik věhlasných společností, které vévodí sektorovým či oborovým žebříčkům. Jde například o společnost Anglo American, druhou největší důlní firmu na světě, či největší belgickou finanční skupinu Fortis.
Ty se podle zprávy zapletly s protivládními rebely v Konžské demokratické republice, kteří se snaží ovládnout nerostné bohatství této africké země - diamanty, zlato a další cenné zdroje. Zaplatily jim několik tisíc dolarů za "bezpečnost". Obě společnosti ale odmítají, že se chovaly neeticky. "Střetům s rebely nebylo možné se vyhnout. Zaplatili jsme jim, protože nás vydírali," uvedla v prohlášení společnost Anglo American.
Ochránci lidských práv kritizují také maloobchodní řetězec Wal-Mart, do jehož akcií OSN investovala 183 miliónů dolarů. Poukazují na žalobu, podle které někteří manažeři firmy odpírali zaměstnancům placené přestávky na jídlo.
"Manažer, který by odmítal vyplácet peníze za přesčasy a zákonné přestávky, by byl disciplinárně stíhán, v krajním případě propuštěn," reagoval mluvčí Wall-Martu Bill Wertz.
Kert Davies z americké pobočky Greenpeace se pozastavuje nad tím, že OSN investovala 275 miliónů do akcií ropné společnosti ExxonMobil. Ta se "proslavila" svým odporem k přijetí Kjótského protokolu, omezujícího emise skleníkových plynů. "To, že oponujeme Kjótu, ještě neznamená, že nedbáme na ochranu životního prostředí," prohlásil mluvčí Exxonu David Gardner.

OSN: Žaloba není kritérium
Generální tajemník OSN Kofi Annan v lednu 1999 na Světovém ekonomickém fóru v Davosu navrhl pravidla chování, jimiž by se společnosti měly řídit. Nejde jenom o ochranu životního prostředí, ale také o boj proti korupci, pracovní podmínky či právo zaměstnanců zřizovat odbory.
Vznikl tak program nazvaný "Globální dohoda" (Global Compact), oficiálně schválený v létě roku 2000. Podpořilo ho více než 2400 výkonných ředitelů. To, že se OSN nedaří ho naplňovat, podlamuje její důvěryhodnost, míní právnička Karen Bursteinová.
Ale Georg Kell, ředitel Global Compact, namítá, že "čistotu" investování nelze posuzovat podle toho, zda se ta či ona firma stala terčem žaloby. Spojené národy podle něj musejí přihlížet k tomu, jak problémy vnímají vlády všech 191 členských zemí OSN.
"Nemůžeme odsuzovat například investice do tabákových akcií, když se o pěstování tabáku opírají ekonomiky četných rozvojových zemí," argumentuje Kell.