Grónskou nezávislost může zajistit ropa
Přede dvěma lety přivodila pád grónské vlády eskymácká léčitelka, kterou si
najal kabinet premiéra Hanse Enoksena, aby z vládních budov silou své vůle
vymýtila zlé duchy, jež kalí vztahy mezi Inuity a dánskou menšinou. Přede dvěma
měsíci zase nadměrné výdaje za návštěvy striptérských klubů a japonských
restaurací servírujících suši, které dva ministři vlády následující hradili z
veřejných fondů.
Největší ostrov světa Grónsko, veliký jako pětina Evropy, na sebe před lety
obracel pozornost okolního světa především faktem, že je z osmdesáti procent
pokryt věčným ledem. Dnes díky globálnímu oteplování a rychlému ústupu ledovců
láká těžařské společnosti, které mohou vládě v Nuuku zajistit stamiliónové
příjmy, a tím i základní předpoklad pro vyhlášení grónské nezávislosti.
Polovinu státních výdajů ostrova o rozloze přesahující dva milióny kilometrů
čtverečních, a obývaného 50 tisíci Inuity nyní hradí Dánsko. Enoksenův kabinet
počítá ale s tím, že by Grónsko mohlo být už za několik let soběstačné.
Přispět k tomu má rozvoj turistického průmyslu, vyšší kvóty rybolovu a ložiska
ropy.
Přede dvěma lety přivodila pád grónské vlády eskymácká léčitelka, kterou si najal kabinet premiéra Hanse Enoksena, aby z vládních budov silou své vůle vymýtila zlé duchy, jež kalí vztahy mezi Inuity a dánskou menšinou. Přede dvěma měsíci zase nadměrné výdaje za návštěvy striptérských klubů a japonských restaurací servírujících suši, které dva ministři vlády následující hradili z veřejných fondů.
Největší ostrov světa Grónsko, veliký jako pětina Evropy, na sebe před lety obracel pozornost okolního světa především faktem, že je z osmdesáti procent pokryt věčným ledem. Dnes díky globálnímu oteplování a rychlému ústupu ledovců láká těžařské společnosti, které mohou vládě v Nuuku zajistit stamiliónové příjmy, a tím i základní předpoklad pro vyhlášení grónské nezávislosti.
Polovinu státních výdajů ostrova o rozloze přesahující dva milióny kilometrů čtverečních, a obývaného 50 tisíci Inuity nyní hradí Dánsko. Enoksenův kabinet počítá ale s tím, že by Grónsko mohlo být už za několik let soběstačné.
Přispět k tomu má rozvoj turistického průmyslu, vyšší kvóty rybolovu a ložiska ropy.
Vrty u Nuuku
Enoksenovi sociální demokraté, kteří v Nuuku v uplynulých dvou letech vládli společně s levicovým Eskymáckým bratrstvem, už podepsali letos v lednu nový kontrakt s kanadskou společností EnCana Corporation. Ta bude ropu hledat v moři západně od hlavního města Grónska.
Předběžný geologický průzkum ukázal, že by pod mořským dnem mohly být ukryty až dvě miliardy barelů suroviny. Ty by v příštích třiceti letech mohly vládě v Nuuku zajistit jen na licenčních poplatcích 70 miliard dánských korun (přes deset miliard dolarů).
"Jeden vrt provedený v moři západně od Grónska stojí 300 miliónů dánských korun (přibližně 50 miliónů dolarů), což nejlépe dokládá, jak vážný zájem má kanadská společnost o těžbu," tvrdí Jörn Skov Nielsen, šéf Úřadu pro nerostné suroviny a ropu v Nuuku.
V příštím roce hodlá Enoksenova vláda, která vyhrála předčasné parlamentní volby z minulého týdne, vypsat v pořadí již čtvrté kolo koncesí pro oblast ležící u zálivu Disko, 600 kilometrů severně od hlavního města Grónska.
Společnost TGS Nopec, sídlící v Oslo, je přesvědčena, že v okolí ostrova se nacházejí stejně vydatná ložiska ropy jako v Norském moři. Ta se zasloužila mimo jiné o to, že Norsko vévodí již pátým rokem po sobě žebříčku zemí s nejvyšším indexem lidského rozvoje a má hrubý domácí produkt na obyvatele srovnatelný se Spojenými státy.
Turisté u tajících ledovců
Grónsko s jeho fjordy, velrybami a polární září začali před několika lety objevovat také turisté. Dnes navštíví ostrov každoročně 30 tisíc Dánů, Němců, Britů a Španělů. Pravidelné lety ke grónskému pobřeží z hlavního města Islandu Reykavíku zavedla společnost Iceland Air.
O nejnovější atrakci se postaralo právě závratné tempo globálního oteplování.
Z městečka Ilulissat ležícího v zálivu Disko vozí místní cestovní kancelář turisty v rybářských kutrech k ledovci Sermeq. Tam mohou pozorovat, jak se s mohutným řevem řítí do moře mnohatunové bloky odpadávající z čela ledovce.
"Nikdy jsem neviděl nic podobného. Led a sníh máme u nás doma, tam ale nemizí hromadně v oceánu. O tomhle budu vyprávět vnoučatům, až budu starý," řekl agentuře AP dvaačtyřicetiletý Javier González z katalánské Barcelony.
Díra v ozónové vrstvě nad Arktidou už odkryla ložiska zlata poblíž Nuuku a naleziště rubínů u Kimmirutu 160 kilometrů jižně od hlavního města.
Tání ledovců, z nichž některé ustoupí za rok až o kilometr, začíná ale Nuuku dělat starosti. Grónsko je největší zásobárnou pitné vody na světě a export této komodity přináší do státní pokladny milióny dánských korun.
Největší ostrov světa Grónsko, veliký jako pětina Evropy, na sebe před lety obracel pozornost okolního světa především faktem, že je z osmdesáti procent pokryt věčným ledem. Dnes díky globálnímu oteplování a rychlému ústupu ledovců láká těžařské společnosti, které mohou vládě v Nuuku zajistit stamiliónové příjmy, a tím i základní předpoklad pro vyhlášení grónské nezávislosti.
Polovinu státních výdajů ostrova o rozloze přesahující dva milióny kilometrů čtverečních, a obývaného 50 tisíci Inuity nyní hradí Dánsko. Enoksenův kabinet počítá ale s tím, že by Grónsko mohlo být už za několik let soběstačné.
Přispět k tomu má rozvoj turistického průmyslu, vyšší kvóty rybolovu a ložiska ropy.
Vrty u Nuuku
Enoksenovi sociální demokraté, kteří v Nuuku v uplynulých dvou letech vládli společně s levicovým Eskymáckým bratrstvem, už podepsali letos v lednu nový kontrakt s kanadskou společností EnCana Corporation. Ta bude ropu hledat v moři západně od hlavního města Grónska.
Předběžný geologický průzkum ukázal, že by pod mořským dnem mohly být ukryty až dvě miliardy barelů suroviny. Ty by v příštích třiceti letech mohly vládě v Nuuku zajistit jen na licenčních poplatcích 70 miliard dánských korun (přes deset miliard dolarů).
"Jeden vrt provedený v moři západně od Grónska stojí 300 miliónů dánských korun (přibližně 50 miliónů dolarů), což nejlépe dokládá, jak vážný zájem má kanadská společnost o těžbu," tvrdí Jörn Skov Nielsen, šéf Úřadu pro nerostné suroviny a ropu v Nuuku.
V příštím roce hodlá Enoksenova vláda, která vyhrála předčasné parlamentní volby z minulého týdne, vypsat v pořadí již čtvrté kolo koncesí pro oblast ležící u zálivu Disko, 600 kilometrů severně od hlavního města Grónska.
Společnost TGS Nopec, sídlící v Oslo, je přesvědčena, že v okolí ostrova se nacházejí stejně vydatná ložiska ropy jako v Norském moři. Ta se zasloužila mimo jiné o to, že Norsko vévodí již pátým rokem po sobě žebříčku zemí s nejvyšším indexem lidského rozvoje a má hrubý domácí produkt na obyvatele srovnatelný se Spojenými státy.
Turisté u tajících ledovců
Grónsko s jeho fjordy, velrybami a polární září začali před několika lety objevovat také turisté. Dnes navštíví ostrov každoročně 30 tisíc Dánů, Němců, Britů a Španělů. Pravidelné lety ke grónskému pobřeží z hlavního města Islandu Reykavíku zavedla společnost Iceland Air.
O nejnovější atrakci se postaralo právě závratné tempo globálního oteplování.
Z městečka Ilulissat ležícího v zálivu Disko vozí místní cestovní kancelář turisty v rybářských kutrech k ledovci Sermeq. Tam mohou pozorovat, jak se s mohutným řevem řítí do moře mnohatunové bloky odpadávající z čela ledovce.
"Nikdy jsem neviděl nic podobného. Led a sníh máme u nás doma, tam ale nemizí hromadně v oceánu. O tomhle budu vyprávět vnoučatům, až budu starý," řekl agentuře AP dvaačtyřicetiletý Javier González z katalánské Barcelony.
Díra v ozónové vrstvě nad Arktidou už odkryla ložiska zlata poblíž Nuuku a naleziště rubínů u Kimmirutu 160 kilometrů jižně od hlavního města.
Tání ledovců, z nichž některé ustoupí za rok až o kilometr, začíná ale Nuuku dělat starosti. Grónsko je největší zásobárnou pitné vody na světě a export této komodity přináší do státní pokladny milióny dánských korun.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích