Zmařený výzkum
Spekulace Čachry s pozemky ohrožují zemědělské bádání. Hotelů a supermarketů se
nenajíme.
Spekulace Čachry s pozemky ohrožují zemědělské bádání. Hotelů a supermarketů se nenajíme.
Pozemkový fond vydal spekulantům pokusná pole Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni, kde probíhají tři unikátní vědecké projekty. Kontroverzní rozhodnutí prezidia fondu včetně nedávného ministra zemědělství Petra Zgarby znemožní badatelům v projektech pokračovat a poznatky předávat praxi.
"Byly to naše laboratoře pod širým nebem," říká ředitel Výzkumného ústavu rostlinné výroby Jan Lipavský. Před sebou má dopisy, v nichž Pozemkovému fondu léta opakovaně vysvětloval, že půda v daném případě neslouží zemědělské výrobě, ale vědeckému výzkumu, takže s ní nelze volně nakládat.
ZA OBĚŤ MACHINACÍM s půdou v Ruzyni například padl ovocný sad, kde vědci zkoumají šíření nových chorob ovocných dřevin a vyvíjejí metody ochrany. Sad se vzrostlými stromy o výměře 5,6 hektaru v blízkosti pražského letiště získal podnikatel s nemovitostmi Miloš Červenka. Díky strategické blízkosti vzdušného přístavu je lokalita příhodným místem pro budoucí hotel. Poblíž má vést rychlostní komunikace.
Ředitel ruzyňského ústavu Lipavský chce na Pozemkový fond podat žalobu. Je přesvědčen, že na pokusná pole ústavu se nevztahují zákony, na jejichž základě fond půdu na náhradní restituce vydává.
Na jiném místě v Ruzyni ústav vědecky testuje ekologické pěstování obilí. "Trvalo nám čtyři roky, než jsme vyčistili půdu od zbytků pesticidů a umělých hnojiv a teď pozemek s certifikátem Ministerstva životního prostředí získal pan Přibyl," poukazuje ředitel Lipavský. Pozoruhodné je, že v blízkosti ekologicky nezávadného stanoviště má časem vzniknout stanice metra.
Další pokusné pole ústavu získalo od fondu Letiště Praha jako náhradu za plochu pro přistávací dráhu, o kterou předtím přišlo kvůli jiným spekulacím se státními pozemky.
Ředitel Lipavský se podivuje tomu, že stát vydal soukromníkům půdu v místech, kde mají v budoucnu vyrůst veřejně prospěšné stavby, zatímco o plochy, v nichž územní plán počítá s pásmem zeleně, nikdo zájem neprojevil. Jistá držitelka restitučních nároků navíc podala žalobu na vydání pozemku, vedle kterého má vzniknout nádraží plánované rychlodráhy z Prahy do Kladna. Ústav tam ověřuje účinky nových hnojiv a pesticidů na výnosy obilí.
VÝSLEDKY SROVNÁVACÍHO zemědělského výzkumu jsou cenné, jen když pokusy probíhají řadu let na stejném stanovišti. V britské Cambridgi se pyšní tím, že srovnávací pokus s pšenicí provádějí na stejném pozemku nepřetržitě 160 let. V Ruzyni časová řada pokusů probíhá "teprve" půl století. Odrůdy v Ruzyni vyšlechtěné pšenice pěstují čeští zemědělci na 12 procentech orné půdy.
Převody pozemků dostal ústav na vědomí stručným faxem dva měsíce po rozhodnutí o změně majitele. Z původních 160 hektarů výzkumníkům zbylo jen 92 ha.
AUTOR: Alice Olbrichová
Pozemkový fond vydal spekulantům pokusná pole Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni, kde probíhají tři unikátní vědecké projekty. Kontroverzní rozhodnutí prezidia fondu včetně nedávného ministra zemědělství Petra Zgarby znemožní badatelům v projektech pokračovat a poznatky předávat praxi.
"Byly to naše laboratoře pod širým nebem," říká ředitel Výzkumného ústavu rostlinné výroby Jan Lipavský. Před sebou má dopisy, v nichž Pozemkovému fondu léta opakovaně vysvětloval, že půda v daném případě neslouží zemědělské výrobě, ale vědeckému výzkumu, takže s ní nelze volně nakládat.
ZA OBĚŤ MACHINACÍM s půdou v Ruzyni například padl ovocný sad, kde vědci zkoumají šíření nových chorob ovocných dřevin a vyvíjejí metody ochrany. Sad se vzrostlými stromy o výměře 5,6 hektaru v blízkosti pražského letiště získal podnikatel s nemovitostmi Miloš Červenka. Díky strategické blízkosti vzdušného přístavu je lokalita příhodným místem pro budoucí hotel. Poblíž má vést rychlostní komunikace.
Ředitel ruzyňského ústavu Lipavský chce na Pozemkový fond podat žalobu. Je přesvědčen, že na pokusná pole ústavu se nevztahují zákony, na jejichž základě fond půdu na náhradní restituce vydává.
Na jiném místě v Ruzyni ústav vědecky testuje ekologické pěstování obilí. "Trvalo nám čtyři roky, než jsme vyčistili půdu od zbytků pesticidů a umělých hnojiv a teď pozemek s certifikátem Ministerstva životního prostředí získal pan Přibyl," poukazuje ředitel Lipavský. Pozoruhodné je, že v blízkosti ekologicky nezávadného stanoviště má časem vzniknout stanice metra.
Další pokusné pole ústavu získalo od fondu Letiště Praha jako náhradu za plochu pro přistávací dráhu, o kterou předtím přišlo kvůli jiným spekulacím se státními pozemky.
Ředitel Lipavský se podivuje tomu, že stát vydal soukromníkům půdu v místech, kde mají v budoucnu vyrůst veřejně prospěšné stavby, zatímco o plochy, v nichž územní plán počítá s pásmem zeleně, nikdo zájem neprojevil. Jistá držitelka restitučních nároků navíc podala žalobu na vydání pozemku, vedle kterého má vzniknout nádraží plánované rychlodráhy z Prahy do Kladna. Ústav tam ověřuje účinky nových hnojiv a pesticidů na výnosy obilí.
VÝSLEDKY SROVNÁVACÍHO zemědělského výzkumu jsou cenné, jen když pokusy probíhají řadu let na stejném stanovišti. V britské Cambridgi se pyšní tím, že srovnávací pokus s pšenicí provádějí na stejném pozemku nepřetržitě 160 let. V Ruzyni časová řada pokusů probíhá "teprve" půl století. Odrůdy v Ruzyni vyšlechtěné pšenice pěstují čeští zemědělci na 12 procentech orné půdy.
Převody pozemků dostal ústav na vědomí stručným faxem dva měsíce po rozhodnutí o změně majitele. Z původních 160 hektarů výzkumníkům zbylo jen 92 ha.
AUTOR: Alice Olbrichová
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
