Mrakodrapy se stavějí dál

Odolaly protiteroristické hysterii. Vyvrátily tvrzení kritiků, že nemají ekonomické opodstatnění. Začínají zvládat i jednu z největších globálních hrozeb, jimž lidstvo čelí: emise skleníkových plynů a znečištění životního prostředí. Jde o mrakodrapy.
Po dočasném váhání se zdá, že je čeká růžová či "zelená" budoucnost. Stále více se prosazuje názor, že výškové budovy s desítkami pater jsou "nezbytnou stavební formou", a dokonce mohou být "ekologicky udržitelnější" než malé stavby.

Teroristé útočí
Ještě před několika lety se nad budoucností mrakodrapů zvláště ve Spojených státech vznášel otazník. Záběry "dvojčat", mrakodrapů Světového obchodního centra na neworském Manhattanu, které se po nárazu letadel ovládaných teroristy hroutí, se vykládaly jako zkratka dějin výškových budov. V troskách měla skončit i myšlenka stavět mrakodrapy.
"Jsme přesvědčeni, že éra mrakodrapů je u konce. Je třeba je považovat za experimentální typ budovy, který selhal. Kdo se kdy ještě bude moci cítit bezpečně a dobře v kanceláři položené 110 pater nad zemí? Nebo 60 pater. Nebo byť jen 27 pater," napsali krátce po útocích na New York z 11. září 2001 experti James Kunstler a Nikos Salingaros.
Pro mrakodrapové nadšence to byla nepříznivá doba. "Proč bychom měli stavět další mrakodrapy, které jsou terči teroristů?" hřímal v roce 2002 na slyšení věnovaném bezpečnosti budov kongresman Roscoe Barlett. Postupně se prosadil názor, že teroristé mohou udeřit i jinde a že je třeba se soustředit na prevenci útoků.

Ekologie i ekonomie
Ještě větší hrozbou než teroristé byla pro mrakodrapy jejich energetická náročnost. "Každý mluví o energii spotřebovávané automobily, ale budovy spotřebovávají přinejmenším stejné množství energie," uvedl architekt Spiro Pollalis z Harvardovy univerzity.
Budovy spotřebovávají třetinu světové produkce energie. Zatímco pozornost ekologů se soustřeďovala na tovární komíny a auta, o energetickou náročnost výškových budovy se jejich uživatelé moc nezajímali. Časy se ale mění.
"Pokud jde o spotřebu energie, probíhá velké přehodnocování. V každém koutku a skulině hledáme způsob, jak energii ušetřit," řekl ministr australského státu Nový Jižní Wales Frank Sartor. Jako příklad uvedl výškovou budovu Castle Hill Tower, kde použitím lepších ventilátorů, klimatizace a osvětlení se dosáhne roční úspory rovnající se spotřebě 843 bytů.
Posun směrem k větší ekologičnosti doporučila londýnské městské radě i konzultační společnost Faber Maunsell: "U mnoha vysokých budov je hlavním cílem při projektování efektivní provoz, ne ekologičnost. Je ale třeba dosáhnout nové rovnováhy mezi těmito faktory." Doporučuje využívat sluneční záření, lepší izolaci, přirozené světlo a větrnou energii.
Nejdůležitější injekcí, která myšlenku mrakodrapů udržuje při životě, je ale ekonomika.
"Mrakodrapy nic nepředčí, pokud jde o tvrdou ekonomickou realitu, nájem na metr čtvereční, hodnotu nemovitosti," říká australský realitní expert Ken Morrison. V centrech měst je totiž jen málo volného prostoru a výškové budovy jej dokážou efektivněji využít. "A mnoho firem chce mít nádherný výhled a velkou halu a jsou ochotny za ně platit," říká Morrison.