Infrastruktura
Z 246 MILIONŮ EUR, dostupných pro období 2004-2006 pro operační program
Infrastruktura, připadá na životní prostředí asi 142 milionů eur. Na dopravní
projekty jen 100 milionů. Čerpá se zatím polovina této alokace - z druhé se
začne brát především v příštím roce.
Z 246 MILIONŮ EUR, dostupných pro období 2004-2006 pro operační program Infrastruktura, připadá na životní prostředí asi 142 milionů eur. Na dopravní projekty jen 100 milionů. Čerpá se zatím polovina této alokace - z druhé se začne brát především v příštím roce.
Projekty v první skupině, tj. životní prostředí, se týkají především čištění odpadních vod a rekonstrukce a budování kanalizačních sítí. S dopravou souvisejí jen projekty na protihlukové zábrany, třebaže je okruh záměrů, na něž je možné čerpat evropské peníze, mnohem širší. Po zkušenostech z první etapy proto příjemci z programu Infrastruktura soudí, že by v budoucnu měly být doprava a životní prostředí odděleny a každý obor by měl mít svůj vlastní operační program.
Jistě to souvisí i s tím, kdo je příjemcem peněz. V nynější struktuře je řídícím orgánem celého operačního programu Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo dopravy je "jen" zprostředkovatelem.
Podle Jaromíra Slezáka, ředitele odboru fondů EU z Ministerstva dopravy, je dostatek projektů na silnice a železnici. Na vodní dopravu už méně. Skutečně málo projektů je naopak u životního prostředí.
Chabý je zájem o podpory pro zavádění alternativních paliv. V řadě případů věc vázne na faktu, že na projektech jsou zainteresovány podnikatelské subjekty, takže veřejná podpora má omezené možnosti. Vedle toho sem směřují i jiné druhy dotací, což snižuje podíl podpory z evropských fondů. Názorným příkladem je pořizování autobusů na plynový pohon. Městům a obcím nestačí evropská podpora ve výši 35 % rozdílu mezi pořizovací cenou autobusu na plyn a na klasické palivo.
V nabídce je také možnost financovat studijní a výzkumné projekty z oblasti dopravního inženýrství, které sledují zlepšení životního prostředí. Objevily se jen dva - mapování hlukového zatížení obyvatel ČR podél významných dopravních cest, letišť apod. a rozvojová studie pro přístavy Děčín a Lovosice.
Z diskuse k operačnímu programu Infrastruktura vyplynuly některé shodné závěry. Vedle požadavku na oddělení dopravy a životního prostředí do dvou samostatných operačních programů to bylo přání, aby se podnikatelské subjekty na přípravě a hodnocení projektů mohly skutečně podílet a aby bylo přihlíženo k jejich názorům také při identifikaci priorit, na kterých jsou programy postaveny.
V současné době provázanost mezi dopravními projekty a ochranou životního prostředí téměř chybí. Stále větším problémem jsou emise z dopravy, kde Česku hrozí neplnění závazků a překračování limitů. Do této oblasti však zatím žádné projekty nesměřují.
Na webu se informace o operačním programu Infrastruktura najdou na www.mdcr.cz a www.opi.strukturalni-fondy.cz.
AUTOR: Milena Geussová
Bruselské peníze na výzkum a vývoj visí příliš vysoko. Strukturální fondy by byly jistější.
Projekty v první skupině, tj. životní prostředí, se týkají především čištění odpadních vod a rekonstrukce a budování kanalizačních sítí. S dopravou souvisejí jen projekty na protihlukové zábrany, třebaže je okruh záměrů, na něž je možné čerpat evropské peníze, mnohem širší. Po zkušenostech z první etapy proto příjemci z programu Infrastruktura soudí, že by v budoucnu měly být doprava a životní prostředí odděleny a každý obor by měl mít svůj vlastní operační program.
Jistě to souvisí i s tím, kdo je příjemcem peněz. V nynější struktuře je řídícím orgánem celého operačního programu Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo dopravy je "jen" zprostředkovatelem.
Podle Jaromíra Slezáka, ředitele odboru fondů EU z Ministerstva dopravy, je dostatek projektů na silnice a železnici. Na vodní dopravu už méně. Skutečně málo projektů je naopak u životního prostředí.
Chabý je zájem o podpory pro zavádění alternativních paliv. V řadě případů věc vázne na faktu, že na projektech jsou zainteresovány podnikatelské subjekty, takže veřejná podpora má omezené možnosti. Vedle toho sem směřují i jiné druhy dotací, což snižuje podíl podpory z evropských fondů. Názorným příkladem je pořizování autobusů na plynový pohon. Městům a obcím nestačí evropská podpora ve výši 35 % rozdílu mezi pořizovací cenou autobusu na plyn a na klasické palivo.
V nabídce je také možnost financovat studijní a výzkumné projekty z oblasti dopravního inženýrství, které sledují zlepšení životního prostředí. Objevily se jen dva - mapování hlukového zatížení obyvatel ČR podél významných dopravních cest, letišť apod. a rozvojová studie pro přístavy Děčín a Lovosice.
Z diskuse k operačnímu programu Infrastruktura vyplynuly některé shodné závěry. Vedle požadavku na oddělení dopravy a životního prostředí do dvou samostatných operačních programů to bylo přání, aby se podnikatelské subjekty na přípravě a hodnocení projektů mohly skutečně podílet a aby bylo přihlíženo k jejich názorům také při identifikaci priorit, na kterých jsou programy postaveny.
V současné době provázanost mezi dopravními projekty a ochranou životního prostředí téměř chybí. Stále větším problémem jsou emise z dopravy, kde Česku hrozí neplnění závazků a překračování limitů. Do této oblasti však zatím žádné projekty nesměřují.
Na webu se informace o operačním programu Infrastruktura najdou na www.mdcr.cz a www.opi.strukturalni-fondy.cz.
AUTOR: Milena Geussová
Bruselské peníze na výzkum a vývoj visí příliš vysoko. Strukturální fondy by byly jistější.
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích