Bude se dál jednat

Nezhoršovat dopravní situaci a vyřešit zátěž hlukem a likvidaci odpadu - tak lze shrnout připomínky starosty obce Pavla Kohouta k papírně.

"Myllykoski zpočátku nepředpokládal, že papírna bude využívat jiné než silniční dopravy, i když přímo k fabrice povede vlečka. To pro nás bylo nepřijatelné, protože již nyní obcí projíždí šest tisíc aut. Další stovky kamionů by způsobily kolaps," říká Pavel Kohout a dodává: "Chceme, aby se 75 procent dopravy přesunulo na železnici."

V posledním návrhu EIA je již počítáno s polovinou dopravy po železnici.

Druhá připomínka obce se podle starosty týkala hluku v okolních obcích, zejména nejbližší obci Čeperka. Již nyní doprava způsobuje, že přípustná hladina hluku je v této obci překročena. Jakýkoli další zdroj - zvýšené dopravní zatížení - by hluk neúměrně zvyšoval.

Vejmelka i Decker Ekonomu potvrdili, že jsou připravena řešení, jak snížit hluk papírny i elektrárny. Úpravy by měl zaplatit Myllykoski.

Třetí připomínka upozorňovala na použití desítek tisíc tun sulfitů, které zapáchají a přinášejí zdravotní rizika.

Tento argument však investor odmítl. "Jde tu o mechanickou, nikoli chemickou cestu výroby vlákniny. Do ovzduší nic škodlivého neuniká, a to ani zapáchající látky," tvrdí Josef Zbořil.

Zbývající dvě připomínky měly společného jmenovatele - nepřesné údaje. Papírna počítala s tím, že dřevní odpad bude spalován ve spalovně a v biokotli elektrárny. Biokotel je orientačně plánován na rok 2008, o termínu výstavby spalovny nepadlo ještě rozhodnutí. Studie počítala s 290 000 tun ročně a toto množství by se mělo dočasně přepravovat po silnici.

Pak však společnost Myllykoski uvedla, že půjde jen o 160 000 tun - původní údaj prý uváděl mokrý odpad - a ty budou přepravovány po železnici jiným spotřebitelům biomasy jen do té doby, než bude na místě postaven biokotel.

"Myllykoski nám předvedl svou papírnu v Německu, která prý je shodná s tou, co by měla stát u nás. Jenže tam byl vstupní surovinou starý papír. Nic tam nesmrdělo a nedělalo hluk. Nedovedu si však představit, jak to bude vypadat u nás, když se budou brousit smrková polena," říká nakonec starosta Kohout.