Sonda objevila na Marsu ložiska ledu

Na Marsu nejen byla, ale i je voda. Avšak nikoliv na povrchu planety, nýbrž pod ním. A není v tekuté formě, nýbrž v podobě ledu. To jsou výsledky prvního radarového výzkumu nitra rudé planety, který provedla evropská sonda Mars Express a o nichž informoval vědecký tým Evropské vesmírné agentury (ESA).
Otázka vody na Marsu je důležitá ze dvou důvodů. Především je to předpoklad života, jak jej známe na Zemi. Pokud by voda na Marsu byla, teoreticky by na něm mohl být i život v podobě mikrobů. Zásoby vody by navíc značně pomohly plánovanému letu lidské posádky k Marsu.
"Díváme se na třetí rozměr Marsu. Je to něco, co dosud nedokázala žádná mise," prohlásil nadšeně badatel Agustín Chicarro, když na středeční tiskové konferenci v sídle ESA mluvil o úspěchu radaru nazvaného Marsis.
Objevené velké ložisko ledu se nachází kolem severního pólu více než kilometr pod vyprahlým povrchem. Jde o "takřka čistou vodu", která je jen ze dvou procent znečištěna prachem, ujišťují vědci. Pod touto vrstvou se pak nachází písek stmelený ledem.
Informace, které v posledních letech získaly sondy obíhající kolem Marsu a dvě americká robotická vozítka, naznačovaly, že na planetě byla kdysi spousta vody a že by se na ní stále mohla vyskytovat jako led. Důkazy o přítomnosti vody na Marsu byly ale útržkovité a založené hlavně na snímcích povrchu, na kterých planeta působí vyprahle a prašně.
Převratné údaje získal Marsis, když vysílal k planetě nízkofrekvenční rádiové vlny, které jsou s to proniknout až pět kilometrů pod povrch Marsu. Pak snímal odraženou energii a na základě analýzy časového zpoždění a síly vln ji přetvořil na obraz podpovrchové struktury.
Působení Mars Expressu, který dorazil k Marsu v prosinci 2003, bylo dosud provázeno potížemi. Sonda vypustila robotický přistávací modul Beagle 2, ten ale zmizel beze stopy. Dalším neúspěchem bylo třináctiměsíční zpoždění při rozvinování ramen radaru. Proto vědecký tým vyhodnocující údaje Marsisu přijal objev ložiska ledu s takovým nadšením.
"Určitě můžeme říci, že jsme zjistili významné množství podpovrchové vody ve formě ledu," řekl člen skupiny Jeffrey Plaut. "Dosud ale nemáme důkazy o podpovrchové tekuté vodě," dodal.
Badatelé míní, že život by na Marsu mohl existovat jen v kapalné vodě. Spekulují, že ačkoli je povrch Marsu velmi nehostinný, život by se mohl udržet v poměrně teplých podpovrchových jezerech. Taková ale nejsou u severního pólu, který zkoumal Marsis. Teploty tam klesají na minus 130 stupňů Celsia, což je pro život příliš velká zima. Naděje ale vzbuzují mírnější zeměpisné šířky. "Tam nemusíte jít příliš do hloubky, abyste dospěl k teplotám, které by umožňovaly vodu v tekutém stavu," řekl Plaut.
Mars Express ale bude mít již brzy konkurenci. V březnu 2006 se má na oběžnou dráhu kolem planety dostat americká sonda Mars Reconnaissance Orbiter. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) očekává, že nová sonda poskytne více údajů o Marsu než všechny předešlé mise dohromady. Zaměřit se hodlá i na hledání vody. Tu nedávno skupina analytiků NASA označila za problém číslo jedna při pobytu kosmonautů na Marsu, který v roce 2004 navrhl americký prezident George Bush.