Zemědělci: Zisk propadne o miliardy

Čeští zemědělci stupňují snahu získat co nejvyšší agrární dotace - letošek se jim totiž zdaleka nevydařil tak jako loňský rok.
"Zisk oboru se určitě propadne o dvě až tři miliardy korun proti loňsku," upozorňuje šéf Zemědělského svazu Miroslav Jirovský.
Podle rolníků za to může výrazný pokles produkce. A ta klesá kvůli tomu, že podnikatelé dostávají nižší dotace než farmáři ve starých členských zemích unie. Proto agrární lídři tlačí na to, aby vláda neustupovala v obhajobě jejich zájmů při nadcházejícím jednání Evropské unie o rozpočtu na léta 2007 až 2013.
"Stojíme za premiérem Jiřím Paroubkem při odmítnutí britského návrhu na škrty v unijních dotacích," prohlašují zemědělci ve společném memorandu agrárních organizací.

Místo masa se vyváží obilí
Loni dosáhli zemědělci po předchozích letech půstu historického zisku přes osm miliard korun. I když letos mají dotace ještě o čtyři miliardy korun vyšší než loni - vyplaceno jim tento rok bude přes 26 miliard, stěžují si především na propad produkce.
Ten podle nich způsobuje právě rozdílnost dotací v nových a starých zemích unie. Nováčci si vymohli na Bruselu jen postupné dorovnávání takzvaných přímých plateb na podporu produkce. Například letos dostali jen 30 těchto plateb oproti farmářům v západní Evropě. O dalších nejvýše 30 procent mohou tyto dotace dorovnávat vlády nováčků z vlastních zdrojů. Podmínky starých a nových zemí se vyrovnají až v roce 2013. "Kvůli nižším dotacím si nemůžeme dovolit tak snižovat ceny masa nebo mléka jako konkurenti na západě. Ti proto mohou za nižší ceny vozit zboží na náš trh, a my musíme omezovat vlastní výrobu," vysvětluje Jirovský.
Faktem je, že v uplynulých pěti letech například klesla domácí výroba hovězího masa o třetinu, a jeho dovoz naopak šestkrát stoupl. Obdobná situace je u masa vepřového.
Špatné výsledky přitom vykazuje agrární zahraniční obchod. Tuzemští podnikatelé totiž vyvážejí levné suroviny, ale zboží s vyšší přidanou hodnotou naopak putuje do země.
Obchod s obilím například letos vykazuje přebytek ve prospěch vývozu čtyři miliardy korun. Ale naopak u vepřového masa, kdy se dá levné obilí zhodnotit zkrmením zvířaty, je import vyšší než export skoro o tři a půl miliardy korun. Celý agrární zahraniční obchod se tak propadá.

Firmy krachovat nebudou
Ačkoliv letos zemědělci dosáhnou výrazně menšího zisku než loni, o existenci se neobávají. Na rozdíl od předchozích let ani jejich zástupci "nestraší" katastrofickými scénáři o kolapsu oboru.
"Chceme vystupovat seriózně, pozitivně," potvrzuje změnu kursu Jirovský, jehož svaz je nejvýznamnějším profesním sdružením v rámci Agrární komory. On sám přitom dříve často prohlašoval, že krach hrozí třetině zemědělců - takové předpovědi se však vůbec nenaplnily.
Ekonomové také připomínají, že rolníci sice mají v nižších produkčních dotacích oproti západu nevýhodu, ale tu mohou dobře kompenzovat. Platí zhruba desetkrát nižší nájemné za půdu a také několikanásobně nižší mzdy svým zaměstnancům.
Ani samotné přímé platby nejsou jediným zdrojem dotací a řada rolníků využívá i jiné podnikatelské aktivity, než klasickou zemědělskou výrobu. "Pronajímáme sklady německé firmě, provozujeme ubytovny a zřídili jsme spolu s obcí vytápění bioplynem a biomasou," upozorňuje například ředitel družstva OD Soběšice František Trnka na to, že mnohé podniky už neživí intenzívní produkce obilí, mléka či masa.