Ekologové nadávají na firmy, lidé mají větší problémy s hlukem a ucpanými silnicemi

Ačkoli má každý kraj Česka trochu jinou přírodu, průmysl i zemědělství, jedno mají společné. Nejvíc lidem vadí výfukové plyny aut, randál z dopravy, ucpané silnice a zemědělská hnojiva.

Hradec Králové - Zatímco odborníci se v médiích předhánějí s akutností řešení starých ekologických zátěží v okolí chrudimské Transporty nebo pardubické chemičky Synthe-sie, řadu obyvatel východních Čech trápí mnohem prozaičtější problémy. Ucpané silnice, hluk z kamionů a praskající omítky jejich domů kvůli přetíženým silnicím.

"Je to hrozné. Už aby dostavěli kolem Chrudimi obchvat, takhle se už nedá žít," stěžuje si asi padesátiletá obyvatelka Medlešic. Střed vesnice protíná tranzit z Pardubic do Chrudimi. Situace je tady teď kvůli stavebním pracím na obchvatu navíc ještě horší než dřív. Kro-

kem tudy popojíždějí několikakilometrové kolony aut, takže vesnice je kvůli ustavičnému přeřazování rychlosti zahalená dýmem z výfuků. A kvůli hřmotu motorů sousedé na autobusové zastávce ve špičce ani neslyší vlastního slova.

Nadávají už i lidé z okolních vesnic, kudy si řada netrpělivých řidičů zkracuje cestu. Někteří dokonce kvůli zácpám na hlavní silnici využívají i polní cesty.

Rokycansko - Obyvatelům Rokycanska vadí nejvíc odpadky a bojí se o čistotu vody. Starou ekologickou zátěží v podobě skládky průmyslových podniků z Rokycanska může být ohroženo až padesát obyvatel 420hlavé Klabavy na Rokycansku. Obec sice právě čeká na kolaudační rozhodnutí k provedené rekultivaci, ale nechce se spolehnout jen na zavážku odpadů z kovovýrob speciální výkopovou zeminou. "Situaci jistí dva monitorovací vrty, které mají být dvakrát ročně kontrolovány. Přesto se snažíme

dostat obecní vodovod až nahoru k Litohlavům, protože máme obavy z případné kontaminace studní," řekl starosta Jindřich Maštálka.

Brno - Podle ředitele Hnutí Duha Martina Andera má jižní Morava největší rezervy v oblasti životního prostředí ve stále stoupajícím nárůstu automobilové dopravy ve větších městech (zejména v Brně) a ve vysokém znečištění zemědělských půd pesticidy.

"Například dálnice D1 na jihu Brna. V úseku od Rosic až po Holubice. Nejsou tam žádné protihlukové bariéry, vzduch se tam nedá skoro dýchat, všude samý prach," vyjmenoval největší dopravní problém Ander. Vůbec nejhorší je situace v okolí Troubska, kudy projíždí tisíce aut denně směřujících do Brna.

O pesticidech v půdě, které se pak dostávají do zemědělských plodin a dále do člověka, se toho podle Andera příliš neví. Jihomoravský kraj je zemědělským regionem a v posledních desetiletích se tady hodně hnojilo, což se projevilo i na kvalitě spodních vod.

Dalším specifikem jižní Moravy jsou nejrůznější meze a remízky sloužící jako přírodní bariéry. "V posledních letech je to problém, intenzivní hospodářství v krajině velkou většinu z nich zničilo. Zemědělská půda tak ubývá a znehodnocuje se," pokračuje Ander.

Své dědictví zanechal na Moravě také uran. V obci Dolní Rožínka na hranicích Jihomoravského kraje a kraje Vysočina je závod na těžbu uranu. "Těžba je teď sice v útlumu, ale zbytek po těžbě, takzvaná hlušina, se skladovala na povrchu a unikal z ní nebezpečný plyn radon a další látky," vysvětlil Ander. Odkaliště obsahují také vysoce toxickou tekutinu a jsou velkou hrozbou pro okolní životní prostředí. Dalšími velkými znečišťovateli prostředí je břeclavská Fosfa a cementárna a vápenka v Mokré.