zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Česko je zamořeno jedy, likvidace stojí miliardy

13.12.2005
Chemické látky
Česko je zamořeno jedy, likvidace stojí miliardy
Rodina Rychtaříkova dostala před jedenácti lety v restituci hospodářské stavení v Lubech u Klatov. Když chtěla usedlost pronajmout, zjistila, že dům je zamořen DDT a dalšími jedovatými pesticidy. Od té doby se marně snaží přesvědčit úřady, aby jí stavení vyčistily.
Nyní se Rychtaříkovým přece jen otevřela nová šance: vláda minulý týden schválila plán, jak vybrané jedovaté látky včetně DDT z prostředí ekologicky odstranit.
Karel Bláha z Ministerstva životního prostředí, který návrh připravilo, uvedl, že plán by měl pamatovat i na rodinu Rychtaříkovu.
Likvidace jedovatých látek v jejich rozsáhlé usedlosti vyjde podle odborných odhadů na stovky miliónů korun.
A stavení v Klatovech-Lubech není zdaleka jediným zamořeným místem v republice. Je jich minimálně čtyři sta čtyřicet a podle Ministerstva životního prostředí jejich vyčištění vyjde v následujících dvaceti letech na deset miliard korun. Kromě státu by měly přispět i soukromé podniky.

Kde všude jsou jedy
K ekologické likvidaci dvanácti toxických organických látek se Česko zavázalo před čtyřmi lety podpisem Stockholmské úmluvy.
Tyto látky mohou způsobovat rakovinu, narušovat hormonální rovnováhu nebo poškozovat imunitní a nervový systém. Člověku, který s nimi přijde do kontaktu, sice nehrozí bezprostřední zdravotní potíže, jejich největším rizikem je ovšem to, že se škodliviny mohou postupně hromadit v organismu.
Životnost toxických látek dosahuje stovek let.
Češi přitom podle zpráv expertů patří k populaci nejvíce zasažené polychlorovanými bifenyly (PCB) v Evropě. Nadprůměrné hodnoty bifenylů, které se v minulosti hojně používaly v barvách, jsou dokonce obsaženy i v mateřském mléce.
České Ministerstvo životního prostředí si jako první ze signatářských zemí nechalo vypracovat nejrozsáhlejší inventuru těchto jedů. Z ní vyplynulo, že DDT, PCB, dioxiny a další látky se ve větším či menším množství vyskytují po celé republice. Přesto nemůže ministerstvo tvrdit, že by mělo podchyceno veškerá kontaminovaná místa.
"Nezanedbatelné množství látek je mimo naši kontrolu," připouští profesor Ivan Holoubek z Masarykovy univerzity v Brně, vedoucí týmu, který na inventuře a návrhu národního plánu na likvidaci organických látek několik let pracoval.
Proto také materiál schválený minulý týden vládou počítá i s tím, že se s inventurou bude nadále pokračovat, a to především v zemědělských a vojenských objektech.
Nejdůležitější je podle Ministerstva životního prostředí zajistit, aby nebezpečné látky nemohly uniknout do okolí. Proto se budou postupně shromažďovat na sběrných místech, kde se budou bezpečně skladovat do doby, než budou ekologicky zlikvidovány.

Dioxiny nikdy nezmizí
Podle Karla Bláhy, ředitele odboru environmentálních rizik ministerstva, ovšem není možné nikdy stoprocentně zaručit, že některé jedovaté látky už nikdy nevzniknou.
"Dioxiny budou vznikat třeba ve spalovnách nebo v metalurgii," poznamenal Bláha.
Národní plán ovšem počítá s tím, že stát bude po podnicích požadovat, aby vznik dioxinů a dalších organických látek snižovaly.
Už teď se na likvidaci škodlivin vynakládají nemalé částky. Například Fond národního majetku platí vyčištění areálu neratovické Spolany, kde je největší kontaminace dioxiny v republice. Tato akce vyjde na 2,7 miliardy korun.
Peníze na likvidaci dalších lokalit pak poskytují ministerstva, krajské úřady či privátní firmy.
Některé případy, například zmiňované rodiny Rychtaříkovy, ovšem nespadají pod žádný úřad. Proto mají ministerstva životního prostředí a financí spolu s dalšími resorty připravit návrh, kde vzít peníze na vyčištění míst, které nelze zaplatit ze současných zdrojů.
Plán, jejž minulý týden schválila vláda, počítá se dvěma variantami: buď bude navýšen rozpočet Ministerstva životního prostředí, anebo se uvolní potřebná částka z Fondu národního majetku
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí