zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Elektroodpad jako zdroj surovin

22.12.2005
Odpady
Elektroodpad jako zdroj surovin
Počínaje 13. srpnem letošního roku vznikla všem výrobcům a dovozcům elektrozařízení povinnost zpětného odběru, odděleného sběru, zpracování, využití a odstranění jejich výrobků.

Kovohutě Příbram nástupnická, a. s., je jediným zpracovatelem odpadů s obsahem olova (zejména olověných akumulátorů) v České republice, výrobcem olova a jeho slitin a dále zpracovatelem odpadů s obsahem drahých kovů (zlato, stříbro, palladium, platina, rhodium) a odpadů z elektrických a elektronických zařízení. Tato komodita se díky vstupu ČR do EU dostala do popředí zájmu nejen výrobců elektroniky domácí provenience, ale také nadnárodních společností, které v tomto oboru u nás působí.. Dá se říci, že smyčka zpětné vazby je uzavřena a legislativně ošetřena. Jsou zákonem dány povinnosti pro výrobce, maloobchodní sektor i spotřebitele s cílem prospět maximální měrou ekologii a ochraně životního prostředí. Jsou tedy vytvořeny vazby na individuální a kolektivní systémy zacházení s elektroodpadem.

CO VŠE JE "ELEKTROŠROT"

Elektroodpadem rozumíme například vyřazené malé domácí spotřebiče, počítače, monitory a ostatní kancelářská technika, televize, videa či ruční nářadí. Zpracovávaný elektroodpad pochází z firem i domácností. Pokud se na tuto kategorii podíváme z konstrukčního hlediska, tak většina těchto zařízení obsahuje desky plošných spojů, pájené spoje a součástkovou základnu, jejíž součástí jsou mimo plastů také vzácné a drahé kovy, kovové slitiny (zejména Al). Ty se při použití vhodné technologie dají od těžko zužitkovatelného zbytku (plasty, lepené desky apod.) oddělit a tvoří tak surovinu pro prvovýrobu, byť ne vždy ve stejném druhu průmyslu. V rámci ekologického zpracování odpadu se však i zdánlivě nezpracovatelné části dají použít. Jedná se materiál v podobě strusky využitelný při budování dopravní infrastruktury a ve stavebnictví.

Nová divize Elektroodpad vznikla 1. září 2005 a je čtvrtou divizí společnosti. Na její spuštění se společnost připravovala dva roky v rámci projektu Elektroodpad.

VYKUPOVAT, TŘÍDIT A ZPRACOVÁVAT

Kovohutě jsou v jednání prakticky se všemi potenciálními kolektivními systémy. Ručním rozebíráním v průběhu roku získaly představu o materiálové bilanci a výtěžnosti. To byl odrazový můstek k investicím do nové divize, ale také vedl k ekonomickým rozvahám o rozvoji dalších stávajících výrobních kapacit. Společnost uzavřela ke konci 2004 smlouvu o akvizici se společností Galmet s. r. o. a získala v ní 70% podíl. Došlo tak k vytvoření tzv. Skupiny Drahé kovy z příbramské divize Drahé kovy, Galmetu a slovenské dceřiné společnosti Kovohuty Slovakia. Skupina využívá synergického efektu a zvyšuje tak svůj podíl na trhu v této oblasti. Divize Drahé kovy se zabývá výkupem, ekologicky nezávadným využitím a recyklací odpadů (druhotných surovin) s obsahem drahých kovů (zlato, stříbro, palladium, platina, rhodium). Vykupuje průmyslové odpady s obsahem drahých kovů ve formě slitků, stěrů, kalů, popelů, dentálních a klenotnických odpadů, fotopapírů a filmů.

PROCESY LZE AUTOMATIZOVAT

Vyloučit z procesu třídění elektroodpadu lidskou sílou nelze. Dosloužilé elektrospotřebiče je nutné rozebrat do základních sestav a ty pak připravit k dalšímu technologickému zpracování. Instalací nové linky na zpracování elektroodpadu však došlo ke snížení podílu manuální práce. Lze tedy hovořit o jednotlivých částech linky jako o jednotlivých technologických operacích s konkrétními vstupy a výstupy. Popsal nám je ing. Petr Janda, ředitel divize Elekroodpad.

Zpracování elektroodpadu je zahájeno ruční předúpravou, při které jsou odstraněny nebezpečné složky a rovněž části, které lze jednoduše demontovat a je možno je použít k přímému zpracování ve stávajících procesech Kovohutí a nebo u jiných zpracovatelů druhotných surovin. Částečně přetříděný elektroodpad je vstupním dopravníkem dávkován do technologické linky, kde dojde k jeho rozdrcení (řetězový drtič) na požadovanou velikost a vibračním podavačem (frakce nad a pod 10 cm) pokračuje na dopravníky, kde probíhá ruční separace zájmových výstupů. Zde je možno vytřídit například kusovou měď, hliník, železo, desky tištěných spojů a další materiály. Drť je dále podrobena separaci magnetických kovů pomocí závěsného přeběhového separátoru a dále následuje 2. stupeň drcení (dvourotorový drtič) a výsledkem této operace je frakce o velikosti cca 2 cm. Následuje opětovná separace magnetických kovů, tentokrát prostřednictvím bubnového třídiče a nakonec separace nemagnetických kovů od plastů a ostatního balastu.

Zdroj: Technik

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí