Vánočních stromků z plantáží je na trhu víc

Tak trochu to připomíná vinohrad. Nesmějí chybět nutné postřiky, hnojení, řez i sekání trávy. Místo révy se však osmdesát centimetrů úzký traktor proplétá mezi úhlednými řádky nízkých jedlí, borovic a smrků. Sezóna končí a pěstitelé vánočních stromků by mohli v těchto dnech slavit vinobraní, přesněji řečeno stromkobraní.
"Nebyl to špatný rok, poprvé po letech nám vydělané peníze pokryly nezbytné náklady a investice do nákupu strojů," hodnotí situaci František Valdman, jedenatřicetiletý majitel plantáží vánočních stromků z Klatovska. Svými sedmnácti osázenými hektary patří k největším farmářům svého druhu v zemi.

Rizikem je srnčí i zloději
Prochází po oploceném svahu - na vánoční stromky jsou nejvhodnější ty severní, ale pokud možno bez mrazu - mezi jehličnany, které půjdou na trh až v dalších letech. Valdman ukazuje na druhý konec údolí směrem k rozlehlé hale. "To je náš sklad. Dnes už je skoro prázdný."
Největším nepřítelem stromkařů jsou v tomto předvánočním čase zloději, pro které jsou souměrně rostlé a léta piplané jedličky, stříbrné smrky a borovice atraktivním zbožím. A lokalitu chce tedy Valdman pro jistotu před veřejností utajit. "Poslední měsíce v roce musíme opravdu důkladně hlídat," říká. Pro plantáž, kde roste na jednom hektaru zhruba šest tisíc stromků, jsou totiž lidé - hned po srnčí zvěři a zajících - největším nebezpečím.
Přesná databáze pěstitelů vánočních stromků sice v Česku neexistuje, ale zhruba padesát jich eviduje Sdružení pěstitelů vánočních stromků a možná ještě jednou tolik je těch menších - neregistrovaných.
Ze zhruba dvou miliónů všech přírodních stromků, které každoročně skončí o Vánocích v českých domácnostech, pochází odhadem jen sedm set tisíc jako probírka z lesů státních či soukromých společností. Zbylých 1,3 miliónu vyrostlo na speciálních - tuzemských i zahraničních - plantážích, tedy na osázených, obvykle soukromých loukách. Na lesní půdě se totiž v tuzemsku pěstovat nesmí.
"Vůbec není pravda, že nákupem umělého stromku se šetří naše lesy. Tohle jsou stromky osázené a pěstované výhradně pro vánoční účely. Přitom ani nevím přesně, kolik z onoho více než miliónu pochází ze speciálních plantáží v cizině. Evropskou velmocí jsou v tom především Dánové," vypočítává šéf sdružení Karel Michalík.
Farmář Valdman, jehož plantáže dosahují ročně až dvoumiliónového obratu, si vystačí jen s pomocí vlastní rodiny, ale v létě najímá brigádníky. Představě, že tohle podnikání představuje starost jen při závěrečné "těžbě", tedy poté, co strom sám po sedmi letech dorostl do požadované výšky, se jen směje.
"Je to práce na celý rok. Sázení, postřiky proti trávě, škůdcům, pravidelné tvarování, sekání trávy. To vše na minimálně deseti hektarech, menší plocha totiž žádného pěstitele neuživí," zdůrazňuje Valdman.

Umělohmotná konkurence
Podle starších průzkumů tvoří v Česku stále dokonalejší a přírodní předloze podobnější plastové výrobky zhruba čtyřicet procent celkového prodeje. "To už je pro nás nepříjemné. Umělé navíc vydrží déle. Ale je to celosvětový fenomén, nic s tím nenaděláme," říká předseda sdružení Michalík.
Pěstitelé se snaží bojovat proti "umělohmotné" konkurenci osvětou ve prospěch ekologicky šetrnějších, tedy přírodních stromků. Argumentují například jedním z testů, které provedla vídeňská univerzita. Říká se v něm, že k výrobě jednoho umělého stromku se spotřebuje tolik kyslíku, kolik vyprodukuje několik set živých vánočních stromků po dobu svého růstu.
"Já bych to neviděla jako spor přírodních a umělých stromků. Lidé často kupují oboje," uvedla mluvčí hypermarketů Carrefour Jana Havlíčková. Zájem o umělé stromky podle ní roste, spíš ale o ty menší. Ale kupují se podle ní i ty přírodní.
"Prodej stromků z lesní prořezávky už před lety poklesl, ale roste nyní zase prodej těch kvalitnějších, například jedlí, jaké jsme donedávna znali jen z dovozu," říká Havlíčková.