Čtvrtek, 28. března 2024

Elektrárny: škody na zdraví za miliardy

Elektrárny: škody na zdraví za miliardy
Před dvěma lety vyrobily české uhelné elektrárny proud za zhruba padesát miliard korun. Elektřina z nich však stála podstatně více - na dalších dvacet až sedmdesát miliard vyšly "skryté" dopady výroby proudu: na nižší průměrnou délku života, horší zdraví lidí či poškozenější životní prostředí.
Ekonomové z Centra Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí už podruhé vypočítali "neviditelnou" cenu za to, že si lidé mohou kdykoli rozsvítit v bytě nebo zapnout televizi.
Údaje z roku 2002, kdy tuto cenu vypočítávali poprvé, jsou s výsledky z roku 2003 podobné. Nově ale vědci posuzovali i dopady Temelína či větrných elektráren.
Uhelné elektrárny vyrobily před dvěma lety více než 53 tisíc gigawatthodin elektřiny, tedy bezmála dvě třetiny veškerého proudu. Jaderné zdroje měly třetinový podíl, obnovitelné zdroje včetně velkých vodních elektráren vyrobily něco přes dvě procenta energie.

Nejškodlivější? Uhlí
Právě u uhelných elektráren byly dopady na životní prostředí - takzvané externality - největší.
"Uhelné elektrárny produkovaly v hodnoceném období elektřinu, která byla zatížena 0,8 až 1,8 koruny externích nákladů za kilowatthodinu elektřiny dodané do sítě," uvádí se ve studii.
Například uhelná elektrárna Počerady se na úmrtnosti, zdraví a životním prostředí "podepsala" předloni v celé Evropě sumou přesahující tři miliardy korun.
Počerady způsobily podle studie ztráty 159 miliónů korun například jen tím, že jejich zplodiny poškozovaly omítky a korodovaly kvůli nim kovové části budov.
Ještě větší dopady měla severočeská elektrárna na lidské zdraví. Škody z vyšší úmrtnosti způsobené nitráty z Počerad spočítali experti na více než miliardu, miniaturní částice prachu z komínů způsobily choroby, které z ekonomického pohledu dosáhly výše přibližně sedmdesáti miliónů.
Jedním z mála příznivých efektů elektrárny byl dopad na zemědělství - díky oxidům dusíku se zlepšila úroda, a to v hodnotě téměř 17,5 miliónu korun.
Ostatní typy elektráren vyšly ve studii mnohem příznivěji než výroba elektřiny z uhlí. Externí náklady z plynové elektrárny byly zhruba poloviční než z uhelného zdroje. Z Temelína a typické větrné elektrárny vyšly ještě méně - shodně na zhruba 0,01 koruny za kilowatthodinu.

"Špinavá" elektřina zdraží
Výsledky studie už posloužily Ministerstvu životního prostředí při sestavování návrhu ekologické daňové reformy.
Jejím smyslem je zdražit suroviny a služby s negativním vlivem na životní prostředí a naopak snížit jiné daně - sociální pojištění či daň z příjmů. Stát by tak na daních měl vybrat stejně.
Právě elektřina z hnědého uhlí, jejíž nepříznivý dopad na životní prostředí je největší, by měla kvůli ekologické dani podle představ ministerstva zdražit nejvíce: v roce 2013 o korunu za kilowatthodinu, což by pro domácnosti znamenalo při současných sazbách zvýšení ceny zhruba o třetinu.
Mnohem méně by se naopak měla danit elektřina z plynu či jádra. V roce 2013 shodně dvaceti haléři za kilowatthodinu. Ekologická daň by se měla zcela vyhnout obnovitelným zdrojům.
S návrhem daňové reformy ale nesouhlasí klíčová ministerstva financí, průmyslu a sociálních věcí, konečná verze tak může doznat podstatných změn.
Negativní vliv uhelných elektráren by měl ale postupně klesat. ČEZ totiž plánuje stavbu nových uhelných elektráren a rekonstrukci několika starých zdrojů.
"Účinnost bude oproti současným zdrojům u obnovených elektráren vyšší asi o 15 procent, u nově budovaných zhruba o 25 procent. Emise oxidu uhličitého a oxidů dusíku poklesnou o více než polovinu," tvrdí mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Navíc uhelných zásob bude postupně ubývat, takže bude klesat i výroba elektřiny z tohoto "nejšpinavějšího" zdroje.

Co a jak škodí
Větrná elektrárna
Ze studie vychází jako nejlepší. Lidskému zdraví a životnímu prostředí škodí nejméně.
Největší dopady na životní prostředí má její stavba, při provozu negativní dopady téměř neexistují.
Ve studii ovšem experti nepočítali s tím, jak větrníky "hyzdí" krajinu, což je jeden z hlavních argumentů odpůrců větrných elektráren.
Jaderná elektrárna temelín
Spolu s větrnými elektrárnami vyšel Temelín nejlépe.
Experti ovšem ve studii nepočítali s dopady na životní prostředí při těžbě uranu, jeho zpracování a při uložení pod zem. To zpřesní až v dalším dílu studie.
Uhelná elektrárna
Vyšla jako nejhorší. Dopady čtrnácti z českých uhelných elektráren na zdraví lidí (ale třeba i omítky domů či změny klimatu) spočítali experti ve studii na nejméně 21 miliard korun. Jejich negativní dopady ale mohou přesáhnout i více než 70 miliard korun.
Díky vylučovaným oxidům dusíku naopak elektrárny pomáhaly zemědělcům - zlepšovaly úrodu.

Zdroj: Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů