Jak experti měří škodlivost elektráren
Severočeská elektrárna Tušimice II v roce 2003 způsobila jen na území republiky
škody na lidském zdraví a budovách za více než půl miliardy korun.
Jak k této částce ekonomové z Centra Univerzity Karlovy pro otázky životního
prostředí dospěli?
Vzali si údaje o nejdůležitějších emisích z elektrárny. Prostudovali rozptylové
studie (v nichž hraje roli třeba i výška komínu). Posoudili, jak škodliviny
ovlivňují lidské zdraví, kolik vyvolávají dýchacích či srdečních potíží, a do
toho ještě započítali třeba náklady na léčení astmatického záchvatu.
Vyhodnocování ekonomických dopadů elektráren na životní prostředí je velmi
složité a vědci pracují s těžko uchopitelnými údaji, jako je ochota lidí platit
za to, aby se vyhnuli návštěvě lékaře (mimochodem průměrný Čech by zaplatil 935
korun). Používají i "roky ztraceného života" - tento údaj Evropská komise
vyčíslila na 50 tisíc euro za člověka a rok.
Ačkoli jde na první pohled spíše o odhady, v Evropě se tato metoda používá už od
počátku 90. let a je uznávaná, i když některé údaje se mohou rok od roku měnit -
jak se metoda zpřesňuje. "Jde o metodu ExternE," vysvětluje Jan Melichar,
spoluautor studie o ekonomických dopadech českých elektráren na životní
prostředí.
Proto také v poslední zprávě její autoři z Univerzity Karlovy uvádějí, že
vedlejší škody mohly dosáhnout dvaceti miliard, ale možná i více než sedmdesáti
miliard korun.
Některé údaje ve studii ovšem vycházejí i z reálných cen - například za čištění
fasád nebo výměnu zkorodovaných kovových částí domu způsobených škodlivinami z
elektrárenských komínů. V případě elektrárny Prunéřov II byla tato škoda 208,77
miliónu.
Severočeská elektrárna Tušimice II v roce 2003 způsobila jen na území republiky škody na lidském zdraví a budovách za více než půl miliardy korun.
Jak k této částce ekonomové z Centra Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí dospěli?
Vzali si údaje o nejdůležitějších emisích z elektrárny. Prostudovali rozptylové studie (v nichž hraje roli třeba i výška komínu). Posoudili, jak škodliviny ovlivňují lidské zdraví, kolik vyvolávají dýchacích či srdečních potíží, a do toho ještě započítali třeba náklady na léčení astmatického záchvatu.
Vyhodnocování ekonomických dopadů elektráren na životní prostředí je velmi složité a vědci pracují s těžko uchopitelnými údaji, jako je ochota lidí platit za to, aby se vyhnuli návštěvě lékaře (mimochodem průměrný Čech by zaplatil 935 korun). Používají i "roky ztraceného života" - tento údaj Evropská komise vyčíslila na 50 tisíc euro za člověka a rok.
Ačkoli jde na první pohled spíše o odhady, v Evropě se tato metoda používá už od počátku 90. let a je uznávaná, i když některé údaje se mohou rok od roku měnit - jak se metoda zpřesňuje. "Jde o metodu ExternE," vysvětluje Jan Melichar, spoluautor studie o ekonomických dopadech českých elektráren na životní prostředí.
Proto také v poslední zprávě její autoři z Univerzity Karlovy uvádějí, že vedlejší škody mohly dosáhnout dvaceti miliard, ale možná i více než sedmdesáti miliard korun.
Některé údaje ve studii ovšem vycházejí i z reálných cen - například za čištění fasád nebo výměnu zkorodovaných kovových částí domu způsobených škodlivinami z elektrárenských komínů. V případě elektrárny Prunéřov II byla tato škoda 208,77 miliónu.
Jak k této částce ekonomové z Centra Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí dospěli?
Vzali si údaje o nejdůležitějších emisích z elektrárny. Prostudovali rozptylové studie (v nichž hraje roli třeba i výška komínu). Posoudili, jak škodliviny ovlivňují lidské zdraví, kolik vyvolávají dýchacích či srdečních potíží, a do toho ještě započítali třeba náklady na léčení astmatického záchvatu.
Vyhodnocování ekonomických dopadů elektráren na životní prostředí je velmi složité a vědci pracují s těžko uchopitelnými údaji, jako je ochota lidí platit za to, aby se vyhnuli návštěvě lékaře (mimochodem průměrný Čech by zaplatil 935 korun). Používají i "roky ztraceného života" - tento údaj Evropská komise vyčíslila na 50 tisíc euro za člověka a rok.
Ačkoli jde na první pohled spíše o odhady, v Evropě se tato metoda používá už od počátku 90. let a je uznávaná, i když některé údaje se mohou rok od roku měnit - jak se metoda zpřesňuje. "Jde o metodu ExternE," vysvětluje Jan Melichar, spoluautor studie o ekonomických dopadech českých elektráren na životní prostředí.
Proto také v poslední zprávě její autoři z Univerzity Karlovy uvádějí, že vedlejší škody mohly dosáhnout dvaceti miliard, ale možná i více než sedmdesáti miliard korun.
Některé údaje ve studii ovšem vycházejí i z reálných cen - například za čištění fasád nebo výměnu zkorodovaných kovových částí domu způsobených škodlivinami z elektrárenských komínů. V případě elektrárny Prunéřov II byla tato škoda 208,77 miliónu.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích