Pátek, 29. března 2024

Inuitům už chybí led

Světové klima se mění. Ať již za to mohou skleníkové plyny nebo je to přirozený proces, lidé na Zemi se musí přizpůsobit.
Inuitům už chybí led
Za tři sta let by mohla být průměrná roční teplota na Zemi o 8 stupňů vyšší než dnes, na pólech prý dokonce o dvacet stupňů. Když však roztaje "věčný led" (má se to stát do roku 2150), hladina moří se zvedne o sedm metrů a zalije velké plochy dnešní pevniny. Tento model pochází z americké Národní laboratoře Lawrence Livermora. Popsané klimatické simulace vycházejí z mnoha předpokladů, tím nejdůležitějším je však fakt, že oproti dnešní koncentraci kysličníku uhličitého v atmosféře kolem 380 ppm (tj. částic na milion molekul vzduchu) to má být v roce 2300 čtyřnásobek.

Bude tedy hůř, ale v postupných krocích - to je právě ten problém. Ještě několik generací lidí včetně politiků nemusí skutečné budoucí hrozby zaznamenat na vlastní kůži. Změny klimatu neprobíhají ve skocích, ohlašují se ale zřejmě již dnes především prudkými výkyvy počasí v jednotlivých letech a postupným růstem roční průměrné teploty. Temné vize se zatím týkají příštích tří set let. Nejhůř prý má být ve 22. století.

Nedávno byly publikovány nesmírně zajímavé družicové záběry polárních oblastí - Arktidy. V létě tu zalednění za poslední léta prudce ubylo, takže se již rýsují plány na pravidelnou lodní dopravu, která by např. mohla významně zkrátit cestu ze severní Evropy do Japonska či umožnit využití tzv. Severozápadního průjezdu v Kanadě. Změny klimatu mají totiž i své příznivé stránky. Lze si představit, že na ostrovech Arktidy a v Antarktidě porostou lesy a v dnešní sibiřské tundře se bude pěstovat obilí. Inuité si však stěžují americké vládě, že se jim jejich životní prostředí neblaze mění.

Světová zdravotnická organizace (WHO) tvrdí, že globální oteplování má negativní vliv na zdraví. Souvisí s ním rostoucí počet smrtelných případů úpalu, nákazy salmonelou či častější výskyt senné rýmy. Infekční nákazy, jako je lymská borelióza a klíšťová encefalitida, se rozšířily do vyšších nadmořských výšek i zeměpisných šířek.

ZMĚNA SVĚTOVÉHO KLIMATU je podle Jana Pretela, vedoucího oddělení změny klimatu v Českém hydrometeorologickém ústavu, dnes již zcela prokazatelnou skutečností a určitě se na ní podílí i člověk. V regionálním měřítku lze v ČR do roku 2050 předpokládat zvýšení ročního průměru průměrné denní teploty vzduchu o 0,9 až 3,0 °C a malý pokles ročních úhrnů srážek o 0,2 až 0,6 %. Mnohem výraznější však mohou být změny v rozložení srážek v průběhu roku. Nové scénáře zkoumající klimatické změny se zabývají především dopady těchto změn, vyvolaných zesílením skleníkového efektu, na naši republiku. Byly aktualizovány odhady citlivosti a zranitelnosti sektorů zemědělství, lidského zdraví, vodního a lesního hospodářství a navrhnuta konkrétní adaptační opatření.

Pretel je ovšem nespokojen s tím, jak české státní úřady v těchto otázkách postupují. Je podle něj zapotřebí, aby problém přijala za svůj i vláda. "V prvé řadě tak musí postupovat Ministerstvo životního prostředí. Bohužel problém změny klimatu je tam v poslední době chápán značně zúženě a směřuje zejména ke snahám o prodej tzv. emisního přebytku jiným státům," říká Pretel. Tento přebytek vznikl hlavně propadem ekonomiky na počátku devadesátých let a již výrazně méně prosazováním skutečných opatření na snižování emisí. "K nejrychlejšímu prodeji je tak najednou nabízeno něco, o co se tato vláda vůbec nezasloužila a emisní přebytek se stává předmětem i předvolebního boje. K převodu peněz do státní pokladny přitom zbývá ještě dlouhá a nelehká cesta. A právě pro ni toho ministerstvo dělá zatím ještě hodně málo."

Rizika vyplývající z klimatických změn je podle Pretela nutné snížením emisí minimalizovat, ale zároveň musíme hledat způsoby, jak se s nimi naučit žít. Teprve poté je možno emisní přebytky začít s čistým svědomím opravdu prodávat.

ČESKO VYDĚLÁVÁ NA EMISNÍ POLITICE, a to přes kritické hlasy průmyslníků. Na 11. konferenci smluvních stran rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Montrealu, která byla zároveň 1. konferencí smluvních stran Kjótského protokolu, zastupoval Českou republiku náměstek ministra životního prostředí Tomáš Novotný. Závěry konference hodnotí optimisticky, svět si prý skutečně uvědomuje katastrofické důsledky nečinnosti. Náměstek Novotný ovšem vidí optimisticky i situaci v ČR. Proti cíli, kterým bylo pro Česko stanoveno osmiprocentní snížení produkce skleníkových plynů v porovnání s rokem 1990, máme přebytek zhruba 17 %. To může podle Novotného znamenat až 180 milionů tun skleníkových plynů, z jejichž prodeje bychom mohli získat 20-30 miliard Kč. Získané prostředky pak musíme vynaložit na opatření, která snižují produkci skleníkových plynů. MŽP již zahájilo jednání s řadou zemí o prodeji našeho převisu, napsal náměstek v deníku Právo.

České podniky dostaly od Bruselu výhodný příděl emisních povolenek, takže je mohou prodávat - tento příjem jde ovšem do jejich vlastních pokladen. Letos a v příštím roce máme povolenky na vypouštění 97,6 milionu tun CO2 včetně rezerv. Podniky však v minulých letech vypouštěly zhruba 90-91 mil. Kč. Cena povolenky roste, nyní činí víc než 22 eur. Povolenky má k dispozici víc než 400 podniků, zhruba třetinu povolenek pro ČR získala skupina ČEZ.

Může to být v budoucnu problém. Reálný objem emisí je nižší, než na kolik byly přiděleny povolenky, a podle předpokladu Tomáše Chmelíka, ředitele oddělení změny klimatu MŽP, nebude v příštích letech znečištění zřejmě stoupat. Nový plán musí být dopracován do poloviny příštího roku, pak jej bude schvalovat Evropská komise. "Myslím si, že velmi pravděpodobně bude výsledkem hodnota, která se bude více blížit tomu, kolik ČR ve skutečnosti vypouští, než jak je tomu teď. Na jaře 2006 budou k dispozici údaje o emisích podniků za rok 2005," konstatuje. V roce 2008-2012 však v "mínusu" většina podniků asi ani pak nebude.

České firmy mají ještě další možnost, jak se s emisemi vyrovnat. Od roku 2008 by mohly investovat do ozdravných opatření a technologie pro zlepšení ovzduší v zahraničí. Umožní jim to novela zákona o obchodování s emisemi. Když firmy sníží znečištění ovzduší skleníkovými plyny v méně vyspělých zemích, může to pro ně být finančně výhodnější - získané kladné body si přitom započítají v ČR. Koneckonců - ovzduší na Zemi nezná hranic, jde o globální výsledek. Jiné země, které podepsaly příslušnou mezinárodní úmluvu, mohou zase seznat, že je pro ně výhodnější investovat novou technologii v méně vyspělé ČR.

SNIŽOVÁNÍ EMISÍ VE SVĚTĚ se však zatím nedaří. "Světové emise narůstají každým rokem o více než jedno procento," připomíná Jan Pretel. Účastníci montrealského zasedání proto nakonec považovali za úspěch i to, že se všichni znovu sejdou u jednacího stolu v květnu příštího roku. Seriózně předvídat vývoj tzv. post-Kjóto procesu se podle Pretela dnes asi nikdo již neodváží. Stále se navíc vedou diskuse, zda je nastolená kjótská cesta správná.

Ještě před Montrealem zasedala skupina G 20 ve Velké Británii a dospěla k názoru, že klíčovou roli v omezování škodlivých vlivů na klima má energetická technika a nové technologie. Britský premiér Tony Blair vyslovil obavu, zda se někdy ještě podaří sjednat dohodu podobnou kjótské, když se podle ní zatím nedaří emise ani stabilizovat, natož je snížit. Cílem je podle něj nalézt cestu, která dovolí ekonomice růst, nevnucuje konkurenční nevýhody a umožňuje zavádění technologií nutných pro udržitelný rozvoj i v rozvojových státech, které jinak nejsou schopny ke snížení emisí dospět. Blair nevyloučil, že od kjótského režimu bude muset svět po roce 2012 ustoupit. Neznamenalo by to však v žádném případě rezignaci na klimatický problém. Jsou i jiné cesty než Kjótský protokol.

Z INICIATIVY ODPŮRCŮ povinného snižování emisí, kterým v čele stojí USA, Austrálie, Japonsko, Čína, Indie a a Jižní Korea, vznikla letos tzv. alternativa vůči Kjótu - platforma Asijsko-tichomořské partnerství pro čistý rozvoj a klima. V Evropě má výhrady vůči Kjótu i italská vláda. Evropský soud navíc uznal právo Velké Británie měnit emisní kvóty, které určila EK, a podkopal tak snahy o centrálně řízené omezování emisí.

Podle studie bruselské organizace International Council for Capital Formation (ICCF) by výsledkem Kjóta v polovině století bylo jen stěží zjistitelné zpomalení růstu teploty v řádu desetiny stupně Celsia. Podniky budou přitom snižovat náklady na plnění emisních cílů přesunem výroby do rozvojových zemí, kterým protokol žádné povinnosti neukládá. Růst emisí bude pokračovat v Indii, Číně a Brazílii. Zastánci Kjóta z toho ovšem vyvozují nutnost zavést ještě dramatičtější redukci emisí.

ICCF přitom počítá se značným rozšířením nových čistších technologií a předpokládá, že vlády budou muset rozšířit kontrolu emisí z dosud výlučného zaměření na průmysl i na dopravu a domácnosti. Dosáhne se toho zřejmě prostřednictvím ekologické daňové politiky, která výrazně zdraží energii. Cena elektřiny se podle této předpovědi v Evropě do roku 2010 zvýší v průměru o 26 % a cena zemního plynu o 41 %.

Studie má obvyklý nedostatek, zčásti je financovaná průmyslem. Nizozemský ekolog Bert Metz poznamenal, že při vhodně zvolených kritériích lze dostat z jakékoliv studie jakékoli závěry. Někdy se však odborníci shodují. Např. odhad nákladů dosavadní podoby Kjóta pro celý svět při zachování kjótských závazků až do roku 2050 se v závislosti na rozsahu obchodování s emisními právy pohybuje mezi půl bilionem až jedním bilionem dolarů ročně, tedy až 2 % globálního HDP za rok.

AUTOR: Milena Geussová
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů