zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Bude v Evropě horko, nebo přijde doba ledová?

10.01.2006
Ovzduší
Bude v Evropě horko, nebo přijde doba ledová?
Zní to jako nesmysl: vědci zjistili, že kvůli globálnímu oteplování hrozí západní a severní Evropě silné ochlazení. Ale kupodivu to nesmysl být nemusí. Oteplování, či - jak odborníci raději říkají - globální změna klimatu, se neprojevuje přímočaře. A co je nejhorší - předpovídá se to jen těžko.
Podstata změny klimatu je jednoduchá a k jejímu pochopení stačí fyzika ze základní školy.
Ve vzdušném obalu kolem zeměkoule se vyskytují takzvané skleníkové plyny (vodní pára, oxid uhličitý, metan, chlorované uhlovodíky a další). Propouštějí sluneční paprsky, které ohřívají Zemi, ale zachycují teplo, jež zemský povrch vyzařuje. Tomuto jevu se říká skleníkový efekt. V posledních desetiletích přibývá skleníkových plynů produkovaných lidmi, zejména oxidu uhličitého, který vzniká při spalování fosilních paliv, a metanu uvolňovaného v zemědělství.
V zemské atmosféře proto narůstá množství tepelné energie.

Energie nemůže zmizet
Až sem je všechno jasné. A pozorování také potvrzují, že průměrná teplota zemského povrchu se podle mezivládní komise pro klimatické změny, pracující při OSN, ve 20. století zvýšila o 0,6 stupně Celsia, a v Evropě dokonce v průměru téměř o jeden stupeň.
Jinou věcí však je, jak se tepelná energie v atmosféře projeví dál. Za jisté se dá pokládat pouze to, že "ztratit beze stopy" se samozřejmě nemůže. Základním předpokladem tedy je, že průměrná teplota na zeměkouli se bude stále zvyšovat. A pak už vědci vstupují na nejistou půdu dohadů. Všechny počítačové modely, které se snaží popsat změny způsobené větším teplem, mají svůj limit. Vycházejí totiž jen z omezených vstupních dat, které nemohou zachytit všechny možné interakce teplotních změn v atmosféře.
"Pro západní a jihozápadní Evropu se obvykle předpokládá, že do konce tohoto století teplota vzroste asi tak o tři až čtyři stupně, některé modely očekávají růst až o šest stupňů. Střední Evropa by se měla oteplovat méně," shrnuje přední český odborník na změny klimatu Jan Pretel z Českého hydrometeorologického ústavu.
Ostatně náš kontinent si na tom v prognózách stojí ještě docela dobře - mnohem větší dopady se čekají v tropických a subtropických končinách, kde se předpokládá rozmach sucha a také tropických bouří.

Když zmizí led
Nicméně celkový obraz - i v Evropě - se bude skládat z mozaiky, jejíž jednotlivé střípky jsou někdy ve vzájemném rozporu. Ukazují to dva příklady z posledních týdnů.
Nedávno dostal Descartovu cenu, nejprestižnější vědecké ocenění Evropské unie, stočlenný mezinárodní tým CECA zkoumající vývoj klimatu Arktidy a jeho vliv na Evropu. Vědci využívají přímých měření na místě i snímků z družic. A pochvalují si, že mohli využít údaje nasbírané v minulosti ruskými odborníky z Nansenova výzkumného střediska v Petrohradě. Ty dříve nebyly ostatním vědcům k dispozici.
"Potvrdili jsme neustálý úbytek zaledněné plochy Arktidy od roku 1978, v podstatě se snižuje o tři procenta za desetiletí," konstatoval vědoucí týmu profesor Ola Johannessen z univerzity v norském Bergenu při přebírání ceny v Londýně. "Při rostoucí koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře se dá předpokládat, že do konce století už v Arktidě nebude led v době léta. Vytvoří se pouze v zimě a bude ho asi o pětinu méně."
Co z toho vyplývá? Ledovce odrážejí sluneční paprsky, které tak nepředají svůj tepelný obsah. Když led zmizí, oteplování Země se urychlí. To je špatná zpráva.
Dobrou zprávou naopak je, že se podle Johannessena dá pro severní Evropu předpokládat teplejší a vlhčí podnebí. Z ekonomického hlediska je zajímavé, že teplejší moře možná vytvoří podmínky pro rozšíření ryb a jejich lov, stejně jako umožní podmořskou těžbu ropy, zemního plynu a snad i nerostů. Také námořní plavbě by to prospělo.

Slábnoucí Golfský proud
Ve stejné době však své poznatky zveřejnila jiná vědecká skupina, kterou vedl Harry Bryden z britského Národního oceánografického střediska. A její závěry jsou přesně opačné.
Jak Brydenův tým napsal v časopise Nature, slábne Golfský proud, takže severní a západní Evropě hrozí chlad. O něčem takovém sice vědci už dříve spekulovali, ale Brydenův tým přišel s reálnými pozorováními.
Golfský proud ovlivňuje severní Atlantik. Přináší k severu teplou vodu z tropů a subtropů. Zhruba na čtyřicáté rovnoběžce, tedy na úrovni Portugalska, se proud dělí. Část vody se vrací k jihu, zbytek pokračuje k severu a formuje takzvaný severoatlantský proud. U západního a severního pobřeží Evropy vytváří větry, které zvyšují průměrnou teplotu na pevnině o pět až deset stupňů Celsia.
Brydenův tým měřil severní i zpětné, jižní posuny vodních mas tvořících Golfský proud, z výzkumné lodi Discovery při cestě napříč Atlantským oceánem z Baham na Kanárské ostrovy.
Výsledky vědci porovnali s předchozími podobnými měřeními z let 1957, 1981 a 1992. Vyšlo jim, že od posledního měření se intenzita nejsevernější větve teplého Golfského proudu snížila o třicet procent. To ovšem znamená, že se snížilo i množství tepelné energie dopravované proudem k Evropě. Podle propočtů by se tak mohly Britské ostrovy ochladit o jeden stupeň a Skandinávie o dva stupně Celsia. A pokud by Golfský proud dále slábl, klesala by teplota západního a severního pobřeží Evropy ještě víc, možná až o šest stupňů.
"Nechceme tvrdit, že se cirkulace oceánských vod úplně zastaví. Ale jsme nervózní z toho, co jsme právě zjistili," komentoval závěry Harry Bryden pro časopis New Scientist.

Příčinou tající ledovce
Vědci soudí, že příčinou změny Golfského proudu je právě globální oteplování. Díky němu do oceánu teče více vody z tajících ledovců a také z řek a z většího počtu dešťů. Tato voda je studenější a méně hustá než slaná voda Golfského proudu. V podstatě brání Golfskému proudu k pronikání na sever, takže jeho větší část setrvává v jižnější, subtropické cirkulaci. Evropu tedy bude ohřívat méně.
"Tenhle výzkum je zatím jedinou vlaštovkou, takže se závěry musíme počkat až na další měření, která vše ověří," připomíná Jan Pretel. "Ať tak nebo tak, alespoň zpočátku by vliv přímo na podnebí České republiky byl jen velmi nepatrný," dodává.
Je jasné, že sever Evropy se nemůže oteplovat, jak říká Johannessenův tým, a současně ochlazovat, jak dokazuje Bryden. Co se tedy doopravdy stane, až se jednotlivé vlivy globálního oteplování složí do celkové mozaiky? To nikdo neví. A tato nejistota je strašidelná - není totiž jasné, na co se vlastně připravovat.
Než se údaje o klimatu vloží do počítače, musí je vědci naměřit přímo v terénu.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí