Spásou má být nová technika

Zachránit svět před globálním oteplováním by měly soukromé firmy investující do "čistých" technologií, nikoli vlády. To je recept, na němž se shoduje šest států, které vypouštějí takřka polovinu všech skleníkových plynů světa. Jejich představitelé včera a dnes v australském městě Sydney jednají spolu se zástupci předních světových energetických a důlních společností o tom, jak rozvíjet čistější energetiku.
Odborníci ale varují: nové technologie "čistého uhlí", spalování vodíku, využívání energie větru a slunečního záření budou zbytečné, když firmy nebudou mít ekonomické pohnutky k jejich zavádění.
Svět přitom spěje stále rychleji ke změnám klimatu, které budou podle mnoha vědců provázeny táním ledovců, zvyšováním hladiny oceánů, extrémnějšími bouřemi, suchy a záplavami.
Pokud se vlády světa budou držet své dosavadní politiky, tak celosvětová potřeba energie i emise oxidu uhličitého do roku 2030 stoupnou o 50 procent, varovala loni Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Je to anti-Kjóto?
Asijsko-tichomořské partnerství pro čistý rozvoj a klima, jak se dohoda podepsaná před půl rokem oficiálně jmenuje, sdružuje USA, Austrálii, Japonsko, Čínu, Jižní Koreu a Indii. Dvě z účastnických zemí - USA a Austrálie - neratifikovaly Kjótský protokol, který rozvinutým zemím přikazuje omezovat emise skleníkových plynů. Odůvodnily to tím, že protokol by poškodil jejich ekonomiku, a navíc je podle nich neúčinný, protože rozvojové země jako Čína nejsou k omezování emisí nuceny.
Čína a Indie se na výzvy, aby emise omezily i ony, dívají s podezřením, že jde o snahu zastavit jejich rozvoj. Všichni členové sdružení za čisté technologie ale zdůrazňují, že jejich úsilí není v rozporu s Kjótským protokolem. Nevládní organizace pro ochranu životního prostředí jsou ale jiného mínění.
"Tento pakt šesti největších vývozců a uživatelů uhlí se zdá být dohodou nedělat nic," řekla mluvčí Greenpeace Catherine Fitzpatricková. Evropská unie ke schůzce poznamenala, že podporu nových technologií sice vítá, ale že samy o sobě nic nezmohou.

Technika se musí vyplatit
"My, kdo jsme ve vládách, si myslíme, že naším úkolem je vytvářet prostředí pro to, aby soukromý sektor mohl odvést svůj díl práce," prohlásil včera americký ministr energetiky Samuel Bodman.
Členové partnerství chtějí vytvořit fond, který by pomáhal energetice a důlnímu průmyslu vyvíjet a používat "čistější" technologie. Jeho výše zatím není známa, ale třeba Austrálie hodlá přispět 75 milióny amerických dolarů.
Odborníci jako David Doniger z washingtonské Rady pro obranu přírodních zdrojů ale říkají, že nové partnerství nemá opravdové hybné síly. "Problém takové velikosti se nevyřeší malým množstvím peněz a povzbudivým skandováním," řekl agentuře Reuters.. Firmám se musí vyplatit zavádění nových technologií. "Byznys nemá vůbec žádné stimuly přijímat takové technologie," uvedl Tony Wood z australské energetické společnosti Origin Energy.
"Bylo by třeba zatížit emise skleníkových plynů peněžní daní či pokutou," dodal.