Čeští badatelé zkoumají íránský kras a přírodu Antarktidy
Do íránského solného krasu odjela o víkendu desítka českých speleologů. Expedice
pod názvem Namak (persky "sůl") je už jejich sedmou do těchto končin. Začali s
nimi, ještě když byli studenty Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Na
ostrově Kešm při pobřeží Perského zálivu budou mimo jiné zkoumat druhou největší
světovou solnou jeskyni s pozoruhodným jménem Jeskyně tří naháčů.
Sami ji objevili při jedné z předchozích expedicí. A pojmenování pochází od
toho, že tři členové výpravy, kteří ji první prozkoumávali, nechtěli, aby jim v
solném jezírku u jejího vchodu oblečení
[https://www.kamsnim.cz/categories/textil] nasáklo solí, a tak se do průzkumu
pustili neoděni. "Strašně jsme se při tom o drsný povrch poškrábali, už nás nic
takového nenapadne," komentoval nyní jeden z členů výpravy Michal Filippi.
Nádherná výzdoba podzemních prostor připomíná krápníkové jeskyně, avšak je
tvořena obyčejnou kuchyňskou solí. Ta krystalizuje z vody, ale také se ve vodě
snadno rozpouští, takže útvary jsou velmi proměnlivé.
Nejdelší světová solná jeskyně, Malhelm, se nachází v Izraeli a je dlouhá 5685
metrů. Jeskyně tří naháčů má zatím změřenou délku 5190 metrů. Navazují však na
ni zatím neznámé prostory. Účastníci české výpravy tedy doufají, že za pomoci
svých kolegů z univerzity v Šírázu je nyní prohlédnou a zjistí, jestli náhodou
nejsou tak dlouhé, že by se "jejich" jeskyně stala nejdelší na světě.
Měsíce leden a únor pro svou výpravu zvolili proto, že v tomto období teploty v
Íránu nepřesahují 28 stupňů Celsia, což je snesitelnější než až 45 stupňů v
létě.
Velkého vedra se naopak nemusí bát čeští polárníci, kteří na Rossově ostrově v
Antarktidě od prosince dokončují stavbu vlastní vědecké stanice. Předtím
pracovali na polské základně. Na jižní polokouli je teď sice léto, ovšem teploty
v okolí vědecké stanice v noci klesají na minus šest stupňů, ve dne se někdy
vyšplhají až na deset stupňů nad nulu.
Areál za padesát miliónů korun by měl být hotový v dubnu. Vědci z několika
českých univerzit a výzkumných ústavů zde budou zejména zjišťovat změny
životního prostředí vlivem globálního oteplování.
Do íránského solného krasu odjela o víkendu desítka českých speleologů. Expedice pod názvem Namak (persky "sůl") je už jejich sedmou do těchto končin. Začali s nimi, ještě když byli studenty Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Na ostrově Kešm při pobřeží Perského zálivu budou mimo jiné zkoumat druhou největší světovou solnou jeskyni s pozoruhodným jménem Jeskyně tří naháčů.
Sami ji objevili při jedné z předchozích expedicí. A pojmenování pochází od toho, že tři členové výpravy, kteří ji první prozkoumávali, nechtěli, aby jim v solném jezírku u jejího vchodu oblečení nasáklo solí, a tak se do průzkumu pustili neoděni. "Strašně jsme se při tom o drsný povrch poškrábali, už nás nic takového nenapadne," komentoval nyní jeden z členů výpravy Michal Filippi.
Nádherná výzdoba podzemních prostor připomíná krápníkové jeskyně, avšak je tvořena obyčejnou kuchyňskou solí. Ta krystalizuje z vody, ale také se ve vodě snadno rozpouští, takže útvary jsou velmi proměnlivé.
Nejdelší světová solná jeskyně, Malhelm, se nachází v Izraeli a je dlouhá 5685 metrů. Jeskyně tří naháčů má zatím změřenou délku 5190 metrů. Navazují však na ni zatím neznámé prostory. Účastníci české výpravy tedy doufají, že za pomoci svých kolegů z univerzity v Šírázu je nyní prohlédnou a zjistí, jestli náhodou nejsou tak dlouhé, že by se "jejich" jeskyně stala nejdelší na světě.
Měsíce leden a únor pro svou výpravu zvolili proto, že v tomto období teploty v Íránu nepřesahují 28 stupňů Celsia, což je snesitelnější než až 45 stupňů v létě.
Velkého vedra se naopak nemusí bát čeští polárníci, kteří na Rossově ostrově v Antarktidě od prosince dokončují stavbu vlastní vědecké stanice. Předtím pracovali na polské základně. Na jižní polokouli je teď sice léto, ovšem teploty v okolí vědecké stanice v noci klesají na minus šest stupňů, ve dne se někdy vyšplhají až na deset stupňů nad nulu.
Areál za padesát miliónů korun by měl být hotový v dubnu. Vědci z několika českých univerzit a výzkumných ústavů zde budou zejména zjišťovat změny životního prostředí vlivem globálního oteplování.
Sami ji objevili při jedné z předchozích expedicí. A pojmenování pochází od toho, že tři členové výpravy, kteří ji první prozkoumávali, nechtěli, aby jim v solném jezírku u jejího vchodu oblečení nasáklo solí, a tak se do průzkumu pustili neoděni. "Strašně jsme se při tom o drsný povrch poškrábali, už nás nic takového nenapadne," komentoval nyní jeden z členů výpravy Michal Filippi.
Nádherná výzdoba podzemních prostor připomíná krápníkové jeskyně, avšak je tvořena obyčejnou kuchyňskou solí. Ta krystalizuje z vody, ale také se ve vodě snadno rozpouští, takže útvary jsou velmi proměnlivé.
Nejdelší světová solná jeskyně, Malhelm, se nachází v Izraeli a je dlouhá 5685 metrů. Jeskyně tří naháčů má zatím změřenou délku 5190 metrů. Navazují však na ni zatím neznámé prostory. Účastníci české výpravy tedy doufají, že za pomoci svých kolegů z univerzity v Šírázu je nyní prohlédnou a zjistí, jestli náhodou nejsou tak dlouhé, že by se "jejich" jeskyně stala nejdelší na světě.
Měsíce leden a únor pro svou výpravu zvolili proto, že v tomto období teploty v Íránu nepřesahují 28 stupňů Celsia, což je snesitelnější než až 45 stupňů v létě.
Velkého vedra se naopak nemusí bát čeští polárníci, kteří na Rossově ostrově v Antarktidě od prosince dokončují stavbu vlastní vědecké stanice. Předtím pracovali na polské základně. Na jižní polokouli je teď sice léto, ovšem teploty v okolí vědecké stanice v noci klesají na minus šest stupňů, ve dne se někdy vyšplhají až na deset stupňů nad nulu.
Areál za padesát miliónů korun by měl být hotový v dubnu. Vědci z několika českých univerzit a výzkumných ústavů zde budou zejména zjišťovat změny životního prostředí vlivem globálního oteplování.
Zdroj:Věda a zdraví
Sdílet článek na sociálních sítích