Samozavlažovací květináče? Jsou praktické a ekologické

Péči o pokojové květiny usnadní samozavlažovací květináče. Navíc z nás sejmou starost o zelenou parádu v naší nepřítomnosti. Je práce s nimi tak jednoduchá, jak se někdy tvrdí?

IVAN ČERNÝ

Přiznejme si, že většině lidí se pokojové rostliny líbí, oživují jimi své příbytky, ale péče o tuto živou přírodu je nejednou zatěžuje, unavuje a zdržuje. Snadnou pomocí by mohly být samozavlažovací květináče. Mohou být velkými pomocníky, což veřejnost bere stále více na vědomí. Proto odborné publikace brzy mizí z knižních pultů. Nemůžeme se divit, neboť dávají ověřený návod, jak šetřit práci i rostliny, které se po odkvětu v klasickém květináči nejednou objeví v popelnici, jako třeba drahé sezonní azalky.

Princip je jednoduchý "Samozavlažovací květináč představují dvě na sebe těsně nasazené nádobky přibližně stejné velikosti. Horní obsahuje zeminu s rostlinami a dolní zásobní vodu,"vysvětluje princip doktor Tomáš Syrovátka, který se touto metodou pěstování rostlin zabývá dlouhá léta a má na ni i několik patentů. "Voda ze spodní nádoby se nepřetržitě přivádí do zeminy v horní nádobě pomocí skelných knotů, přičemž odběr si reguluje rostlina podle svých potřeb,"pokračuje odborník. Pruhy skelného pletiva prostupují do horní nádoby otvory v jejím dnu. Část pruhu je přitom položena na dně, současně je ve dnu horní nádoby pod skelnými knoty řada dalších otvorů, jimiž vstupuje do zeminy vzduch. Jinak řečeno - hlína nemůže propadat, rostliny sají vláhy kolik potřebují, takže jim nehrozí přelití ani vysychání.

Pro houby i orchideje Metoda Tomáše Syrovátky umožňuje v bytech, kancelářích, hotelových halách a dalších veřejných či soukromých prostorách snadné a dlouhodobé pěstování prakticky všech na trhu nabízených pokojových i venkovních rostlin. "Ve speciálních květináčích si můžeme doma vypěstovat i jedlé houby, zeleninu a dokonce i tak citlivé a náročné květiny, jako orchideje,"ujišťuje doktor Syrovátka. Vyznavači orchidejí jich mohou mít obrazně co hrdlo ráčí, navíc proti cenám v květinářství téměř zdarma.

Téměř bezpracný užitek Důležité je, že samozavlažovací květináče se vyrábějí z nezávadných materiálů, také skelné pletivo pro pěstování rostlin je zdravotně nezávadné. Tuto okolnost oceníme zvláště při pěstování zeleniny či hub. A kdy se do takového zahradničení máme pustit? Třeba hned, neboť především v zimním období oceníme zelené a čerstvé vitaminy, jejichž úrodu budeme mít téměř bezpracně. Vždyť pěstovat můžeme od ředkviček po rajská jablíčka až po mrkev a okurky. Záleží jen na tom, na co si kdo troufá a co mu dovolí rozměry bytu.

Výhody samozavlažovacích květináčů

. Odstraňují nutnost pravidelné zálivky. Voda se doplňuje jen občas, většinou po několika týdnech, takže odjezd na dovolenou nebo prodloužený víkend není žádný problém.

. Souběžně se závlahou probíhá přísun živin hnojivy rozpuštěnými ve vodě. Půda se neprolévá a živiny se neodplavují. Nedochází ke střídavému rozbahnění a pak přesychání půdy.

. Rostliny není nutné přesazovat. Samozavlažovací květináč stačí pro dobrý růst i velké pokojové květině.

. Vodu vstupující do půdy knotem má pokojovou teplotu a je dobře okysličena.

. Půda má trvale vyhovující poměr tuhé, kapalné i vzdušné složky. Neustále se provzdušňuje a přitom nehrozí její vysychání.

. Nad povrchem půdy se udržuje trvla příznivé mikroklima, které výrazně zlepšuje růst menších rostlin, například orchidejí.

. Trvalý dostatek vody a provzdušnění způsobují, že rostliny nepřetržitě odpařují vodu. Rostlina tak působí jako intenzívní zvlhčovač vzduchu v místnosti.

. Umožňují využívat pro pěstování rostlin různé odpadové materiály, jako je dřevo, piliny, škvára nebo listí.

. Dovolují pěstovat rostliny i na prudkém slunci na jižních lodžiích, zlepší okrasnou zeleň na okenních římsách.

. Zaručují doma snadné pěstování jinak obtížně pěstovatelných rostlin, například orchidejí.