Případová studie
Ekologicky šetrná recyklace elektrického odpadu na Šumpersku
Název projektu: REGIONÁLNÍ RECYKLAČNÍ CENTRUM PRO ODPADNÍ ELEKTRICKÁ A ELEKTRONICKÁ ZAŘÍZENÍ ZÁBŘEH NA MORAVĚ
Příjemce dotace: MHM EKO, s.r.o.
Společnost MHM EKO byla založena v roce 1992 a své podnikatelské aktivity zaměřila do oblasti ekologie (provozování malých vodních elektráren a likvidace a recyklace odpadu). Při nakládání s odpady se orientuje především na likvidaci a recyklaci kovových odpadů, elektronického šrotu a kovových neželezných odpadů, z nichž mnohé jsou řazeny do kategorie nebezpečných odpadů. Od roku 1998 se zabývá také výkupem a zpracováním dentálních odpadů a afinací některých drahých kovů. Pro všechny uvedené druhy odpadů zabezpečuje demontáž, odvoz a následnou ekologickou likvidaci v souladu se zákonem 185/2001.
Společnost MHM EKO má 45 zaměstnanců a působí ve dvou hlavních provozovnách - závod Praha (vedení společnosti, oddělení nákupu, mezisklad, oddělení afinace) a závod Zábřeh na Moravě (hlavní sklady, zpracování a likvidace odpadů). Působí na celém území ČR.
CÍLE PROJEKTU
Obecným cílem je rozšířit pomocí využití moderních zpracovatelských technologií a kapacit recyklační centrum pro odpadní elektrická a elektronická zařízení (dále jen OEEZ) v průmyslové zóně Zábřeh na Moravě tak, aby zde bylo možno zpracovat 3-5000 tun OEEZ za rok.
Specifickým cílem je rozšířit spektrum zpracovávaných OEEZ, která se dnes skladují a které technologie používané v ČR neumějí zpracovávat a využít. Pro drcení a separaci používat zcela nové technologie, které umožní zvýšit procento získaných druhotných surovin a snížit množství skládkového odpadu. Dalším cílem je být nejlepší jak ve zpracování, tak i v cenách.
Uvedených cílů chce společnost dosáhnout prostřednictvím pořízení zcela nové technologie pro drcení a separaci OEEZ. Ta umožní zvýšit výtěžnost využitelných druhotných surovin, čímž se sníží ekologická zátěž vznikající skládkováním značných objemů nevyužitelných odpadů vzniklých při recyklaci.
Inovační technologie pro zpracování OEEZ úzce navazuje na základní cíl programu PHARE 2003, kterým je zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků. Investiční záměr splňuje i specifické cíle programu. Činnost společnosti MHM EKO směřuje k využívaní nových technologií a nejnovějších vědeckých poznatků v praxi. Výsledky projektu MHM EKO současně přispějí k naplnění priorit Koncepce průmyslové politiky ČR. Využití nové technologie zvýší produktivitu práce společnosti, vznikne osm nových pracovních míst a očekává se i nárůst přidané hodnoty.
PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI
O zavedení nových technologií na zpracování elektroodpadu v Zábřehu na Moravě a zároveň o možnosti získat část financí z fondů EU jsme přemýšleli od začátku roku 2003. V listopadu 2003 jsme se setkali s pracovníky poradenské společnosti M.M.C. Euroconsult a dohodli se na spolupráci. Důvodem byly jejich několikaleté praktické zkušenosti, velmi dobré reference, kancelář v Bruselu a fakt, že jejich konzultantem byl pan Tom Garvey, jeden ze zakladatelů fondu PHARE.
Postupem času nám MMC pomohla se zreálněním našich cílů. Na základě analýz oboru, ve kterém podnikáme, rozboru naší ekonomické situace a marketingových možností jsme společně stanovili, co je perspektivní a hlavně reálné. Myslím, že právě reálnost definovaných cílů je hlavním důvodem úspěchu.
My jsme dodávali veškerá potřebná zdrojová data (hlavní cíle projektu, význam projektu pro žadatele, vazba na cíle projektu, technicko-ekonomická charakteristika projektu, metodologie, rozpočty, bilance a veškeré další údaje, které od nás MMC požadovala), tedy všechno, co je třeba pro to, aby zpracovaný projekt odpovídal standardům a předepsaným osnovám. To bychom v té době bez spolupráce s odbornou poradenskou společností nedokázali.
Finální verzi žádosti o poskytnutí grantu jsme odevzdali v srpnu 2004 a smlouvu jsme podepsali 10. března 2005.
FAKTORY ÚSPĚCHU
Nesnažili jsme se jít do projektu, který by byl nad naše síly: V projektu je třeba dokládat zkušenosti s jinými investičními akcemi, a ty jsme měli, i když šlo o akce plně financované z vlastních zdrojů, kdy jsme nežádali o jakékoli dotace.
Zvládli jsme veškeré administrativní náležitosti (vlastní žádost měla cca 60 stran a přílohy cca 150 stran), jejichž splnění komise hodnotí jako první.
Usilovali jsme o to, aby náš projekt byl zcela průzračný jak co se týká financování, tak i vlastního cíle projektu.
Šli jsme do projektu, který je nejen šetrný k životnímu prostředí, ale ještě je pomáhá zlepšovat.
Využili jsme služeb poradenské firmy, která nám profesionálně zpracovala projektovou žádost.
Pořizovaná technologie je umístěna na Šumpersku, což je region s vysokou mírou nezaměstnanosti.
Náš projekt reaguje na aktuální potřeby doby, protože lze všeobecně předpokládat vysoký nárůst odpadních elektronických zařízení a navíc 13. 8. 2004 vstoupila v platnost implementovaná směrnice EU 2002/96 ES o zpětných odběrech a odděleném sběru elektroodpadu.
Vůbec nejdůležitější ale bylo pochopení toho, že se jedná o akci, kterou bychom realizovali i bez dotace. Ta nám však dává možnost získat část investičních prostředků zvenčí, což umožní výrazný nárůst našich technických požadavků na jednotlivé nakupované technologie. Znamená tedy, že se můžeme obracet i na zahraniční výrobce, jejichž produkty jsou spolehlivější, výkonnější, ale samozřejmě také výrazně dražší.
Do rozpočtu projektu jsme neuváděli režijní náklady firmy spojené jak s jeho přípravou, tak realizací.
Shrnu-li předchozí, je zřejmé, že příprava a zpracování projektových žádostí o dotace ze strukturálních fondů je poměrně složitá a časově velmi náročná. Každý žadatel o příspěvek by měl proto hned na začátku pečlivě zvážit, zda se mu nemalé vynaložené úsilí vyplatí, tzn. obrátit se na některou poradenskou společnost, která je schopna posoudit, jestli má připravovaný projekt naději na úspěch.
VLASTNÍ REALIZACE
Realizace projektu začíná den po podepsání smlouvy. A nic není ponecháno náhodě či spíše představám příjemce grantu. Od podepsání smlouvy se vše řídí přesně stanovenými postupy, které je třeba prostudovat a hlavně pochopit.
Při velikosti a typu projektu, jakým je ten náš, je například třeba zpracovat a zadat jednotlivá výběrová řízení na dodavatele technologií (a to přesně podle zadávací dokumentace, která má 80 stran).
Veškeré administrativní náležitosti také musí být předem konzultovány a odsouhlaseny pracovníky agentury CzechInvest.
Náročnost celého procesu dokládá postup mezinárodního otevřeného zadávacího řízení:
podání žádosti o schválení určitého typu výběrového řízení, po získání souhlasu zadání inzerátu o přípravě výběrového řízení do Věstníku EU,
nejdříve po 30 dnech od jeho uveřejnění zadání dalšího inzerátu o vyhlášení výběrové řízení na dodávku technologického celku a jeho specifikace do Věstníku EU,
umístění zadávací dokumentace na web vyhlašovatele výběrového řízení,
nejdříve po 60 dnech svolání hodnotící komise a za přítomnosti zástupců EU rozlepení obálek s nabídkami.
Je tedy jasné, že vybrat dodavatele technologie lze nejdříve za 4 měsíce po podpisu smlouvy. A to samozřejmě ještě není jisté, že bude dodavatel skutečně vybrán. Nebudou-li splněny všechny složité administrativní náležitosti, je výběrové řízení zrušeno a je třeba vypsat nové.
To všechno je třeba vědět předem a počítat s tím. Naše společnost vyřešila nárůst administrativy tím, že přijala externího spolupracovníka, kterého pověřila zpracováním požadovaných dokumentů a jednáním s CzechInvestem. Přesto i já v roli manažera projektu věnuji pracím spojeným s projektem přibližně jeden pracovní den v týdnu.
Největší radost jsme měli v okamžiku, kdy nám více než půl roku po uzávěrce příjmu žádostí přišla zpráva, že máme dotaci! Vzhledem k velkému časovému odstupu jsme s tím už vůbec nepočítali.
Největší starost představovalo výběrové řízení na dodavatele technologie. Pravidla veřejných zakázek kombinující českou a unijní legislativu jsou obecně velice složitá, ale když se - tak jako v našem případě - vybírá výrobce značně unikátní technologie, vedou v praxi k obrovským komplikacím.
Financování projektu
Projekt, který schválilo MPO pro financování z prostředků EU a státního rozpočtu, získal grant v rámci programu PHARE 2003 - TECHNOLOGIE.
Odhadované celkové náklady projektu představují 608 635 eur.
Příjemce grantu MHM EKO zajistí 51 %.
Poskytovatel grantu zajistí 49 %, z toho tři čtvrtiny ze zdrojů PHARE a čtvrtinu jako příspěvek ze státního rozpočtu.
Za tyto prostředky budou pořízeny následující technologické celky:
mostová váha
drticí a separační linka
hrubý drtič s magnetickým separátorem
paketovací lis se střižnou hranou
manipulační zařízení - nosič kontejnerů.
AUTOR: Aleš Šrámek
výkonný ředitel MHM EKO, manažer projektu
Příjemce dotace: MHM EKO, s.r.o.
Společnost MHM EKO byla založena v roce 1992 a své podnikatelské aktivity zaměřila do oblasti ekologie (provozování malých vodních elektráren a likvidace a recyklace odpadu). Při nakládání s odpady se orientuje především na likvidaci a recyklaci kovových odpadů, elektronického šrotu a kovových neželezných odpadů, z nichž mnohé jsou řazeny do kategorie nebezpečných odpadů. Od roku 1998 se zabývá také výkupem a zpracováním dentálních odpadů a afinací některých drahých kovů. Pro všechny uvedené druhy odpadů zabezpečuje demontáž, odvoz a následnou ekologickou likvidaci v souladu se zákonem 185/2001.
Společnost MHM EKO má 45 zaměstnanců a působí ve dvou hlavních provozovnách - závod Praha (vedení společnosti, oddělení nákupu, mezisklad, oddělení afinace) a závod Zábřeh na Moravě (hlavní sklady, zpracování a likvidace odpadů). Působí na celém území ČR.
CÍLE PROJEKTU
Obecným cílem je rozšířit pomocí využití moderních zpracovatelských technologií a kapacit recyklační centrum pro odpadní elektrická a elektronická zařízení (dále jen OEEZ) v průmyslové zóně Zábřeh na Moravě tak, aby zde bylo možno zpracovat 3-5000 tun OEEZ za rok.
Specifickým cílem je rozšířit spektrum zpracovávaných OEEZ, která se dnes skladují a které technologie používané v ČR neumějí zpracovávat a využít. Pro drcení a separaci používat zcela nové technologie, které umožní zvýšit procento získaných druhotných surovin a snížit množství skládkového odpadu. Dalším cílem je být nejlepší jak ve zpracování, tak i v cenách.
Uvedených cílů chce společnost dosáhnout prostřednictvím pořízení zcela nové technologie pro drcení a separaci OEEZ. Ta umožní zvýšit výtěžnost využitelných druhotných surovin, čímž se sníží ekologická zátěž vznikající skládkováním značných objemů nevyužitelných odpadů vzniklých při recyklaci.
Inovační technologie pro zpracování OEEZ úzce navazuje na základní cíl programu PHARE 2003, kterým je zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků. Investiční záměr splňuje i specifické cíle programu. Činnost společnosti MHM EKO směřuje k využívaní nových technologií a nejnovějších vědeckých poznatků v praxi. Výsledky projektu MHM EKO současně přispějí k naplnění priorit Koncepce průmyslové politiky ČR. Využití nové technologie zvýší produktivitu práce společnosti, vznikne osm nových pracovních míst a očekává se i nárůst přidané hodnoty.
PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI
O zavedení nových technologií na zpracování elektroodpadu v Zábřehu na Moravě a zároveň o možnosti získat část financí z fondů EU jsme přemýšleli od začátku roku 2003. V listopadu 2003 jsme se setkali s pracovníky poradenské společnosti M.M.C. Euroconsult a dohodli se na spolupráci. Důvodem byly jejich několikaleté praktické zkušenosti, velmi dobré reference, kancelář v Bruselu a fakt, že jejich konzultantem byl pan Tom Garvey, jeden ze zakladatelů fondu PHARE.
Postupem času nám MMC pomohla se zreálněním našich cílů. Na základě analýz oboru, ve kterém podnikáme, rozboru naší ekonomické situace a marketingových možností jsme společně stanovili, co je perspektivní a hlavně reálné. Myslím, že právě reálnost definovaných cílů je hlavním důvodem úspěchu.
My jsme dodávali veškerá potřebná zdrojová data (hlavní cíle projektu, význam projektu pro žadatele, vazba na cíle projektu, technicko-ekonomická charakteristika projektu, metodologie, rozpočty, bilance a veškeré další údaje, které od nás MMC požadovala), tedy všechno, co je třeba pro to, aby zpracovaný projekt odpovídal standardům a předepsaným osnovám. To bychom v té době bez spolupráce s odbornou poradenskou společností nedokázali.
Finální verzi žádosti o poskytnutí grantu jsme odevzdali v srpnu 2004 a smlouvu jsme podepsali 10. března 2005.
FAKTORY ÚSPĚCHU
Nesnažili jsme se jít do projektu, který by byl nad naše síly: V projektu je třeba dokládat zkušenosti s jinými investičními akcemi, a ty jsme měli, i když šlo o akce plně financované z vlastních zdrojů, kdy jsme nežádali o jakékoli dotace.
Zvládli jsme veškeré administrativní náležitosti (vlastní žádost měla cca 60 stran a přílohy cca 150 stran), jejichž splnění komise hodnotí jako první.
Usilovali jsme o to, aby náš projekt byl zcela průzračný jak co se týká financování, tak i vlastního cíle projektu.
Šli jsme do projektu, který je nejen šetrný k životnímu prostředí, ale ještě je pomáhá zlepšovat.
Využili jsme služeb poradenské firmy, která nám profesionálně zpracovala projektovou žádost.
Pořizovaná technologie je umístěna na Šumpersku, což je region s vysokou mírou nezaměstnanosti.
Náš projekt reaguje na aktuální potřeby doby, protože lze všeobecně předpokládat vysoký nárůst odpadních elektronických zařízení a navíc 13. 8. 2004 vstoupila v platnost implementovaná směrnice EU 2002/96 ES o zpětných odběrech a odděleném sběru elektroodpadu.
Vůbec nejdůležitější ale bylo pochopení toho, že se jedná o akci, kterou bychom realizovali i bez dotace. Ta nám však dává možnost získat část investičních prostředků zvenčí, což umožní výrazný nárůst našich technických požadavků na jednotlivé nakupované technologie. Znamená tedy, že se můžeme obracet i na zahraniční výrobce, jejichž produkty jsou spolehlivější, výkonnější, ale samozřejmě také výrazně dražší.
Do rozpočtu projektu jsme neuváděli režijní náklady firmy spojené jak s jeho přípravou, tak realizací.
Shrnu-li předchozí, je zřejmé, že příprava a zpracování projektových žádostí o dotace ze strukturálních fondů je poměrně složitá a časově velmi náročná. Každý žadatel o příspěvek by měl proto hned na začátku pečlivě zvážit, zda se mu nemalé vynaložené úsilí vyplatí, tzn. obrátit se na některou poradenskou společnost, která je schopna posoudit, jestli má připravovaný projekt naději na úspěch.
VLASTNÍ REALIZACE
Realizace projektu začíná den po podepsání smlouvy. A nic není ponecháno náhodě či spíše představám příjemce grantu. Od podepsání smlouvy se vše řídí přesně stanovenými postupy, které je třeba prostudovat a hlavně pochopit.
Při velikosti a typu projektu, jakým je ten náš, je například třeba zpracovat a zadat jednotlivá výběrová řízení na dodavatele technologií (a to přesně podle zadávací dokumentace, která má 80 stran).
Veškeré administrativní náležitosti také musí být předem konzultovány a odsouhlaseny pracovníky agentury CzechInvest.
Náročnost celého procesu dokládá postup mezinárodního otevřeného zadávacího řízení:
podání žádosti o schválení určitého typu výběrového řízení, po získání souhlasu zadání inzerátu o přípravě výběrového řízení do Věstníku EU,
nejdříve po 30 dnech od jeho uveřejnění zadání dalšího inzerátu o vyhlášení výběrové řízení na dodávku technologického celku a jeho specifikace do Věstníku EU,
umístění zadávací dokumentace na web vyhlašovatele výběrového řízení,
nejdříve po 60 dnech svolání hodnotící komise a za přítomnosti zástupců EU rozlepení obálek s nabídkami.
Je tedy jasné, že vybrat dodavatele technologie lze nejdříve za 4 měsíce po podpisu smlouvy. A to samozřejmě ještě není jisté, že bude dodavatel skutečně vybrán. Nebudou-li splněny všechny složité administrativní náležitosti, je výběrové řízení zrušeno a je třeba vypsat nové.
To všechno je třeba vědět předem a počítat s tím. Naše společnost vyřešila nárůst administrativy tím, že přijala externího spolupracovníka, kterého pověřila zpracováním požadovaných dokumentů a jednáním s CzechInvestem. Přesto i já v roli manažera projektu věnuji pracím spojeným s projektem přibližně jeden pracovní den v týdnu.
Největší radost jsme měli v okamžiku, kdy nám více než půl roku po uzávěrce příjmu žádostí přišla zpráva, že máme dotaci! Vzhledem k velkému časovému odstupu jsme s tím už vůbec nepočítali.
Největší starost představovalo výběrové řízení na dodavatele technologie. Pravidla veřejných zakázek kombinující českou a unijní legislativu jsou obecně velice složitá, ale když se - tak jako v našem případě - vybírá výrobce značně unikátní technologie, vedou v praxi k obrovským komplikacím.
Financování projektu
Projekt, který schválilo MPO pro financování z prostředků EU a státního rozpočtu, získal grant v rámci programu PHARE 2003 - TECHNOLOGIE.
Odhadované celkové náklady projektu představují 608 635 eur.
Příjemce grantu MHM EKO zajistí 51 %.
Poskytovatel grantu zajistí 49 %, z toho tři čtvrtiny ze zdrojů PHARE a čtvrtinu jako příspěvek ze státního rozpočtu.
Za tyto prostředky budou pořízeny následující technologické celky:
mostová váha
drticí a separační linka
hrubý drtič s magnetickým separátorem
paketovací lis se střižnou hranou
manipulační zařízení - nosič kontejnerů.
AUTOR: Aleš Šrámek
výkonný ředitel MHM EKO, manažer projektu
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
