I malá obec může iniciativně využívat dostupné zdroje energie.
Setrvačnost myšlení nejen samospráv energetice nesvědčí
Spolehlivé zajišťování energie v dostatečně potřebné míře pro hospodářský rozvoj a sociální stabilitu obcí i celých regionů. Tak lze charakterizovat hlavní téma konference Veřejná správa a energetika, kterou pod záštitou ministra pro místní rozvoj Radko Martínka a náměstka primátora hl. m. Prahy Jana Choděry koncem listopadu uspořádala v Praze Vysoká škola finanční a správní, o. p. s.
Například Ing. Marcela Šafářová, ředitelka Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí, poukázala na rozevírající se nůžky mezi očekáváním ve Státní energetické koncepci (SEK) a realitou. Nerozhodnost státu v otázce limitů těžby podle ní se už nyní projevuje ve zpomalení přípravy zásadní obnovy a modernizace tepelných elektráren v ČR. Inženýrka Šafářová tvrdí, že pokud v tomto směru nebude v dohledné době rozhodnuto, už během patnácti let bude české energetice ročně chybět nejméně šest miliónů tun hnědého uhlí a naše závislost na dovážených primárních energetických zdrojích, zejména zemním plynu, se zvýší mnohem víc, než předpokládá SEK. Tím bychom se stali čistým dovozcem i elektrické energie se všemi ekonomickými a sociálními důsledky.
V TŘEBÍČI UŽ POLOVINA TEPLA POCHÁZÍ POD SMRKEM Z BIOMASY
I v té souvislosti byl zajímavý příspěvek Ing. Richarda Horkého, ředitele společnosti TTS Energo, s. r. o. Ta je v Třebíči provozovatelem jejího tepelného hospodářství a mj. zásobuje teplem více než 8100 bytových jednotek. Společnost dále zajišťuje provoz 27 kogeneračních jednotek a 60 samostatných domovních plynových kotelen. Celé tepelné hospodářství je řízeno z centrálního dispečinku. Tento dispečink je umístěn v objektu Teplárny Sever na ulici Rafaelova a je v provozu 24 hodin denně.
Teplárna Sever využívá 3 MW kotel na biomasu, 2x5 MW a 2x6 MW plynové kotle, termoolejový kotel 7 MW na spalování biomasy (součást ORC), ORC turbínu 1 MW a akumulační nádrž o objemu 1800 m3, která slouží k vyrovnání výkyvů odběrů tepla v průběhu dne. Nově je tam vybudováno i informační centrum. Využívání více druhů paliv dává provozovateli výhodu při vyjednávání o cenách paliv. V letošním roce bude instalován další kotel na spalování biomasy a slámy s výkonem 5 MW. Větší prostor tak dostanou i zemědělci. Teplárna pak využije řepkovou a obilní slámu. Propočty předpokládají využití více než 13 tisíc tun tohoto paliva za rok.
V uplynulém roce se předpokládá celková produkce tepla z biomasy ve výši 81 466 GJ a výroby elektrické energie z biomasy ve výši 5000 MWh, což bude představovat 23,2 % produkce tepla z biomasy v centrálním zdroji tepla v Třebíči. Letos, po instalaci dalšího kotle na biomasu, se tento podíl zvýší na 52 %.
JINDŘICHOVICE POD SMRKEM MÍŘÍ K SOBĚSTAČNOSTI
Avšak i malá obec může iniciativně využívat dostupné zdroje energie. O tom na konferenci hovořil starosta Jindřichovic pod Smrkem Ing. Petr Pávek. Tato obec s necelými sedmi stovkami obyvatel nikdy nebyla - a jak starosta tvrdí, ani v budoucnu nebude - napojena na centrální rozvody vody, odpadu, tepla nebo plynu. "Myšlenka energetické soběstačnosti na bázi obnovitelných přírodních a v okolí dostupných zdrojů ," říká inženýr Pávek, "se u nás sama nabízela." Jindřichovice jsou v obecném povědomí spojovány zejména s větrnými elektrárnami, které tam instalovali už v roce 2003 a od té doby jsou v trvalém užívání obce. Obě tyto elektrárny jsou nejmodernějšího typu, bezpřevodovkové, nehlučné a bezporuchové, a představují tak jednu z doplňkových alternativ pro zastaralé či k životnímu prostředí nešetrné zdroje energie.
Ovšem Koncepce energeticky soběstačného území, kterou v tomto koutě Frýdlantského výběžku zpracovali, je postavena i na využití kotelny na biomasu a na dalších rozvojových, ekologických a energetických projektech na území obce i celého mikroregionu.
Zázemí pro poskytování informací laické i odborné veřejnosti o všech těchto aktivitách představuje Ekologické informační centrum (EIC), příhodně umístěné v norském srubu se zatravněnou střechou a solárními panely. Srub obec pronajala místní firmě RESEC, s. r. o., která EIC provozuje.
Starosta Pávek má za to, že největší překážkou pro zásadnější využívání obnovitelných zdrojů energie na venkově dnes představuje setrvačnost myšlení občanů i zástupců samospráv. "K tomu přispívá i tendenční a dosud vždy vylhaná podpora od státu. Vzpomeňme na podporu "levných a ekologických přímotopů" a následné brutální zdražení elektřiny nebo na "pohodlný a ekologický plyn" a jeho současné zdražování, kvůli němuž se lidé od plynu odpojují a vracejí sice k neekologickému, ale o to lacinějšímu hnědému uhlí," říká starosta. "I v odborných kruzích dosud zaznívají silné hlasy těch, kteří chtějí dožít s třicet let starými vědomostmi a nemají zájem na rozvoji něčeho, čemu už nerozumějí. A v neposlední řadě existuje velký tlak betonové a trubkařské lobby, která obce objíždí a snaží se ovlivňovat ke svému prospěchu jejich představitele."
CENNÁ A SROZUMITELNÁ DATA NA WEBU ZLÍNSKÉHO KRAJE
Velmi zajímavé byly informace, které na konferenci zazněly v podání Ing. Miroslavy Knotkové z odboru strategického rozvoje Zlínského kraje. Kraj vytvořil Energetický informační systém (http://www.kr-zlinsky.cz/ksei/page/Imi_2001_MprkSO2.htm), v němž jsou v GIS generovány obrázky a informace znázorňující znečištění všech lokalit na území kraje jednotlivými škodlivinami a jejich původci. O tyto podklady se pak mohou obce a města opírat při iniciování a zpracovávání projektů a žádostí o jejich financování. K vyhledávání informací v Energetickém informačním systému starostové ani úředníci nepotřebují žádné speciální znalosti. Pokud požadují odbornější nebo detailnější informaci, krajský odbor strategického rozvoje jim vše na základě jejich požadavků opět dodá ve formě obrázků.
Ve Zlínském kraji zpracovali také Akční plán aktivit na podporu realizace Územní energetické koncepce kraje. "Je založen na iniciování projektů a následném získávání finančních prostředků pro zlepšování problémů identifikovaných koncepcí," vysvětluje inženýrka Knotková, "přičemž opatření jsou realizována jak formou podpory kvalitního poradenství, tak nápravných investičních opatření."
Už během prvního roku se tak v kraji podařilo 25 projektů na majetek kraje a obcí, přičemž podporu obdrželo šest krajských a 10 obecních projektů.
AUTOR: IVAN RYŠAVÝ
Například Ing. Marcela Šafářová, ředitelka Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí, poukázala na rozevírající se nůžky mezi očekáváním ve Státní energetické koncepci (SEK) a realitou. Nerozhodnost státu v otázce limitů těžby podle ní se už nyní projevuje ve zpomalení přípravy zásadní obnovy a modernizace tepelných elektráren v ČR. Inženýrka Šafářová tvrdí, že pokud v tomto směru nebude v dohledné době rozhodnuto, už během patnácti let bude české energetice ročně chybět nejméně šest miliónů tun hnědého uhlí a naše závislost na dovážených primárních energetických zdrojích, zejména zemním plynu, se zvýší mnohem víc, než předpokládá SEK. Tím bychom se stali čistým dovozcem i elektrické energie se všemi ekonomickými a sociálními důsledky.
V TŘEBÍČI UŽ POLOVINA TEPLA POCHÁZÍ POD SMRKEM Z BIOMASY
I v té souvislosti byl zajímavý příspěvek Ing. Richarda Horkého, ředitele společnosti TTS Energo, s. r. o. Ta je v Třebíči provozovatelem jejího tepelného hospodářství a mj. zásobuje teplem více než 8100 bytových jednotek. Společnost dále zajišťuje provoz 27 kogeneračních jednotek a 60 samostatných domovních plynových kotelen. Celé tepelné hospodářství je řízeno z centrálního dispečinku. Tento dispečink je umístěn v objektu Teplárny Sever na ulici Rafaelova a je v provozu 24 hodin denně.
Teplárna Sever využívá 3 MW kotel na biomasu, 2x5 MW a 2x6 MW plynové kotle, termoolejový kotel 7 MW na spalování biomasy (součást ORC), ORC turbínu 1 MW a akumulační nádrž o objemu 1800 m3, která slouží k vyrovnání výkyvů odběrů tepla v průběhu dne. Nově je tam vybudováno i informační centrum. Využívání více druhů paliv dává provozovateli výhodu při vyjednávání o cenách paliv. V letošním roce bude instalován další kotel na spalování biomasy a slámy s výkonem 5 MW. Větší prostor tak dostanou i zemědělci. Teplárna pak využije řepkovou a obilní slámu. Propočty předpokládají využití více než 13 tisíc tun tohoto paliva za rok.
V uplynulém roce se předpokládá celková produkce tepla z biomasy ve výši 81 466 GJ a výroby elektrické energie z biomasy ve výši 5000 MWh, což bude představovat 23,2 % produkce tepla z biomasy v centrálním zdroji tepla v Třebíči. Letos, po instalaci dalšího kotle na biomasu, se tento podíl zvýší na 52 %.
JINDŘICHOVICE POD SMRKEM MÍŘÍ K SOBĚSTAČNOSTI
Avšak i malá obec může iniciativně využívat dostupné zdroje energie. O tom na konferenci hovořil starosta Jindřichovic pod Smrkem Ing. Petr Pávek. Tato obec s necelými sedmi stovkami obyvatel nikdy nebyla - a jak starosta tvrdí, ani v budoucnu nebude - napojena na centrální rozvody vody, odpadu, tepla nebo plynu. "Myšlenka energetické soběstačnosti na bázi obnovitelných přírodních a v okolí dostupných zdrojů ," říká inženýr Pávek, "se u nás sama nabízela." Jindřichovice jsou v obecném povědomí spojovány zejména s větrnými elektrárnami, které tam instalovali už v roce 2003 a od té doby jsou v trvalém užívání obce. Obě tyto elektrárny jsou nejmodernějšího typu, bezpřevodovkové, nehlučné a bezporuchové, a představují tak jednu z doplňkových alternativ pro zastaralé či k životnímu prostředí nešetrné zdroje energie.
Ovšem Koncepce energeticky soběstačného území, kterou v tomto koutě Frýdlantského výběžku zpracovali, je postavena i na využití kotelny na biomasu a na dalších rozvojových, ekologických a energetických projektech na území obce i celého mikroregionu.
Zázemí pro poskytování informací laické i odborné veřejnosti o všech těchto aktivitách představuje Ekologické informační centrum (EIC), příhodně umístěné v norském srubu se zatravněnou střechou a solárními panely. Srub obec pronajala místní firmě RESEC, s. r. o., která EIC provozuje.
Starosta Pávek má za to, že největší překážkou pro zásadnější využívání obnovitelných zdrojů energie na venkově dnes představuje setrvačnost myšlení občanů i zástupců samospráv. "K tomu přispívá i tendenční a dosud vždy vylhaná podpora od státu. Vzpomeňme na podporu "levných a ekologických přímotopů" a následné brutální zdražení elektřiny nebo na "pohodlný a ekologický plyn" a jeho současné zdražování, kvůli němuž se lidé od plynu odpojují a vracejí sice k neekologickému, ale o to lacinějšímu hnědému uhlí," říká starosta. "I v odborných kruzích dosud zaznívají silné hlasy těch, kteří chtějí dožít s třicet let starými vědomostmi a nemají zájem na rozvoji něčeho, čemu už nerozumějí. A v neposlední řadě existuje velký tlak betonové a trubkařské lobby, která obce objíždí a snaží se ovlivňovat ke svému prospěchu jejich představitele."
CENNÁ A SROZUMITELNÁ DATA NA WEBU ZLÍNSKÉHO KRAJE
Velmi zajímavé byly informace, které na konferenci zazněly v podání Ing. Miroslavy Knotkové z odboru strategického rozvoje Zlínského kraje. Kraj vytvořil Energetický informační systém (http://www.kr-zlinsky.cz/ksei/page/Imi_2001_MprkSO2.htm), v němž jsou v GIS generovány obrázky a informace znázorňující znečištění všech lokalit na území kraje jednotlivými škodlivinami a jejich původci. O tyto podklady se pak mohou obce a města opírat při iniciování a zpracovávání projektů a žádostí o jejich financování. K vyhledávání informací v Energetickém informačním systému starostové ani úředníci nepotřebují žádné speciální znalosti. Pokud požadují odbornější nebo detailnější informaci, krajský odbor strategického rozvoje jim vše na základě jejich požadavků opět dodá ve formě obrázků.
Ve Zlínském kraji zpracovali také Akční plán aktivit na podporu realizace Územní energetické koncepce kraje. "Je založen na iniciování projektů a následném získávání finančních prostředků pro zlepšování problémů identifikovaných koncepcí," vysvětluje inženýrka Knotková, "přičemž opatření jsou realizována jak formou podpory kvalitního poradenství, tak nápravných investičních opatření."
Už během prvního roku se tak v kraji podařilo 25 projektů na majetek kraje a obcí, přičemž podporu obdrželo šest krajských a 10 obecních projektů.
AUTOR: IVAN RYŠAVÝ
Sdílet článek na sociálních sítích
