My jsme doprava, říkal cyklista Bouchal

Roky usiloval Jan Bouchal o to, aby se cyklistika stala dopravou rovnoprávnou s auty. Pomáhal v Praze stavět cyklostezky, podílel se na organizování každoročního Dne bez aut. Nakonec se stal obětí toho, co se snažil zlepšit - malé bezpečnosti cyklistů. Při jízdě na kole po pražském nábřeží jej srazilo auto a smrtelně ho zranilo. Včera na místě nehody položili jeho přátelé květiny a poté se v nedalekém klubu zúčastnili diskuse o bezpečnosti cyklistů a chodců v pražských ulicích.
"Odmítám se s jeho smrtí smířit a udělat za ní tečku. Jedinou možností, jak to provést, je v jeho práci pokračovat, tedy usilovat o to, aby se podobné tragédie neopakovaly," napsala Jarmila Johnová ze sdružení Pražské matky na internetové stránce iniciativy Auto*Mat.
Právě Bouchal stál u zrodu této iniciativy, která chce, aby ubylo automobilů a byla podpořena cyklistická, pěší a hromadná doprava. "Nechceme blokovat dopravu, my jsme doprava," řekl vloni v září při Dni bez aut těsně předtím, než vyrazil spolu s ostatními cyklisty na tradiční jízdu Prahou.
Aktivista Petr Štěpánek, který s Bouchalem spolupracoval, připomíná, že Bouchal prosadil vznik pražských cyklostezek například u Botiče nebo na Kačerově. Podle Štěpánka dělá Praha pro rozvoj cyklistiky pořád málo. "Dívá se na cyklistiku jako na rekreaci, a nikoli jako na způsob dopravy," tvrdí Štěpánek. Připomíná, že pražské zastupitelstvo v devadesátých letech přijalo pravidlo, podle něhož se mělo při každé rekonstrukci ulic myslet i na cyklistiku.
"Nedodržovalo se to a nakonec to bylo zrušeno," dodává Štěpánek, podle něhož se v hlavním městě bez pár výjimek nové cyklostezky nestavějí.
Radní Radovan Šteiner to odmítá. "Důležité je, že už budujeme stezky nejen rekreační na okrajích města, ale také stezky v centru," řekl nedávno.
"Stavějí se kilometry, potřeba by byly desítky kilometrů," kritizuje tempo budování cyklostezek Petr Štěpánek.
Sdružení NaKole na svých internetových stránkách zveřejnilo anketu o nejpopulárnější cyklistická města. Mezi první desítkou není jediné české. Mezi nejlepší v Česku přitom patří Pardubice či Hradec Králové, kde má cyklistická doprava dlouhou tradici.
Třicetiletý Jan Bouchal se stal dalším z desítek cyklistů, kteří na českých silnicích každoročně přijdou o život. Loni zahynulo 93 cyklistů, těžce bylo zraněno 493 lidí a lehce 3213.
Ze statistik podle Josefa Tesaříka z policejního prezídia vyplývá, že asi polovina cyklistů si za smrt může sama. Spousta dospělých cyklistů stále nepoužívá přilbu, která je podle předpisů povinná pouze pro děti.
Podle zastánců cyklistiky je hlavní problém v tom, že pro kola nejsou stále vytvořeny dostatečné podmínky a cestování není bezpečné. Podle zjištění Centra dopravního výzkumu si 64 procent lidí myslí, že ve městech jsou nejvíce ohroženi právě cyklisté.


Jak se podporuje cyklistická doprava


Stamilióny na cyklostezky
Státní fond dopravní infrastruktury má připraveno na letošní rok 100 miliónů korun na nové cyklostezky. Pokud by se dotace rozdělila mezi všechny obce, postavilo by se podle Petra Štěpánka ze sdružení Oživení v každé obci dvacet metrů cyklostezky.


Praha 162 kilometrů, Vídeň osm set
V Praze bylo loni na podzim 162 kilometrů tras pro cyklisty, jenže jen zhruba 64 kilometrů vede místy, kudy nejezdí automobily. Například Vídeň má asi osm set kilometrů cyklostezek. V Praze se vloni postavila například 2,6 kilometrů dlouhá trasa v Evropské ulici nebo 1,5kilometrová stezka po nábřeží Ludvíka Svobody.