Jane Pracna ::: Mořské sedimenty pokrývají 70% zemského povrchu a obsahují více než polovinu mikroorganismů na naší planetě. Nedávno se zjistilo, že existují organismy, žijící stovky metrů pod mořským povrchem. Proč se na to přišlo až teď? Problém je v tom, že v tomto materiálu je obtížné rozlišit co je živé a co mrtvé. Nícméně po posledních výzkumech je zřejmé, že dna oceánů mají mnohonásobně více živé hmoty, než kolik jsme si dosud dovedli představit.
Stovky metrů pod mořským dnem je život.
Tým odborníků se v roce 2001 zaměřil na vzorky ze dna Pacifiku, sedimenty staré miliony let. Jejich program byl financován z projektu zaměřeného na sledování dopadů drancování oceánů. Zvolili netradiční přístup. Nejprve vyzvedli vzorky sedimentů dna až do stáří 16 milionů let. Nejstarší sedimenty byly z hloubky 400m pod dnem oceánu. Pak v jednotlivých vrstvách sledovali přítomnost bakteriální ribosomální nukleové kyseliny RNA. Na tuto molekulu se zaměřili proto, protože se poté, co si ji buňka vyrobí, rychle se rozpadá. Existující molekuly RNA jsou tedy známkou toho, že daný vzorek obsahuje živoucí organismy. Rozbory ukázaly, že sedimenty tyto molekuly, indikující život, obsahují. „Až dosud vědci podobný důkaz toho, že bakterie v hluboko uložených sedimentech skutečně žijí, neměli.“ Prohlásil o tomto poznatku ekolog Lev Neretin z Max Planckova Institutu v Brémách. Neretin je jedním z členů výzkumného týmu, a byl to on, kterému se podařilo zjistit, že 10 až 30% buněk obsažených v sedimentu oceánu, jsou buňky živé!
Jak se tyto bakterie dostaly tak hluboko do mořského sedimentu?
“Jediné vysvětlení, které se nyní pokládá za rozumné je, že zde byly pohřbeny.“ Tak se vyslovil k původu zmíněných bakterií Bo Thamdrup, mikrobiolog zabývající se touto problematikou na universitě v jižním Dánsku – Odense. To ale znamená, že kolonie baktérií přežívají i poté, co jsou v sedimentech uvězněny po miliony let! Tento objev kolonií bakterií žijících hluboko v mořských sedimentech , společně s nedávným zjištěním živých bakterií v permafrostu Aljašky starém 32 000 let, posouvá naše znalosti týkající se hranic života. Nynější objev živých tvorů pod dny oceánů, prosperujících za obrovského tlaku, bez kyslíku a současně při nízké teplotě, podporuje myšlenku, že by se život mohl vyskytovat i na jiných planetách.
Ale zřejmě to nebudou ty samé bakterie, které tam osud před miliony let uvěznil. Dnešní bakterie jsou sice jejich potomky, ale už se jedná o zcela jiné bakterie, protože ty původní se postupem doby měnily, jak se adaptovaly na nové podmínky. Nyní vědci chtějí kompletně analyzovat genom těchto bakterií. Slibují si od toho, že tak získají odpověď na otázku - jakéže to změny v geonomu umožňují přežití v tak extrémních podmínkách.
Podle zpráv Nature, Science, BBC, Max-Planck-Institut für Marine Mikrobiologie a publikace Neretin, L.N., Volkov, I.I., Böttcher, M.E., Grinenko, V.A., 2001. A sulfur budget for the Black Sea anoxic zone. Deep Sea Research I 48, 2569-2593 |