zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Pytláci, psi a mráz teď ničí srny a další lesní zvěř

26.01.2006
Les
Pytláci, psi a mráz teď ničí srny a další lesní zvěř

Myslivci mají v posledních týdnech o několik důvodů ke starostem víc. Příčinou je neobvykle chladné počasí, velká sněhová nadílka, řádění pytláků a bezohledné chování části veřejnosti. Zvěř trpí kvůli množství sněhu, který naopak nahrává pytlákům a usnadňuje jim jejich "zábavu". Stručně řečeno, pro zvěř je toto období velmi rizikovým a při souhře několika negativních faktorů může nepříjemně snížit stavy zvěře, nemluvě o utrpení, kterému jsou zvířata v takových podmínkách vystavena. Sněhu je opravdu až moc

"Nejhorší ze všeho je teď pro zvěř vyrušování,"
říká jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Jan Buksa. "Zvěř žije v zimě z tukových zásob, nashromážděných před zimou. Tuk, o který přijdou, už nejsou zvířata během zimy schopna doplnit, ani když mají dostatek potravy. V zimě jim totiž jinak funguje metabolismus," dodává zkušený myslivec. Pokud jsou například srny rušeny a nuceny běžet v náročném terénu s hlubokým sněhem, přijdou o tukové zásoby, což se jim pak při dalších mrazech může stát osudným.

Velká sněhová nadílka vadí i zajícům, kteří nejsou schopni prohrabat se půlmetrovou sněhovou pokrývkou ke zbytkům zeleného porostu. "Některá místa jsme proto projížděli s vypůjčenou technikou, jako jsou traktory s radlicemi, abychom zajícům aspoň usnadnili přístup k potravě," dodává Jan Buksa.

Vycházka se psem přináší smrt
Podle Buksy žijí srny v zimě v ohromných stádech o počtu až sedmdesát zvířat. Takových stád je v kraji několik. Srny v takovém stádu jsou velmi ostražité a zahlédnou psa i na velikou dálku. I když jde ve skutečnosti třeba jen o nedělní rodinnou vycházku se psem, pro srny znamená takové zjištění stresovou situaci a celé početné stádo se okamžitě rozběhne, jako by šlo zvířatům o život. Při takovém panickém útěku není neobvyklé, že si zvířata uženou zápal plic. Pokud je navíc na povrchu hlubokého sněhu zmrzlá krusta, zraňuje srnám jejich štíhlé a choulostivé nohy. Vyčerpaná zvěř pak stojí hodiny v půlmetrové vrstvě sněhu. Hluboký sníh je mimochodem nejhorší pro muflony, kteří jsou nižšího vzrůstu, a samci navíc mají tak nešťastně uspořádané genitálie, že jim při současné situaci hrozí promrznutí ve sněhu. V každém případě je momentální situace v přírodě sama o sobě pro zvěř velkou zátěží.

"Zvířata rychle ztrácejí energii, často si přivodí i řezná poranění. To vše může způsobit, že uhynou," tvrdí revírník Ladislav Karásek.

Lesníci se obávají, že nepřijde-li včas oteplení a sníh neodtaje, může mít tento nápor pro zvířata vážné následky. "Krmelce proto musí být neustále plné," upozorňuje lesní správce Petr Vařecha.

Ohrožena jsou prý hlavně letošní srnčata. Podle myslivců se jich nemusí jara dožít třetina.

"Lidé by s tím měli počítat a chovat se co nejvíc zodpovědně, neměli by se chodit procházet tam, kde zvěř ruší," říká myslivec Jan Buksa. Nemluvě pak o tom, že někteří lidé vědomě a záměrně pouštějí své psy do lesa, aby se jejich miláčci proběhli na čerstvém vzduchu. Co takový volně pobíhající pes znamená pro vyčerpanou zvěř, není nutné dodávat.

Na srnčí však číhají také toulaví psi. Letos už uštvali v Karpatech dvě srnky. Srny nemají šanci uniknout. Kopýtka se jim boří do sněhu, zatímco psi se pohybují po zamrzlém povrchu snadněji.

Pytláci to mají snadnější
Hladová zvěř se stahuje na pole a také k silnicím, u nichž jsou ovocné aleje. Pod stromy hledají srny či třeba divoká prasata zbytky ovoce. Na sněhu jsou zvířata zdálky dobře viditelná. "Pytláci to pak mají s odstřelem zvířat mnohem jednodušší než jindy během roku," míní Jan Buksa.

Právě minulý týden myslivci probírali případ zastřeleného jelena. Měl uříznutou hlavu, což ukazuje na pytláky, kteří loví pouze pro trofeje. Policie šetřila i případ upytlačených divočáků, po nichž na místě zůstaly jen vyvržené vnitřnosti. V jiné honitbě zase myslivci našli těla dvou srn, z nichž pytlák ořezal maso pro zpracování v kuchyni.

Dejte si v hospodě zvěřinu a otravte se
Ta část pytláků, která přenechává úlovky například hospodským, dělá momentálně velkou chybu ještě z jednoho praktického důvodu. Myslivci totiž v zimě samozřejmě zvířata přikrmují, ale navíc jim do potravy dávají i různá léčiva, která nejsou rozhodně vhodná pro lidský organismus. "V zimě provádíme ozdravné akce, srny dostávají v granulích speciální medikamenty. Pokud pytlák prodá maso z nyní ulovených zvířat do restaurace, strávníci pak hodně riskují, když si dávají zvěřinu," varuje Jan Buksa.

http://zlin.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí