Mnoho povyku pro nic?
Jaderná energie závislost Německa na dovozech nezmenší, ale ještě prohloubí.
Jaderná energie závislost Německa na dovozech nezmenší, ale ještě prohloubí.
Požadavek hned několika předních politiků křesťansko-demokratické a sociální unie (CDU a CSU) na prodloužení doby životnosti německých jaderných elektráren, obávají se pozorovatelé, staví velkou koalici (plus ještě sociální demokraté SPD) před první vážný problém. Paradoxní je, že v zásadě zbytečně: četní experti jsou přesvědčeni, že jádro nemůže zmenšit závislost Spolkové republiky na dovozu energie z ciziny (v současnosti plných 80 %), ale ani nahradit využívání zemního plynu.
NĚMECKO, připomíná pro Financial Times Deutschland Stephan Kohler, ředitel Německé energetické agentury (Dena), používá plyn především k vaření a k topení. Z celkového importu zemního plynu (84 procent versus 16 procent z domácích zdrojů, údaj Spolkového svazu německého plynárenství a vodního hospodaření) se k výrobě proudu používá pouhá desetina. Zbytek se spaluje. "Plyn v průmyslu nemůže elektřina zastoupit. To, co mělo už dnes smysl s proudem udělat, se dělá," poznamenává Kohler.
Šéf agentury Dena nechápe, jak mohla krize s ukrajinským plynem (Ekonom č. 2/2005) vyvolat debatu o německé energetické budoucnosti. Atomové reaktory jsou podle něj rizikem - bezpečný není ani provoz, ani úložiště vyhořelého odpadu.
Také Milan Nitzschke, ředitel Spolkového svazu obnovitelné energie (BEE), považuje pokračování jaderného scénáře za riskantní. Domácí jádro nezaručí nezávislost na importu, ale přesně naopak, protože německé atomovky běží na uran. Ten se stoprocentně dováží. "Je nesmysl nahradit jeden úzkoprofilový zdroj druhým. Cílem musí být snížení závislosti na dodávkách z ciziny jako takové a snaha dlouhodobě se jí vyhýbat," nabádá Nitzschke.
EXPERTI zastávají názor, že cesta k menší energetické náročnosti a větší nezávislosti na zahraničí vede dvojím směrem. BEE předně volá po postupném zvyšování podílu obnovitelné energie na souhrnné primární spotřebě, a to do roku 2020 z nynějších 3,4 na 20 procent. "Tento cíl je poměrně lehce dosažitelný. Podíl by každoročně stoupl o jeden procentní bod. Množství zemního plynu, spalovaného v topeních a sporácích domácností, se dá snížit přimícháním bioplynu a v dlouhodobém výhledu přejít na něj docela," objasňuje Nitzschke.
Neméně důležité jsou úspory energie a její efektivnější využívání. Agentura Dena spočítala, že jen v průmyslu se potenciál úspor pohybuje mezi 20 a 25 procenty. Ředitel Kohler nevylučuje, že ušetřit by se dalo i více, ale dodatečné investice do úsporného programu by se firmám vyplatily teprve tehdy, až se ceny energie vyšplhají daleko výše.
Naopak případné prodloužení provozu nebo dokonce výstavba nových reaktorů, varuje Dena, neřeší skoro nic. Protažení chodu reaktorů za rok 2021 by podle Deny závislost na plynu ještě zvýšilo. Jaderné elektrárny dodávají spolu s hnědouhelnými generátory stabilní množství energie pro pokrytí základní potřeby odběratelů, nejsou to zdroje pro pokrytí špiček ani neumějí rychle reagovat na výkyvy v síti. Při zvažovaném vyšším podílu jaderné energie by se tedy logicky musel zvýšit počet elektráren, které by špičkovou zátěž dorovnávaly, případně by dokázaly nahradit výpadek některého reaktoru.
Jenže těmito elektrárnami jsou právě zařízení na černé uhlí a vysoce výkonné bloky na zemní plyn.
AUTOR: Igor Záruba
Velkovýrobci věří v uhlí
CO SE TÝČE PALIVA pro elektrárny, dojde ve světě k velkému obratu od zemního plynu k uhlí, soudí Siemens, Alstom a General Electric, tři největší výrobci zařízení pro elektrárenský sektor.
Podle na sobě nezávislých prognóz německého Siemensu a francouzského Alstomu, jež získal list Financial Times, budou v příštím desetiletí zhruba 40 % objednávek turbín pro elektrárny představovat turbíny poháněné uhlím a podíl turbín plynových klesne na 25-30 %. "Struktura trhu s elektřinou zaznamená radikální obrat od plynu k uhlí," prohlásil Philippe Joubert, šéf divize Alstom vyrábějící zařízení pro elektrárny. K podobným závěrům dospěl Siemens. Americká GE očekává, že objednávky zařízení pro elektrárny budou "vyváženější" - tedy že zemní plyn bude méně dominantní než v poslední době.
K OBRATU k uhlí přispěly technologické změny, jež redukují znečišťování ovzduší, stejně jako obavy z rostoucích cen a bezpečnosti dodávek. Svědčí o něm například loňské údaje o nových objednávkách elektrárenských turbín: 20-30 procent představovaly objednávky pro elektrárny, spalující zemní plyn, zatímco 30-40 procent zakázek bylo pro generátory, jejichž palivem je uhlí.
RENESANCE uhlí jako primárního paliva pro elektrárny představuje zvrat nedávného trendu. Příklon k plynu v elektrárenství byl nejmarkantnější v letech 1997-2001, kdy toto palivo dostalo přednost v 60-70 % elektráren, zatímco uhlí jen ve 20-30 %.
Siemens a Alstom očekávají, že v příštím desetiletí budou v průměru ročně objednávány nové elektrárny se souhrnným výkonem 120 GW. Výdaje na nové elektrárny by v příští dekádě měly dosáhnout 50 miliard dolarů ročně.
Všechny tři společnosti soudí, že obrat k uhlí bude zvláště výrazný ve Velké Británii. Tam by se mělo stát nejpopulárnějším palivem pro elektrárenskou kapacitu o výkonu 20 GW, kterou Britové hodlají instalovat v nadcházejícím desetiletí.
Požadavek hned několika předních politiků křesťansko-demokratické a sociální unie (CDU a CSU) na prodloužení doby životnosti německých jaderných elektráren, obávají se pozorovatelé, staví velkou koalici (plus ještě sociální demokraté SPD) před první vážný problém. Paradoxní je, že v zásadě zbytečně: četní experti jsou přesvědčeni, že jádro nemůže zmenšit závislost Spolkové republiky na dovozu energie z ciziny (v současnosti plných 80 %), ale ani nahradit využívání zemního plynu.
NĚMECKO, připomíná pro Financial Times Deutschland Stephan Kohler, ředitel Německé energetické agentury (Dena), používá plyn především k vaření a k topení. Z celkového importu zemního plynu (84 procent versus 16 procent z domácích zdrojů, údaj Spolkového svazu německého plynárenství a vodního hospodaření) se k výrobě proudu používá pouhá desetina. Zbytek se spaluje. "Plyn v průmyslu nemůže elektřina zastoupit. To, co mělo už dnes smysl s proudem udělat, se dělá," poznamenává Kohler.
Šéf agentury Dena nechápe, jak mohla krize s ukrajinským plynem (Ekonom č. 2/2005) vyvolat debatu o německé energetické budoucnosti. Atomové reaktory jsou podle něj rizikem - bezpečný není ani provoz, ani úložiště vyhořelého odpadu.
Také Milan Nitzschke, ředitel Spolkového svazu obnovitelné energie (BEE), považuje pokračování jaderného scénáře za riskantní. Domácí jádro nezaručí nezávislost na importu, ale přesně naopak, protože německé atomovky běží na uran. Ten se stoprocentně dováží. "Je nesmysl nahradit jeden úzkoprofilový zdroj druhým. Cílem musí být snížení závislosti na dodávkách z ciziny jako takové a snaha dlouhodobě se jí vyhýbat," nabádá Nitzschke.
EXPERTI zastávají názor, že cesta k menší energetické náročnosti a větší nezávislosti na zahraničí vede dvojím směrem. BEE předně volá po postupném zvyšování podílu obnovitelné energie na souhrnné primární spotřebě, a to do roku 2020 z nynějších 3,4 na 20 procent. "Tento cíl je poměrně lehce dosažitelný. Podíl by každoročně stoupl o jeden procentní bod. Množství zemního plynu, spalovaného v topeních a sporácích domácností, se dá snížit přimícháním bioplynu a v dlouhodobém výhledu přejít na něj docela," objasňuje Nitzschke.
Neméně důležité jsou úspory energie a její efektivnější využívání. Agentura Dena spočítala, že jen v průmyslu se potenciál úspor pohybuje mezi 20 a 25 procenty. Ředitel Kohler nevylučuje, že ušetřit by se dalo i více, ale dodatečné investice do úsporného programu by se firmám vyplatily teprve tehdy, až se ceny energie vyšplhají daleko výše.
Naopak případné prodloužení provozu nebo dokonce výstavba nových reaktorů, varuje Dena, neřeší skoro nic. Protažení chodu reaktorů za rok 2021 by podle Deny závislost na plynu ještě zvýšilo. Jaderné elektrárny dodávají spolu s hnědouhelnými generátory stabilní množství energie pro pokrytí základní potřeby odběratelů, nejsou to zdroje pro pokrytí špiček ani neumějí rychle reagovat na výkyvy v síti. Při zvažovaném vyšším podílu jaderné energie by se tedy logicky musel zvýšit počet elektráren, které by špičkovou zátěž dorovnávaly, případně by dokázaly nahradit výpadek některého reaktoru.
Jenže těmito elektrárnami jsou právě zařízení na černé uhlí a vysoce výkonné bloky na zemní plyn.
AUTOR: Igor Záruba
Velkovýrobci věří v uhlí
CO SE TÝČE PALIVA pro elektrárny, dojde ve světě k velkému obratu od zemního plynu k uhlí, soudí Siemens, Alstom a General Electric, tři největší výrobci zařízení pro elektrárenský sektor.
Podle na sobě nezávislých prognóz německého Siemensu a francouzského Alstomu, jež získal list Financial Times, budou v příštím desetiletí zhruba 40 % objednávek turbín pro elektrárny představovat turbíny poháněné uhlím a podíl turbín plynových klesne na 25-30 %. "Struktura trhu s elektřinou zaznamená radikální obrat od plynu k uhlí," prohlásil Philippe Joubert, šéf divize Alstom vyrábějící zařízení pro elektrárny. K podobným závěrům dospěl Siemens. Americká GE očekává, že objednávky zařízení pro elektrárny budou "vyváženější" - tedy že zemní plyn bude méně dominantní než v poslední době.
K OBRATU k uhlí přispěly technologické změny, jež redukují znečišťování ovzduší, stejně jako obavy z rostoucích cen a bezpečnosti dodávek. Svědčí o něm například loňské údaje o nových objednávkách elektrárenských turbín: 20-30 procent představovaly objednávky pro elektrárny, spalující zemní plyn, zatímco 30-40 procent zakázek bylo pro generátory, jejichž palivem je uhlí.
RENESANCE uhlí jako primárního paliva pro elektrárny představuje zvrat nedávného trendu. Příklon k plynu v elektrárenství byl nejmarkantnější v letech 1997-2001, kdy toto palivo dostalo přednost v 60-70 % elektráren, zatímco uhlí jen ve 20-30 %.
Siemens a Alstom očekávají, že v příštím desetiletí budou v průměru ročně objednávány nové elektrárny se souhrnným výkonem 120 GW. Výdaje na nové elektrárny by v příští dekádě měly dosáhnout 50 miliard dolarů ročně.
Všechny tři společnosti soudí, že obrat k uhlí bude zvláště výrazný ve Velké Británii. Tam by se mělo stát nejpopulárnějším palivem pro elektrárenskou kapacitu o výkonu 20 GW, kterou Britové hodlají instalovat v nadcházejícím desetiletí.
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
