zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zamyšlení: Je v otázce nakládání s azbestem v ČR vše v pořádku?

03.01.2006
Obecné
Ovzduší
Odpady
Geologie
EIA
IPPC
EMS
Zamyšlení: Je v otázce nakládání s azbestem v ČR vše v pořádku?

 

Azbest je i podle našich předpisů zařazen mezi potencionální karcinogeny (Výnos MZ z 27.2.1990) a působení respirabilních azbestových vláken je obecně akceptováno jako výrazný rizikový faktor pro vznik plicních nádorů, speciálně mesoteliomu pleury.

V současné době ještě stále bývá u nás podceňováno nebezpečí nepracovního styku s azbestem, tj. práce v místnostech opatřených izolačním materiálem obsahujícím azbest, jako jsou různé azbestové protipožární nástřiky, azbestocementové desky, příček, obkladů, eternitové izolace apod. Zájem, aby tyto prostory byly bez azbestových materiálů v současné době mají téměř výlučně zahraniční firmy, které si pronajímají, případně kupují výrobní , skladovací a kancelářské prostory. Tuzemskými firmami, ale i státními institucemi, je tato skutečnost opomíjena anebo je to nechuť investovat prostředky do ozdravění životního a pracovního prostředí. Ve Švédsku, kde nyní je již azbestový problém vyřešen, byly na odstranění poskytovány prostředky výlučně ze státního rozpočtu.

Vyhledáváním azbestových materiálů a následným sanováním objektů a ekologickým zneškodněním azbestového odpadu se zabývá v ČR několik společností. Vždy se jedná o podrobný průzkum budov, odebrání vzorků podezřelých materiálů a jejich analýzu. Nikdy se nelze spolehnout na dokumentaci o stavbě, existuje –li vůbec. Naše zkušenost nás přesvědčila, že při stavbě budovy jsou často použity materiály, které byly zrovna v té době dostupné, nikoli ty, které byly uvedeny v projektu a změna materiálu není v dokumentaci zaznamenána. Pro pozdější případné úpravy nebo přestavby obvykle žádná dokumentace neexistuje.

V případě nalezení azbestového materiálu v budově musí majitel rozhodnout, zda bude azbest sanovat. V Německu používají odpovědné orgány systém bodového hodnocení budovy podle 7 kritérií a v případě dosažení předepsané limitní hodnoty bodů doporučují neodkladně sanaci. V ČR se v současné době sanace azbestu dle zákona a příslušných zákonných ustanovení provádějí prakticky jen v těch budovách a zařízeních, které vlastní zahraniční firmy nebo stát a nebo o které mají zájem zahraniční investoři. Je nemálo případů, kdy rekonstrukci objektu s azbestovou zátěží získá stavební firma, často i držitelka ISO!!!, která ve snaze více vydělat, odstraní azbest “na černo” s použitím zahraničních dělníků(!), kteří pracují bez náležité ochrany a ani nevědí o co se vlastně jedná a jak závažně ohrožují svoje zdraví. O zamoření okolního prostředí ani nemluvě. Pak samozřejmě oprávněná firma, která při odstraňování požívá všech příslušných zákonných opatření, nemůže nabídnutou cenou konkurovat.

Problémem také je, že některé nezodpovědné firmy, ale i např. nepoučené obsluhy sběrných středisek pošlou azbestový materiál spolu s osatní stavební sutí na recyklační linku! Pouze náhodou a díky proškolenému personálu se některým provozovatelů daří azbestový materiál před rozemletím v lince odstranit.

Základním krokem ke zjištění úrovně nebezpečnosti azbestu v objektu, a to jak v normálním provozování objektu, tak v případě rekonstrukce při práci je zjištění množství polétavých respirabilních azbestových vláken.

Měření koncentrace respirabilních vláken ve vnitřním a vnějším ovzduší se provádí metodou rastrovací elektronové mikroskopie doplněné energiově-disperzním analyzátorem X-paprsků metodikou popsanou ve Směrnici VDI 3492-SRN, která je platná ve všech státech EU.

 

Metoda spočívá ve třech základních krocích:

 

  1. odběr vzorku prachu s případnými vlákny na povrch analytického filtru se změřeným objemem prosátého vzduchu
  2. příprava preparátu pod mikroskop, počítání vláken, měření vláken a jejich identifikace podle chemického složení
  3. výpočet koncentrace vláken v m3 vzduchu a výpočet pravděpodobnostního pásu spolehlivosti této koncentrace s použitím Poissonova rozdělení

Doporučený limit WHO (Světová zdravotnická organizace), který je uznáván ve všech státech EU i v USA, je 1 000 vláken/m3. V ČR je navrhována tato hodnota Státním zdravotním ústavem a jeho národním referenčním centrem pro faktory vnitřního prostředí.

Prahová hodnota pro respirabilní azbestová vlákna, tedy koncentrace ze zdravotního hlediska nezávadná, není známa a proto při každé navržené hodnotě povolené koncentrace zůstává stále zbytkové riziko, které je nutno udržovat v co nejmenší míře.

Jasná pravidla jsou pro limitní hodnotu koncentrace respirabilních azbestových vláken ve vzduchu v budovách po sanacích azbestu. Limitní hodnoty jsou uvedeny v Předpisu pro sanace azbestu TRGS 519-SRN, který platí pro celé EU, a jsou určeny jako 500 vláken/m3 a Poissonova hodnota menší než 1 000 vláken/m3.

 

Závěry z praxe:

V budovách v ČR, kde jsme od roku 1999 prováděli měření se převážně nacházela následující azbestová vlákna:

  1. amozit – amfibolový typ azbestu, tzv. hnědý azbest tvořící charakteristické jehlice s ostrými hranami
  2. krokydolit – amfibolový typ azbestu tzv. modrý azbest, vytvářející svazky velice snadno štěpitelné do kratších a tenkých vláken s drsným povrchem
  3. chryzotil – serpentinový typ azbestu, tzv. bílý azbest, tvořící jemná zvlněná ohebná dlouhá vlákna, často se vyskytující ve svazcích

Významnými zdroji respirabilních azbestových vláken ve vzduchu byly:

  1. protipožárné nástřikové hmoty s krokydolitem, v menší míře amozitem, které byly použity jako protipožární ochrana ocelových konstrukcí, izolace a protipožární ochrana stropů a izolace potrubí
  2. izolační desky obsahující chryzotil anebo amozit, převážně používané jako protipožární ochrana, zvukové izolace a přepážky tvořící stěny a stropy.
  3. Azbestocementové desky obsahující amozit anebo krokydolit nebo chryzotil, které obvykle tvořily vnější, případně vnitřní pláště budov.

Koncentrace azbestových vláken ve vzduchu v administrativních budovách a školách se lišily i řádově závisely na několika faktorech:

  1. v případě stříkaných azbestů na špatné přilnavosti k podložce
  2. narušování vrstev vibracemi a pohybem vzduchu
  3. poškozování azbestových materiálů činností pracovníků údržby v budovách
  4. poškozování stěn stropů s azbestovým materiálem činností lidí – uživatelů budovy, např. ve školách, nemocnicích a kancelářích apod.

Pro ilustraci uvádím rozsahy naměřených hodnot koncentrací respirabilních azbestových vláken v různých budovách, rozsahy koncentrací při sanacích azbestu závislé na druhu prováděných prací (hodnoty naměřené FOSTER Bohemia)

Naměřené hodnoty v různých budovách v ČR normální provoz:

Budova Koncentrace vlákna/m3 Poisson vlákna/m3

Výškové budovy – kanceláře, haly 2 000 až 17 000 4 000 až 23 000

Administrativní budova 4 patrová 600 1 500

Domov důchodců – inspekční pokoj 8 000 12 000

Škola třída 2 800 6 720

Škola tělocvična 4 200 8 570

Budova školy po rekonstrukci instalace topení 400 až 2 500 1 000 až 3 800

Administrativní budova jídelna 700 1 600

Administrativní budova schodiště 2 400 3 900

Administrativní budova chodba u kanceláří 3 900 6 000

Koncentrace respirabilních azbestových vláken ve vzduchu během sanace azbestu při různých úkonech:

Sanační práce koncentrace vlákna/m3 Poisson vlákna/m3

Demontáž a balení azbestových desek 95 660 116 380

Demontáž dřevěných obkladů stěn s azbestem 1 417 3 808

Demontáž stropů se stříkaným azbestem až 480 000 až 570 000

Mytí podhledů a vysávání 1 650 4 230

Špinavá šatna 900 3 242

Úklid po sanaci 2 178 5 571

Demontáž azbestových desek 10 024 13 371

Všechny odběry vzorků byly provedeny ve vzdálenosti cca 10 m od pracovníků sanace

Dále připojuji z literatury převzaté údaje o expozicích pracovníků údržby azbestovými vlákny při různých činnostech v budovách. V ČR dosud tyto činnosti nejsou vůbec sledovány a jak jsme zjistili, různé firmy, např. provádějí rekonstrukce topení nebo rozvodů elektrického proudu v budovách, vůbec netuší, že mnohdy jejich pracovníci vrtají do azbestových desek a při tom dýchají vysoké koncentrace azbestových vláken.V současné době dochází k častým výměnám stoupaček u panelových domů. Neodbornou výměnou dochází nejen k ohrožení zdraví zaměstnanců, ale i k dlouhodobému zamoření bytů a společných prostor budov a tedy i k vážnému ohrožení zdraví nájemníků.

 

Expozice pracovníků údržby na azbest při různých činnostech:

Činnost pracovníků údržby koncentrace vlákna/m3

Odstraňování sutě s azbestem 74 000

Umísťování kabelů 48 000

Výměna stropních desek 350 000

Elektrická instalace 37 000

Opravy elektrického rozvodu 20 000

Výměna zářivek 25 000

HEPA vakuové/

Mokré vytírání azbestových materiálů 98 000

Mokré vytírání 31 000

Na rozdíl od metod používaných v minulosti současný analytický přístup uplatňovaný mimo jiné i naší firmou přes svou složitost a náročnost na přístrojové vybavení je významným přínosem, protože dovoluje odlišit azbestová vlákna jak z morfologických, tak i chemických hledisek a stává se významnou pomůckou hodnocení rizika expozice azbestových vláken i efektivnosti sanačních postupů.

Nakládání s azbestovými odpady v ČR v současné době vykazuje řadu nedostatků. Jde hlavně o nezodpovědný přístup původců azbestových odpadů, nedostatečný přehled těchto azbestových zátěží (v podstatě jakýchsi skrytých starých ekolog.zátěží) a následnou nedostatečnou kontrolu příslušných orgánů státní správy. Problémem je také nízká úroveň hlubších znalostí o problematice v laické i úřednické veřejnosti a u stavebních a elektrikářských firem. Často jsou hrubě porušovány nejen zásady ochrany zdraví zaměstnanců při práci s azbestem, ale i pracovníků pracujících v prostorách s výskytem azbestových materiálů. Je věcí nás všech, abychom tento problém nenechávali bez povšimnutí a snažili se ho řešit, aby náš život a práce probíhali v zdravotně nezávadném prostředí a naše děti nebyly vystaveny zcela netušenému závažnému riziku.

ZDROJ: R. Jaszay, SITA CZ a.s., upraveno Enviweb

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
14
8. 2017
14-18.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Bílé Karpaty (hranice ČR/SR tábor Polana - Vrbovce/Javorník)
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí