Národní implementační plán Stockholmské úmluvy o POPs

Předkládací zpráva

Stockholmská úmluva o persistentních organických polutantech (dále jen „Úmluva“) je globální environmentální smlouvou, jejímž cílem je ochrana lidského zdraví a životního prostředí před škodlivými vlivy persistentních organických polutantů (dále jen „POPs“). Úmluva byla sjednána dne 22. května 2001 na Konferenci zplnomocněných zástupců, svolané k tomuto účelu výkonným ředitelem Programu OSN pro životní prostředí (dále jen „UNEP“), a následně dne 23. května 2001 vystavena k podpisu. Úmluva vstoupila dle čl. 26 Úmluvy v platnost devadesátý den po dni uložení padesáté ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu, tzn. 17. května 2004.

Česká republika, jakožto smluvní strana Úmluvy, má na základě čl. 7 Úmluvy povinnost do dvou let od vstupu Úmluvy v platnost předložit konferenci smluvních stran Národní implementační plán (dále jen „Plán“). Práce na přípravě Plánu byly zahájeny okamžitě po podpisu Úmluvy Českou republikou, což umožní splnění této povinnosti ze strany ČR dříve, než je Úmluvou požadováno. ČR tím potvrdí svůj aktivní zájem o řešení problematiky upravené Úmluvou.

Návrh Plánu je výstupem projektu připraveného ve spolupráci Ministerstva životního prostředí a Organizací OSN pro průmyslový rozvoj  (dále jen „UNIDO“), který probíhal v letech 2001-2004 a byl financován Globálním fondem pro životní prostředí (dále jen „GEF“) a následných diskusí o podobě Plánu vedených se zainteresovanými resorty. Vzhledem k rozsahu aktivit souvisejících s implementací Úmluvy a jejich průřezovému charakteru se kladl důraz na zapojení všech zainteresovaných institucí a subjektů do přípravy Plánu od počátku realizace projektu.

            V rámci projektu byly shromážděny a vyhodnoceny všechny dostupné informace o výrobě, použití, skladových zásobách, dovozu a vývozu 12 chemických látek, na které se Úmluva vztahuje. Zároveň byla zmapována technická infrastruktura pro hodnocení POPs, jejich měření a výzkum, včetně programů monitoringu úniků těchto látek do prostředí, jejich dopadů na životní prostředí a zdraví člověka. Výsledkem programů jsou údaje o POPs v prostředí, potravinách, vybraných veterinárních komoditách, zařízeních a expozici české populace těmto látkám. Součástí příprav Plánu bylo také zjištění současné úrovně informovanosti cílových skupin o problematice POPs a vytvoření přehledu aktivit vyvíjených v této oblasti nevládními neziskovými organizacemi.

Na základě národní inventury POPs a všech výše uvedených vstupů dospěl přípravný tým po diskusi k návrhu priorit pro proces implementace Úmluvy a stanovení strategických cílů Plánu. S přihlédnutím ke znění Úmluvy a na základě směrnice pro přípravu národních implementačních plánů připravené UNEP ve spolupráci se Světovou bankou pak byly vytvořeny pro jednotlivé tématické oblasti akční plány obsahující krátkodobé a dlouhodobé cíle. Splnění krátkodobých cílů se očekává do tří let od schválení Plánu vládou ČR, dlouhodobých pak do deseti let.

Vzhledem k objemu a expertnímu charakteru výstupů projektu byla připravena Ministerstvem životního prostředí podoba Národního implementačního plánu, který je v části III předkládaného materiálu. Předkladatel považuje za účelné, aby byla předložena vládě  stručná informace týkající se politického, legislativního a institucionálního rámce, a následně v úplné podobě strategie a akční plány pro vybraná ustanovení Úmluvy, strategické cíle, časový plán implementace a informace o nákladech spojených s řešením problematiky POPs. Úplné výstupy projektu, tzn. včetně všech základních informací o situaci v ČR ve vztahu k POPs, jsou dostupné na internetové stránce řešitele projektu http://www.recetox.muni.cz.

Nedílnou součástí návrhu Plánu je předběžný odhad nákladů spojených s dekontaminací nebo odstraněním odpadů PCB a zařízení obsahujících PCB. Řádový odhad se pohybuje na úrovni 10 mld. Kč, ovšem tyto náklady bude nutno vynaložit v období 2005-2025. Pro řešení problematiky odpadů s obsahem POPs je optimální realizace systému sběrných zařízení, který by umožňoval jejich shromažďování a skladování environmentálně šetrným způsobem do doby, než bude možné jejich odstranění přijatelným způsobem. Sběrná místa by mohla být součástí krajských plánů odpadového hospodářství nebo pouze z hlediska výskytu POPs, problémových oblastí. Náklady na výstavbu a svoz budou záviset na počtu těchto míst; lze je opět řádově odhadnout na desítky miliónů korun. Je však možné využít existující sběrná zařízení pro průmyslové odpady po dohodě s vlastníky těchto zařízení. Monitoring a výzkum emisí do jednotlivých složek prostředí prováděný v souladu se směrnicemi Evropského společenství a ustanoveními Úmluvy si vyžádá ročně rovněž náklady v řádech desítek miliónů Kč. Určité náklady si vyžádá také informační a výchovně vzdělávací kampaň spojená s implementací Úmluvy.

Je nutno zdůraznit, že předběžně vyčíslené náklady spojené s odstraněním následků vstupů POPs do prostředí nejsou primárně vyvolány ratifikací Stockholmské úmluvy o POPs Českou republikou. Naopak, prostředky získané na základě podpisu této Úmluvy z Globálního fondu pro životní prostředí umožnily v ČR provedení inventury POPs, jejíž realizace by byla nezbytná i s ohledem na závazky, které na sebe Česká republika převzala v rámci harmonizace legislativy ČR s legislativou ES. Dosavadní výsledky inventury potvrdily, že rozsah starých ekologických zátěží plynoucích ze zanedbání řešení této problematiky v ČR v minulosti je alarmující a jejich urychlené řešení vzhledem k dopadům na zdravotní stav obyvatelstva a životní prostředí je nezbytné. Doporučení pokračovat v sanaci kontaminovaných lokalit bylo mj. i jedním z výstupů Hodnocení politiky, stavu a vývoje životního prostředí ČR za posledních pět let, které v letošním roce provedla Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD).

Činnosti související s odstraňováním zátěží jsou financovány v malé míře jednak  z rozpočtu Fondu národního majetku, v procesu odstraňování starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací a dále pak  z rozpočtů zainteresovaných resortů, krajských úřadů a privátních zdrojů. Velké množství lokalit zasažených kontaminací POPs však financování odstraňování těchto zátěží zajištěno nemá. Proto je navrhováno, aby paralelně se vzetím na vědomí předkládané politiky bylo zahájeno jednání o vytvoření zvláštního programu odstraňování starých ekologických zátěží, u kterých převládá kontaminace látkami POPs (většinou se jedná o PCB, pesticidy a dioxiny) u nichž není možné odstranění zátěže financovat z jiných, výše uvedených zdrojů finančních prostředků. Jako odborný garant realizace tohoto programu je navrženo Ministerstvo životního prostředí. Detaily navrhovaného programu a jeho požadavky na státní rozpočet navrhujeme upřesnit na dalších jednáních (viz návrh usnesení) společně s resortem financí a dalšími resorty. Vzhledem k tomu, že dosavadní rozpočet Ministerstva životního prostředí není pro čerpání těchto prostředků přizpůsoben, navrhujeme jednat o dvou možných variantách řešení – první představuje navýšení rozpočtové kapitoly MŽP, druhou pak může být převedení potřebné částky z prostředků Fondu národního majetku ČR (tato možnost vyplývá ze zákona                č. 178/2005 Sb. o zrušení Fondu národního majetku, § 5, bod 3c).

Ministerstvo životního prostředí, jakožto gestor plnění Úmluvy v České republice, považuje vzhledem k nutnosti průběžné implementace a výhledové aktualizace připraveného Plánu za účelné, aby tým odborníků podílející se na sestavení inventur POPs spolupracoval            i nadále. Za tímto účelem podporuje vytvoření Národního POPs centra.

Navrhuje se, aby plnění Plánu bylo vyhodnoceno po třech letech od jeho vzetí vládou na vědomí, a to na základě časového horizontu stanoveného pro krátkodobé cíle. Informace        o plnění Plánu bude předložena vládě Ministerstvem životního prostředí do 30. září 2009.

Česká republika, která je smluvní stranou nejen Úmluvy, ale také dalších mezinárodních smluv souvisejících s problematikou upravenou Úmluvou (Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování, Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, Protokolu o persistentních organických polutantech          k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států) potvrdí implementací Plánu svůj zájem podílet se na mezinárodně koordinovaném úsilí o ochranu životního prostředí a lidského zdraví před účinky POPs.

Gestorem plnění Úmluvy Českou republikou je Ministerstvo životního prostředí, které bude při implementaci Plánu spolupracovat s resorty zdravotnictví, průmyslu a obchodu, zemědělství, dopravy, školství, mládeže a tělovýchovy, obrany a financí.

Usnesení vlády (doc, 66 kB)
Konečný materiál (doc, 626 kB)
Národní implementační plán Stockholmské úmluvy v České republice