Krátce - různé

Hrozby, které vyplývají z globálního oteplování ovzduší, mohou být větší, než se dosud předpokládalo.
Tento jev postupuje nezadržitelným tempem s vážnými dopady na životní prostředí a podobu planety. Uvedl to britský premiér Tony Blair v předmluvě zprávy, kterou včera zveřejnila jeho vláda. Hlavní vědecký poradce vlády David King dokonce řekl, že už je možná příliš pozdě zastavit tání grónského ledovce, který zadržuje desetinu čerstvé vody na Zemi.
Povolená úroveň emisí kysličníku uhličitého, jak ji pro jednotlivé země stanovil kjótský protokol, je ve většině případů podle zprávy příliš nízká. King soudí, že další redukce emisí jsou však politicky neprůchodné.
Kdyby grónský ledovec začal rychle tát, mohla prý by se hladina oceánů zvednout až o sedm metrů.

Minulý rok svet zaznamenal zvýšený počet prírodných katastrof, ktoré postihli milióny ľudí, no pripravili o život menší počet osôb ako v predchádzajúcom roku.
Ako uviedol úrad OSN Medzinárodná stratégia pre obmedzenie prírodných pohrôm (ISDR), v roku 2005 došlo k 360 katastrofám v porovnaní s 305 v roku 2004. Celkový počet obetí dosiahol 91 700, z toho 73 338 osôb zahynulo pri zemetrasení v Pakistane a Indii. V roku 2004 pripravili prírodné katastrofy o život 244 500 osôb vrátane vyše 226 tisíc obetí
Katastrofy minulý rok postihli asi 157 miliónov ľudí, čo je o sedem miliónov viac než v roku 2004. Celkové škody dosiahli 159 miliárd dolárov v porovnaní s 92,7 miliardami rok predtým. Tieto ekonomické údaje zahŕňajú poistné straty, takže sa týkajú najmä bohatých krajín. Len hurikán Katrina spôsobil na juhu USA škody v hodnote 125 miliárd dolárov.

Dotaci ve výši 10,7 milionů dolarů na likvidaci toxického odpadu získá náš východní soused na zavedení nespalovacích technologií k likvidaci odpadu v podniku Chemko Strážske. Kromě Světového fondu životního prostředí přispějí na projekt, jehož celková hodnota činí 20,16 milionu dolarů, také Košický samosprávný kraj, města Strážske a Michalovce, slovenské ministerstvo životního prostředí a samotná chemička. Instalace linky by podle ministerstva měla proběhnout ještě letos, spuštěna bude později.
Technologie by si měla poradit především s organickými chemickými látkami, které se těžko rozpouštějí v přírodním prostředí, například se zdraví nebezpečnými polychlorovanými bifenyly.

Evropská komise pro životní prostředí (EEA) vydala 26. ledna svojí další oficiální zprávu v roce 2006. Zpráva stanovuje hlavní a poslední vývoj ve využití tržních nástrojů pro uplatnění environmentálních politik a současně hovoří o postupech z oblasti ekonomiky, kterými bude možno dosáhnout stanovených cílů. Nástroje a oblasti, obsažené ve zprávě zahrnují především: ekologické daně a jejich reformu, propracování schématu obchodování s emisemi nebo finanční kompenzace vysokých finančních požadavků pro státy, striktně dodržující platné evropské předpisy. Ve zprávě se dále hovoří o stále vzrůstající nutnosti nalézt další tržní mechanismy tohoto typu napříč Evropou a o snahách EEA co nejrychleji je implementovat do stávající legislativy.
Zájemci o celé znění této zprávy ji naleznou na adrese:
http://reports.eea.eu.int

Od 1. února 2006 musí farmáři ve Velké Británii odpady z plastů recyklovat. Plasty nelze podle nařízení EU o odpadech spalovat ani zaorávat a jejich používání bude zatíženo dalšími náklady. Každý rok je na britských zemědělských farmách produkováno 135 000 tun odpadního materiálu z plastů. Jsou to především obaly ze silážování, plastové plachty na zakrývání silážních jam, pytle na hnojivo a osivo, kontejnery na pesticidy a další. Farmáři budou muset třídit plasty a pokud to jde, udržovat je čisté a suché. Použité plasty se budou vracet vlastním odvozem na sběrná místa, kde budou tříděny a baleny do velkých balíků pro efektivnější přepravu nebo budou odebírány z farem speciální firmou vybavenou licencí. Náklady v tomto případě budou vyšší o podíl této firmy. Seznam firem, zabývajících se recyklací ve Velké Británii lze nalézt na adrese www.wasterecycling.org.uk. Tyto firmy recyklují tříděné produkty, které představují použité obaly na silážované balíky, plachty na zakrývání siláže v silážních jámách, provázky z plastů, plastové sítě na balíky, pytle na krmivo, hnojivo, osivo, kontejnery od chemikálií z živočišné výroby, od medicínských prostředků, od pesticidů, pneumatiky aj. Některé firmy vyžadují na farmářích (podle modulu Agro-Cycle a RAPS), aby dodržovali dohodnuté operace jako např. třikrát propláchnuté kontejnery po pesticidech, odděleně napytlované uzávěry a fólie kontejnerů od pesticidů a zajistili, aby v pytlích nebylo nic jiného. Platí se od objemu dodaného odpadu (různé sumy jsou za různý druh odpadu), podle jeho hmotnosti, podle naplněného zásobníku (farmář si musí obstarat speciální zásobník) nebo podle výměry pěstovaných plodin (roční paušál). Na farmách s živočišnou výrobou se bere v úvahu používaný systém silážování a do ceny se zakalkuluje pravděpodobné množství použitého plastu.

Kotel spalující obilí je jako zdroj energie pro vytápění velice zajímavý a topení obilím není v České republice nic neobvyklého. Na internetové adrese www.tzb-info.cz si lze dokonce najít tabulku, podle níž si každý zájemce může vypočítat náklady na vytápění svého obydlí tímto palivem. Například při spotřebě tepla 100 gigajoulů zaplatí majitel rodinného domku za ekologické palivo 15 000 Kč ročně a při ceně 250 Kč za metrák se lze dostat jen na 10 000 Kč. Kotle na spalování obií vyrábí firma v Červeném Kostelci, poptávka po nich je taková, že nestíhají a museli proto zavést pořadníky pro zemědělce i další zájemce.
Jediným složitějším problémem může pro někoho být vyřešení správného skladování, tj. nejen ochránit palivo před hlodavci, ale také před vlhkostí, která obilí nesvědčí. Výhodou je malé množství popela, z metráku ho zbudou asi 3 kg a tento ekologický popel může být dále použit jako součást kompostu.
Před rozhodnutím, zda si kotel na spalování obilí pořídit, postačí pouze nebrat v úvahu názor, že spalování obilí je barbarství, když miliony lidí hladoví, protože v kotlích se dá použít obilí napadené škůdci, tedy nepoužitelné v potravinářství. A dále je třeba vzít v potaz, že pokud stát zavede ekologickou daň na veškerá fosilní paliva, jejich ceny dále porostou.
 
Hradec Králové - Vodní soustava v lesích v okolí města se letos rozroste o dva rybníky. Nádrže chce radnice vybudovat v lokalitě Na Olšinách. Stavbu včera schválili zastupitelé.
"Menší vodní plocha má poskytnout útočiště různým živočichům, větší rybník bude zachycovat dešťové vody a v suchých obdobích naopak zásobovat toky v lesích," uvedl náměstek primátora Josef Malíř.
Město za stavbu rybníčků o celkové velikosti 15 tisíc metrů krychlových zaplatí tři a půl milionu korun. Radnice původně počítala s využitím státní dotace z fondu životního prostředí, na kterou však nedosáhla. Zastupitelé proto museli původní částku navýšit.
"Rozhodli jsme se nečekat na dotaci i proto, že odborný garant projektu, Agentura ochrany přírody, vznesl požadavky, které náš vodohospodářský záměr zhoršovaly. Například navrhovali hloubku, která by kapacitu snížila o pět tisíc metrů," řekl náměstek.
Nádrže budou sloužit i k turistickým účelům, v blízkosti vede cyklotrasa.
"Vodní soustavu chceme i nadále rozšiřovat a zkvalitňovat. Připravujeme další projekty," dodal Malíř.