Vláda povolila těžbu v rezervaci na Břeclavsku
Vláda povolila těžbu v rezervaci na Břeclavsku
Vláda povolila těžbu v rezervaci na Břeclavsku
Polská Geofyzika Krakov může začít hledat ropu a zemní plyn v přírodní rezervaci Pouzdřanská step na Břeclavsku. Firma totiž dostala výjimku od vlády.
Pro přírodní rezervace obecně platí velmi přísný režim, který například reguluje pohyb osob a automobilů v těchto oblastech. A výjimku může udělit jenom vláda; ta žádosti polské společnosti, která dělá průzkum pro Moravské naftové doly, vyhověla.
Chodit po vyznačených stezkách
Úřady výjimku pro geologické práce v rezervaci zdůvodňují přísnými podmínkami, za kterých byla udělena.
Pouzdřanská step totiž patří mezi nejvzácnější přírodní lokality na jihu Moravy. Je to oblast, která je podobná americkým prériím a africkým savanám. A je nejzápadnější z pásu stepí táhnoucí se od Mongolska až do Maďarska.
Podle Jarmily Krebsové z ministerstva životního prostředí musí firma splnit pět podmínek. Geologové budou mít například na průzkum čas pouze do konce března.
"Musí s týdenním předstihem informovat zástupce CHKO Pálava o zahájení a ukončení prací. Jejich vozidla se musí pohybovat jenom po vyznačených cestách. A nesmí vstupovat na území s výskytem rostliny Pelyněk Pančičův," vypočítává Krebsová.
Další zásobárny: Pálava a Beskydy
Seismická měření polských geologů mají určit, zda se v lokalitě nacházejí využitelné zásoby ropy nebo zemního plynu.
Průzkum je přitom první fází celého procesu, který trvá několik let. Odborníci odhadují, že úspěšnost průzkumných prací je asi dvacetiprocentní.
Na jihu Moravy není průzkum Pouzdřanské stepi prvním případem, kdy firmy hledají ropu nebo zemní plyn v chráněných oblastech. Minulý rok skončily průzkumné vrty v Chráněné krajinné oblasti Pálava. Moravské naftové doly Hodonín při průzkumném vrtu nenašly tak bohaté ložisko plynu, aby se jim vyplatilo zahájit těžbu.
Plyn a ropu hledají odborné firmy také v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Tam správa oblasti souhlasila s průzkumnými pracemi, pokud se však objeví vydatné ložiska, těžbu už ochranáři povolit chtít nebudou.
Lukrativní byznys
Těžba ropy a zemního plynu je v tuzemsku - i přes to, že jde jenom o velmi malou část spotřeby - velmi lukrativní byznys.
Dominantní společnost, kterou jsou Moravské naftové doly, za rok 2004 vydělala miliardu a půl. Celkem v předminulém roce vytěžila 345 811 metrů krychlových ropy.
Moravská ropa je velmi kvalitní, na rozdíl třeba od ruské ropy neobsahuje prakticky žádnou síru. Prodává se za cenu odvozenou od světových cen ropy Brent.
Nová ložiska ropy a zemního plynu proto firmy hledají na jihu a východě Moravy.
Jenom na Břeclavsku se dělal minulý rok průzkum na obecních i soukromých pozemcích u Břeclavi na celkové rozloze čtyřicet osm kilometrů čtverečních. Ropu a plyn hledají firmy také na Uherskohradišťsku. Obce proti průzkumu i proti těžbě neprotestují, firmy totiž odvádějí peníze do obecních pokladen.
Lidé na Břeclavsku si ale stěžovali, že geologové vstoupili bez povolení na soukromé pozemky a těžkými nákladními auty rozjezdili pole.
"Mému švagrovi nic neřekli a nejenom že nám louku rozjezdili těžkými auty, ale do země zapíchávali nějaké kolíky a podivné dráty," uvedla v břeclavských novinách Nový život Jindřiška Pyskatá z Lanžhota. Podobně se počínání geologů nelíbilo lidem v Beskydech.
ZDROJ: www.petrol.cz, www.aktualne.cz
Polská Geofyzika Krakov může začít hledat ropu a zemní plyn v přírodní rezervaci Pouzdřanská step na Břeclavsku. Firma totiž dostala výjimku od vlády.
Pro přírodní rezervace obecně platí velmi přísný režim, který například reguluje pohyb osob a automobilů v těchto oblastech. A výjimku může udělit jenom vláda; ta žádosti polské společnosti, která dělá průzkum pro Moravské naftové doly, vyhověla.
Chodit po vyznačených stezkách
Úřady výjimku pro geologické práce v rezervaci zdůvodňují přísnými podmínkami, za kterých byla udělena.
Pouzdřanská step totiž patří mezi nejvzácnější přírodní lokality na jihu Moravy. Je to oblast, která je podobná americkým prériím a africkým savanám. A je nejzápadnější z pásu stepí táhnoucí se od Mongolska až do Maďarska.
Podle Jarmily Krebsové z ministerstva životního prostředí musí firma splnit pět podmínek. Geologové budou mít například na průzkum čas pouze do konce března.
"Musí s týdenním předstihem informovat zástupce CHKO Pálava o zahájení a ukončení prací. Jejich vozidla se musí pohybovat jenom po vyznačených cestách. A nesmí vstupovat na území s výskytem rostliny Pelyněk Pančičův," vypočítává Krebsová.
Další zásobárny: Pálava a Beskydy
Seismická měření polských geologů mají určit, zda se v lokalitě nacházejí využitelné zásoby ropy nebo zemního plynu.
Průzkum je přitom první fází celého procesu, který trvá několik let. Odborníci odhadují, že úspěšnost průzkumných prací je asi dvacetiprocentní.
Na jihu Moravy není průzkum Pouzdřanské stepi prvním případem, kdy firmy hledají ropu nebo zemní plyn v chráněných oblastech. Minulý rok skončily průzkumné vrty v Chráněné krajinné oblasti Pálava. Moravské naftové doly Hodonín při průzkumném vrtu nenašly tak bohaté ložisko plynu, aby se jim vyplatilo zahájit těžbu.
Plyn a ropu hledají odborné firmy také v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Tam správa oblasti souhlasila s průzkumnými pracemi, pokud se však objeví vydatné ložiska, těžbu už ochranáři povolit chtít nebudou.
Lukrativní byznys
Těžba ropy a zemního plynu je v tuzemsku - i přes to, že jde jenom o velmi malou část spotřeby - velmi lukrativní byznys.
Dominantní společnost, kterou jsou Moravské naftové doly, za rok 2004 vydělala miliardu a půl. Celkem v předminulém roce vytěžila 345 811 metrů krychlových ropy.
Moravská ropa je velmi kvalitní, na rozdíl třeba od ruské ropy neobsahuje prakticky žádnou síru. Prodává se za cenu odvozenou od světových cen ropy Brent.
Nová ložiska ropy a zemního plynu proto firmy hledají na jihu a východě Moravy.
Jenom na Břeclavsku se dělal minulý rok průzkum na obecních i soukromých pozemcích u Břeclavi na celkové rozloze čtyřicet osm kilometrů čtverečních. Ropu a plyn hledají firmy také na Uherskohradišťsku. Obce proti průzkumu i proti těžbě neprotestují, firmy totiž odvádějí peníze do obecních pokladen.
Lidé na Břeclavsku si ale stěžovali, že geologové vstoupili bez povolení na soukromé pozemky a těžkými nákladními auty rozjezdili pole.
"Mému švagrovi nic neřekli a nejenom že nám louku rozjezdili těžkými auty, ale do země zapíchávali nějaké kolíky a podivné dráty," uvedla v břeclavských novinách Nový život Jindřiška Pyskatá z Lanžhota. Podobně se počínání geologů nelíbilo lidem v Beskydech.
ZDROJ: www.petrol.cz, www.aktualne.cz
Sdílet článek na sociálních sítích
