Sobota, 20. dubna 2024

Nové prováděcí vyhlášky k zákonu o prevenci závažných havárií

Komentář k novým prováděcím vyhláškám, které budou rušit ty stávající.
Nové prováděcí vyhlášky k zákonu o prevenci závažných havárií

Vyhláška Ministerstva životního prostředí o některých podrobnostech systému prevence závažných havárií
Návrhem nové vyhlášky se ruší dosud platná vyhláška č. 366/2004 Sb., o některých podrobnostech systému prevence závažných havárií.
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 7 Analýza hodnocení rizik závažné havárie, § 8 Bezpečnostní program závažné havárie, § 10 Bezpečnostní zpráva, § 17 Vnitřní havarijní plán, § 18 Vnější  havarijní plán, § 25 Informování veřejnosti, vyhláškou některé podrobnosti k praktickému provádění povinností uložených v uvedených paragrafech návrhu zákona o prevenci závažných havárií.

Zásady analýzy a hodnocení rizik závažné havárie
Analýza a hodnocení rizik závažné havárie se provádí zejména pro účely zpracování bezpečnostního programu prevence závažné havárie a zpracování bezpečnostní zprávy.

Analýza a hodnocení rizik se provádí pro:

  • objekt nebo zařízení počínaje fází zpracování projektové dokumentace až po likvidaci objektu nebo zařízení,
  • normální i mimořádné provozní podmínky včetně možného selhání lidského činitele,
  • možnosti vnějšího ohrožení.

Rozsah možných škod se vyjadřuje pro ohrožení zdraví a životů osob, hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku.

V rámci analýzy a hodnocení rizik se zjistí a stanoví požadavky na:

  • kvalifikaci zaměstnanců,
  • předpoklady zaměstnanců pro výkon konkrétní činnosti,
  • výcvik zaměstnanců
  • organizaci práce.

Analýza a hodnocení rizik musí být dokumentovány, včetně uvedení užitých metod a základních přístupů k vyloučení nebo omezení rizik.

Analýza a hodnocení rizik se provádí s využitím kvalitativních a kvantitativních analytických metod v rozsahu a podrobnostech, které musí odpovídat míře pravděpodobnosti vzniku závažné havárie a závažnosti jejích možných následků.

V případě, že výsledná hodnota rizika vzniku závažné havárie je pro daný zdroj rizika nepřiměřená, provede se podrobnější analýza rizika a stanoví se a přijmou  opatření k jeho snížení.  Provedená opatření se znovu prověří analýzou a hodnocením rizika.

Přijatelnost nebo nepřijatelnost rizika je dána souhrnem výsledků analýz a hodnocení rizika a vyhodnocením dalších místních podmínek a faktorů (např. sociálních, ekonomických, užívání území a dalších).

Struktura systému řízení bezpečnosti a prevence závažné havárie
Bezpečnostního program prevence závažné havárie musí být rozdělen na následující části:

  • celkové cíle a zásady prevence závažné havárie,
  • systém řízení bezpečnosti,
  • organizaci prevence závažné havárie,
  • řízení provozu objektu nebo zařízení,
  • řízení změn v objektu nebo zařízení,
  • havarijní plánování,
  • sledování plnění programu,
  • kontrolu a audit.

Celkové cíle a zásady prevence závažné havárie:

  • vycházejí z analýz a hodnocení rizik závažné havárie a stanoví se tak, aby vždy jasně a srozumitelně směřovaly k zajištění odpovídající struktury a funkčnosti systému prevence závažné havárie a řízení bezpečnosti
  • odpovídají charakteru zdrojů nebezpečí a musí být jasně a srozumitelně vyjádřeny,
  • jsou součástí programů bezpečnosti práce a ochrany životního prostředí, pokud jsou vyjádřeny a zpracovány ve struktuře a rozsahu podle vyhlášky.

Systém řízení bezpečnosti je součástí celkového řízení objektu nebo zařízení a zahrnuje vytvoření a zavedení ukazatelů, parametrů a kritérií potřebných pro následné hodnocení účinnosti realizovaných opatření. Pro dosažení cílů je třeba zajistit potřebné technické, finanční a lidské zdroje.

Organizace prevence závažných havárií musí zajistit:

  • stanovení úkolů a povinností pracovníků na všech úrovních řízení podílejících se na omezování rizik závažných havárií,
  • stanovení odpovědnosti všech jednotlivých osob za plnění úkolů,
  • odpovídající řízení lidských zdrojů, tj. výběr pracovníků pro činnosti přímo ovlivňující možnost vzniku závažné havárie, zabezpečení potřebné výchovy a výcviku zaměstnanců objektu nebo zařízení a v případě potřeby i zaměstnanců dalších organizací pracujících na území objektu nebo zařízení,
  • stanovení činností vyžadujících zvláštní výcvik a výcvik příslušných zaměstnanců,
  • účast zaměstnanců  při přípravě programu, jeho zavádění a naplňování.

Řízení provozu objektu nebo zařízení musí zajistit:

  • zpracování, přijetí a zavedení postupů k bezpečnému provádění všech důležitých činností, včetně údržby a trvalého nebo přechodného zastavení provozu objektu nebo zařízení,
  • postupy, instrukce a metody pro zajištění bezpečného výkonu činností, musí být připravovány ve spolupráci se zaměstnanci, kteří je budou provádět,
  • pravidelnou aktualizaci všech postupů, instrukcí a metod a jejich zpřístupnění všem zaměstnancům, jejichž činnosti se dotýkají, dokumentace může v jednotlivých bodech odkázat na související interní předpisy.

Řízením změn v objektu nebo zařízení musí zajistit:

  • zpracování, přijetí a zavedení bezpečných postupů pro plánování a provádění změn stávajících objektů, zařízení nebo provozů, včetně skladování, plánované změny se posuzují z hlediska jejich vlivu na bezpečnost provozu,
  • pozornost ke změnám v personálním obsazení, technickém řešení, technologických postupech, programovém vybavení a změnám vnějších podmínek, které mohou ovlivnit vznik a následky závažných havárií,
  • postupy pro řízení změn, které jsou využívány i při návrhu a realizaci nových výrobních a skladovacích zařízení a procesů.

Havarijní plánování zahrnuje:

  • postupy zjišťování předpokládaných havarijních situací vycházejících ze zjištěných zdrojů rizik závažných havárií,
  • způsoby ověřování a posuzování, zda havarijní plány a opatření pro ochranu a zásah k omezení dopadů závažné havárie odpovídají zjištěným havarijním situacím.

Průběžným sledováním plnění programu se zajišťuje, aby byly:

  • zavedeny a dokumentovány postupy pro průběžné sledování plnění stanovených úkolů vyplývajících z programu,
  • sledovány dosahované výsledky plnění úkolů a porovnávány se stanovenými cíli tak, aby mohly být zjištěny odchylky plnění úkolů a analyzovány jejich příčiny,
  • stanoveny, zavedeny a dokumentovány postupy pro provádění nápravných opatření,
  • zavedeny systémy hlášení o nehodách (např. poruchy, havárie), včetně nehod bez následků, především těch, které vznikly v souvislosti se selháním ochranných systémů,
  • stanoveny postupy evidence a vyšetřování nehod, včetně nehod bez následků, a postupy pro provádění nápravných opatření.

Kontrolou a auditem se zajišťuje, že jsou:

  • přijaty a zavedeny postupy pro periodické a systematické prověřování a hodnocení plnění programu a efektivnosti systému řízení bezpečnosti a prevence závažné havárie,
  • dokumentovány výsledky kontrol,
  • projednávány výsledky kontrol vedením provozovatele a na jejich základě je případně aktualizován program a z něho vyplývající činnosti,
  • stanoveny audity, které jsou prováděny nezávislou organizací, výsledky auditu slouží jako objektivní ukazatel funkce systému řízení bezpečnosti a prevence závažné havárie.

Bezpečnostní program prevence závažné havárie
Rozsah a způsob zpracování bezpečnostní program prevence závažné havárie zaměřeného k ochraně života a zdraví lidí, hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku jsou uvedeny v příloze č. 1 vyhlášky.

Obsah bezpečnostní zprávy
Obsah jednotlivých kapitol bezpečnostní zprávy je uveden v příloze č. 2 vyhlášky.

Rozsah a způsob zpracování vnitřního havarijního plánu
Vnitřní havarijní plán musí stanovit zejména:

  • způsob zajištění havarijní připravenosti informačních, materiálních, lidských a ekonomických zdrojů pro případ vzniku havárie,
  • způsob zvládání možných havárií,
  • opatření zajišťující vhodný monitoring následků a sanaci místa havárie.

Vnitřní havarijní plán je aktualizován a prověřován praktickými cvičeními. O výsledku různých typů praktických cvičení musí být vedena dokumentace a v jejím rámci písemné zápisy s uvedením zjištěných nedostatků včetně termínů jejich odstranění. Dokumentace je součástí vnitřního havarijního plánu.

Rozsah a způsob zpracování vnitřního havarijního plánu jsou uvedeny v příloze č. 3 vyhlášky.

Rozsah a způsob zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu
Rozsah a způsob zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu jsou uvedeny v příloze č. 4 vyhlášky.

Rozsah a způsob informace určené veřejnosti a postup při zabezpečení informování veřejnosti v zóně havarijního plánování
Rozsah a způsob zpracování informace určené veřejnosti a postup při zabezpečení informování veřejnosti v zóně havarijního plánování jsou uvedeny v příloze č. 5 vyhlášky.

Zdroj: Technický portál

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů