zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Problémy s recyklací starých pneumatik

03.03.2006
Odpady
Problémy s recyklací starých pneumatik
Jediným řešením, jež je současně ekonomické i ekologické, je recyklace. O její současnosti ve světě i u nás jsme hovořili s předsedou Českého průmyslového sdružení pro recyklaci pneumatik (ČPSRP) RNDr. Ladislavem Blažkem, CSc.
Jak se začalo s recyklací v Evropě?

Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let hledali Švédové, pověstní svým šetrným vztahem k životnímu prostředí, způsob, jak se legálně zbavit pneumatik. Napadlo je, že by bylo nejlépe je nějak ukládat do silnic. Byla tím pověřena stavební firma NCC, jedna z největších ve svém odvětví. Koncem roku 1978 vytvořili metodu, jež dostala název Rubit®, byla patentována a později v roce 1983 ještě vylepšena. Ve spolupráci s německou firmou Thyssen (dnes ThyssenKrupp) začal vývoj strojů pro drcení pneumatik, a posléze i jiných strojů na zpracování odpadu. Současně běžel podobný program v USA - dnes se tam recyklací pneumatik a následným využitím granulátu zabývá na 40 000 firem. V Evropě se však tento program rozjel jen ve Skandinávii.

A recyklace v České republice?

Dá se říci, že u nás recyklace nikoho vážně nezajímá. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) nás (Sdružení) požádalo o materiál, který by sumarizoval problém a obsahoval i návrhy řešení. Vznikl tak Realizační program pro pneumatiky, ale závěr zatím není žádný. Základní rozpor mezi námi a ministerstvem panuje již v množství opotřebených pneumatik, které vznikne za rok. My jsme došli k minimálnímu číslu 100 000 tun ročně (na základě počtu registrovaných vozidel a výměně pneumatik včetně nákladních po pěti letech) a ministerstvo asi před dvěma roky k hodnotě 29 000 tun. Podle tabulek evropských států srovnatelné velikosti však máme pravdu my.

U nás byla postupně vybudována čtyři zařízení na recyklaci pneumatik. Dvě kryogenní (kde se destrukce děje za nízkých teplot) - jedno v Králíkách u Nového Bydžova a jedno v Novém Strašecí. V dalších dvou centrech (v Sokolově a Uherském Brodě) se provádí mechanické zpracování. Tato zařízení by v podstatě pokrývala likvidaci pneumatik v množství asi 70 000 tun ročně. Jenže kam potom s granulátem? Projekty, na jejichž základě se u nás stavěla tato zařízení, byly neuvěřitelné: předpokládaly například ročně výstavbu šesti takových stadionů, jako je Strahov. Licence na Rubit® v té době (1994/5) u nás ještě nebyla. Banky přesto tato zařízení financovaly. A dopadlo to tak, že jedno z těchto zařízení - v Novém Strašecí za 220 milionů - bylo ve zkušebním provozu tři měsíce a poté zcela nové prodáno do Kanady, kde dokonale funguje dál.

Proč se provoz nerozjel?

Protože Němci jako zprostředkovatelé nákupu recyklačních zařízení původně slibovali odběr tuny granulátu za 720 marek, a když bylo zařízení hotové, tak to bylo jen 150 marek. Dluhy pak byly nesplatitelné. Dnes z těch původních zařízení fakticky funguje jen jedno, to v Uherském Brodě.

Granulát zatím nachází uplatnění jen omezeně. Rozhodující je využití do silnic - a to zatím chybí. Nyní ovšem přišla EU s programem, podle něhož se dá postavit obalovna, na niž dostane obec, město nebo oblast dotaci až do výše asi 85 procent nákladů. Podmínkou je, že ta obalovna bude využívat odpady - tedy staré pneumatiky. Rubit® byl u nás zařazen mezi modifikované asfalty a jeho cena se pohybuje od 3500 do 7000 korun za metr čtvereční. U obalovny, která by byla vybudována v rámci programu EU "Infrastruktura", by cena včetně položení byla zhruba poloviční, na úrovni 2100 korun.

Jan Horák
Club 91
Zdroj: Odpady

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
24
8. 2017
24.8.2017 - Seminář, školení
Liberec, Centrum Babylon Liberec
ASIO, spol.s r.o.
25
8. 2017
25.8.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
SW CASEC
5
9. 2017
5.9.2017 - Seminář, školení
Mladá Boleslav
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí