zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Filipíny počítají s dalšími lijáky a sesuvy

22.02.2006
Havárie
Filipíny počítají s dalšími lijáky a sesuvy
Za sesuv bahna, který na filipínském ostrově Leyte připravil o život zřejmě až 1400 lidí, může zřejmě "holčička". Tedy ne opravdové děvčátko z masa a kostí, nýbrž cyklický klimatický jev s tímto neškodným názvem ve španělštině: La Niňa. Ten totiž v jihovýchodní Asii s sebou nese mimořádně hojné lijáky, způsobující povodně a sesuvy půdy.
Vytrvalý déšť ve vesnici Guinsaugon, pohřbené v pátek pod příkrovem bahna, i včera bránil záchranářům v práci.
Na místě, kde stála škola a kde v době neštěstí bylo kolem 250 dětí a učitelů, záchranné týmy pomocí citlivých senzorů zachytily zvuky, které by mohly naznačovat, že někdo katastrofu přežil.
"Víme, že tam dole něco je," řekl poručík americké námořní pěchoty Richard Neikirk. "Čím jsme se dostávali hlouběji, tím byly signály silnější," dodal. Záchranáři si ale nejsou jisti, zda zvuky nevyvolávají padající kameny či tekoucí voda. Požádali o čerpadla a reflektory, aby mohli pracovat i v noci na dnešek.

Znepokojivé počasí
Deště byly patrně hlavním faktorem, který zapříčinil sesuv půdy v Guinsaugonu. V oblasti během 15 dnů před neštěstím spadlo kolem 500 centimetrů srážek. K sesuvu přispělo i to, že svahy nad vesnicí byly porostlé kokosovými palmami, které mají jen mělké kořeny. Ty nebyly s to dostatečně odolávat tíze namoklé zeminy, naopak k ní přispívaly. A pak přišly i slabé otřesy půdy. Experty však zarážejí hlavně mimořádné vodní srážky.
Prudké bouře s vydatnými lijáky jsou běžné v období mezi červnem a prosincem, řekl stanici BBC lesnický poradce Hugh Speechly. S ním souhlasí i Dave Petley z Mezinárodního střediska pro sesuvy půdy při Durhamské univerzitě ve Velké Británii. "Takové srážky a sesuvy půdy v tomto období jsou dost neobvyklé," řekl.
To, že něco není v pořádku, cítili mnozí experti ale již dříve. V lednu při sesuvech půdy po celém světě průměrně umírá 60 lidí. Letošní leden ale byl mimořádně ničivý: sesuvy připravily o život 283 osob a mnoho z nich právě v Asii. Podle Petleyho to naznačuje, že rok 2006 je rokem jevu La Niňa.
Před La Niňou již varovala i filipínská meteorologická agentura. Národní rada pro koordinaci činnosti v případě katastrof jen dva dny před sesuvem v Guinsaugonu nařídila místním úřadům, aby se kvůli počínající La Nině připravovaly na lijáky a náhlé povodně. Počet bouří, které zasáhnou Filipíny, sestávající ze 7100 ostrovů, se nemusí zvýšit, avšak budou asi razantnější a způsobí více škod, míní odborníci.
Jejich předpovědi pozorně sledují rolníci. Vydatnější deště znamenají lepší podmínky pro pěstování rýže, ale horší třeba pro kukuřici. Ministr zemědělství Domingo Panganiban již připravuje plán, podle něhož by se rozloha rýžovišť měla zvětšovat.

Nebezpečná "holčička"
Pro meteorology není La Niňa neznámá, i když tento opakující se jev nejsou s to přesně předpovídat a musí jej ještě bedlivě studovat. La Niňa je opakem jevu El Niňo (Chlapeček nebo také Ježíšek), který se projevuje rozsáhlým zvyšováním teploty na hladině ve východní části Tichého oceánu.
La Niňa tedy znamená období neobvykle nízkých teplot na tichomořské hladině, které vedou k silnějším větrům. I důsledky jsou opačné. Zatímco El Niňo klima otepluje a prodlužuje období sucha, La Niňa se v jihovýchodní Asii projevuje silnějšími dešti, záplavami a tajfuny.
Podle některých počítačových simulací bude La Niňa v budoucnu sílit kvůli globálnímu oteplování.
Zda jsou nynější lijáky opravdu projevem "děvčátka", bude jasné až později. Potvrzením bude, když pět měsíců po sobě naměříme překročení prahových teplot mořské hladiny, řekla filipínská meteoroložka Flaviana Hillariová.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí