Zelená pro EU, červená benzínu
Zelení mají podle předvolebních průzkumů šanci zasednout ve sněmovních lavicích.
Jaká je strana preferující ekologii?
"Chceme nižší odvody sociálního pojištění, které umožní výnosy ze zvýšení daní
na energie," říká předseda Zelených Martin Bursík.
Ten tak přináší do Česka i větší důraz na kvalitu životního prostředí, ochranu
spotřebitelů před velkými společnostmi a třeba i změny ve struktuře daní.
"Nebudeme soutěžit s ODS a ČSSD o to, kdo více sníží daně, my je chceme změnit a
chránit tím životní prostředí," říká Bursík.
Kdyby se dostali Zelení do vlády, tak by prosadili nízké daně na ekologická
paliva, naopak energie z uhlí, ropy či atomu by stát zdražil.
Bursík se přitom podílel na ekologické politice současné vlády, do konce
minulého roku pracoval jako poradce ministra pro životní prostředí. Na starosti
měl právě vypracování ekologické daňové reformy nebo zákon zavádějící podpory
obnovitelným zdrojům energie. Nyní to zkouší na vlastní pěst a má úspěchy.
Od roku 1990, kdy se Strana zelených snažila poprvé uspět ve volbách, jí nikdy
veřejnost nedávala takové naděje na volební úspěch, jako je tomu v současnosti.
Bývalý člen Občanského hnutí a KDU-ČSL Martin Bursík na podzim převzal stranu od
radikálů, kteří stranu do září vedli. Do té doby se veřejnost o Zelených
dozvídala pouze díky ostrým frakčním bojům. Od podzimu se Zelení do médií téměř
nedostávají. Přesto by je volilo jen o něco méně lidí než lidovce.
Jedním z hlavních cílů Zelených bude získat prvovoliče. V návrhu volebního
programu, který mají HN k dispozici, píší, že budou usilovat o snížení věkové
hranice, od které se smí volit, na 16 let.
"Naši voliči jsou lidé, které zajímá boj za lidská práva, ale také
profesionálové, zabývající se životním prostředím," říká o své cílové skupině
Martin Bursík. A dodává, že v Německu volí Zelené nejbohatší lidé.
Ty se bude snažit strana získat především prosazováním větší ochrany
spotřebitele, efektivnější státní správou a bojem proti korupci a také důrazem
na větší roli Evropské unie. Zelení by unii rádi viděli dokonce i v Radě
bezpečnosti OSN. "Pokud se dostaneme do sněmovny, uděláme to jako Joschka
Fischer před čtyřmi lety," říká Bursík.
Ten jednal se všemi stranami, ale nakonec se rozhodl podle lepší nabídky. V
Německu se tak vláda zavázala zavřít jaderné elektrárny a zavedla vyšší daně na
energie. Díky tomu mohla snížit sociální pojištění o 1,2 procenta.
"My budeme vyjednávat se všemi stranami, pokud tam budou Zelení, tak i s nimi,"
řekl v neděli předseda ODS Mirek Topolánek. S tím souhlasí i Jiří Paroubek, i
když ten je ke spolupráci se Zelenými rezervovanější. "Rovná daň je naprostý
nesmysl," říká ale Bursík o lákadlu občanských demokratů. Zelení totiž navrhují
mnohem více daňových sazeb, než jich je v současnosti. "Chceme například
osmiprocentní DPH na dřevo, je to palivo budoucnosti," vyjmenovává Bursík daňové
priority.
S ODS se naopak shoduje v nutnosti zavést poplatky za nadstandardní péči u
lékaře. Nemocnice by ale měly být podle Zelených neziskové. Ve shodě s ČSSD
navrhuje plošné přídavky na děti. Podle Bursíka ale nabízejí Zelení alternativu
tam, kde ODS a ČSSD se svými ideologiemi selhávají.
Zelení mají podle předvolebních průzkumů šanci zasednout ve sněmovních lavicích. Jaká je strana preferující ekologii?
"Chceme nižší odvody sociálního pojištění, které umožní výnosy ze zvýšení daní na energie," říká předseda Zelených Martin Bursík.
Ten tak přináší do Česka i větší důraz na kvalitu životního prostředí, ochranu spotřebitelů před velkými společnostmi a třeba i změny ve struktuře daní. "Nebudeme soutěžit s ODS a ČSSD o to, kdo více sníží daně, my je chceme změnit a chránit tím životní prostředí," říká Bursík.
Kdyby se dostali Zelení do vlády, tak by prosadili nízké daně na ekologická paliva, naopak energie z uhlí, ropy či atomu by stát zdražil.
Bursík se přitom podílel na ekologické politice současné vlády, do konce minulého roku pracoval jako poradce ministra pro životní prostředí. Na starosti měl právě vypracování ekologické daňové reformy nebo zákon zavádějící podpory obnovitelným zdrojům energie. Nyní to zkouší na vlastní pěst a má úspěchy.
Od roku 1990, kdy se Strana zelených snažila poprvé uspět ve volbách, jí nikdy veřejnost nedávala takové naděje na volební úspěch, jako je tomu v současnosti.
Bývalý člen Občanského hnutí a KDU-ČSL Martin Bursík na podzim převzal stranu od radikálů, kteří stranu do září vedli. Do té doby se veřejnost o Zelených dozvídala pouze díky ostrým frakčním bojům. Od podzimu se Zelení do médií téměř nedostávají. Přesto by je volilo jen o něco méně lidí než lidovce.
Jedním z hlavních cílů Zelených bude získat prvovoliče. V návrhu volebního programu, který mají HN k dispozici, píší, že budou usilovat o snížení věkové hranice, od které se smí volit, na 16 let.
"Naši voliči jsou lidé, které zajímá boj za lidská práva, ale také profesionálové, zabývající se životním prostředím," říká o své cílové skupině Martin Bursík. A dodává, že v Německu volí Zelené nejbohatší lidé.
Ty se bude snažit strana získat především prosazováním větší ochrany spotřebitele, efektivnější státní správou a bojem proti korupci a také důrazem na větší roli Evropské unie. Zelení by unii rádi viděli dokonce i v Radě bezpečnosti OSN. "Pokud se dostaneme do sněmovny, uděláme to jako Joschka Fischer před čtyřmi lety," říká Bursík.
Ten jednal se všemi stranami, ale nakonec se rozhodl podle lepší nabídky. V Německu se tak vláda zavázala zavřít jaderné elektrárny a zavedla vyšší daně na energie. Díky tomu mohla snížit sociální pojištění o 1,2 procenta.
"My budeme vyjednávat se všemi stranami, pokud tam budou Zelení, tak i s nimi," řekl v neděli předseda ODS Mirek Topolánek. S tím souhlasí i Jiří Paroubek, i když ten je ke spolupráci se Zelenými rezervovanější. "Rovná daň je naprostý nesmysl," říká ale Bursík o lákadlu občanských demokratů. Zelení totiž navrhují mnohem více daňových sazeb, než jich je v současnosti. "Chceme například osmiprocentní DPH na dřevo, je to palivo budoucnosti," vyjmenovává Bursík daňové priority.
S ODS se naopak shoduje v nutnosti zavést poplatky za nadstandardní péči u lékaře. Nemocnice by ale měly být podle Zelených neziskové. Ve shodě s ČSSD navrhuje plošné přídavky na děti. Podle Bursíka ale nabízejí Zelení alternativu tam, kde ODS a ČSSD se svými ideologiemi selhávají.
"Chceme nižší odvody sociálního pojištění, které umožní výnosy ze zvýšení daní na energie," říká předseda Zelených Martin Bursík.
Ten tak přináší do Česka i větší důraz na kvalitu životního prostředí, ochranu spotřebitelů před velkými společnostmi a třeba i změny ve struktuře daní. "Nebudeme soutěžit s ODS a ČSSD o to, kdo více sníží daně, my je chceme změnit a chránit tím životní prostředí," říká Bursík.
Kdyby se dostali Zelení do vlády, tak by prosadili nízké daně na ekologická paliva, naopak energie z uhlí, ropy či atomu by stát zdražil.
Bursík se přitom podílel na ekologické politice současné vlády, do konce minulého roku pracoval jako poradce ministra pro životní prostředí. Na starosti měl právě vypracování ekologické daňové reformy nebo zákon zavádějící podpory obnovitelným zdrojům energie. Nyní to zkouší na vlastní pěst a má úspěchy.
Od roku 1990, kdy se Strana zelených snažila poprvé uspět ve volbách, jí nikdy veřejnost nedávala takové naděje na volební úspěch, jako je tomu v současnosti.
Bývalý člen Občanského hnutí a KDU-ČSL Martin Bursík na podzim převzal stranu od radikálů, kteří stranu do září vedli. Do té doby se veřejnost o Zelených dozvídala pouze díky ostrým frakčním bojům. Od podzimu se Zelení do médií téměř nedostávají. Přesto by je volilo jen o něco méně lidí než lidovce.
Jedním z hlavních cílů Zelených bude získat prvovoliče. V návrhu volebního programu, který mají HN k dispozici, píší, že budou usilovat o snížení věkové hranice, od které se smí volit, na 16 let.
"Naši voliči jsou lidé, které zajímá boj za lidská práva, ale také profesionálové, zabývající se životním prostředím," říká o své cílové skupině Martin Bursík. A dodává, že v Německu volí Zelené nejbohatší lidé.
Ty se bude snažit strana získat především prosazováním větší ochrany spotřebitele, efektivnější státní správou a bojem proti korupci a také důrazem na větší roli Evropské unie. Zelení by unii rádi viděli dokonce i v Radě bezpečnosti OSN. "Pokud se dostaneme do sněmovny, uděláme to jako Joschka Fischer před čtyřmi lety," říká Bursík.
Ten jednal se všemi stranami, ale nakonec se rozhodl podle lepší nabídky. V Německu se tak vláda zavázala zavřít jaderné elektrárny a zavedla vyšší daně na energie. Díky tomu mohla snížit sociální pojištění o 1,2 procenta.
"My budeme vyjednávat se všemi stranami, pokud tam budou Zelení, tak i s nimi," řekl v neděli předseda ODS Mirek Topolánek. S tím souhlasí i Jiří Paroubek, i když ten je ke spolupráci se Zelenými rezervovanější. "Rovná daň je naprostý nesmysl," říká ale Bursík o lákadlu občanských demokratů. Zelení totiž navrhují mnohem více daňových sazeb, než jich je v současnosti. "Chceme například osmiprocentní DPH na dřevo, je to palivo budoucnosti," vyjmenovává Bursík daňové priority.
S ODS se naopak shoduje v nutnosti zavést poplatky za nadstandardní péči u lékaře. Nemocnice by ale měly být podle Zelených neziskové. Ve shodě s ČSSD navrhuje plošné přídavky na děti. Podle Bursíka ale nabízejí Zelení alternativu tam, kde ODS a ČSSD se svými ideologiemi selhávají.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích