Přírodní produkce má převahu
Pěstitelé geneticky modifikovaných (dále GM) plodin jsou od letošního roku
vázáni podmínkami, které stanovuje novela zákona o zemědělství. Ta každému, kdo
se rozhodne pěstovat GM odrůdy zemědělských plodin, ukládá určitá opatření,
která by měla zabezpečit jejich bezproblémovou adaptaci.
Jedním ze základních principů je monitorování a evidence ploch, na kterých se
vyskytují GM plodiny. Z tohoto pohledu je nutné, aby každý pěstitel GM plodiny
informoval o jejím pěstování nejen orgány státní správy, ale také okolní
zemědělce. Povinnost informovat je tedy dvojí, a to i z časového hlediska.
První informaci o záměru pěstovat GM plodinu podává dotyčný pěstitel ještě před
jejím zasetím (vysázením), a to zhruba 1,5 měsíce předem. Tato lhůta je
specifikována navazující vyhláškou, která v současné době prochází procesem
notifikace u EK jako technický předpis. U kukuřice je navrhovaná ohlašovací
lhůta nejpozději k 1. březnu příslušného roku. Vzhledem k procesu notifikace
vyhlášky se předpokládá pro letošní rok posun povinného data k prvnímu dubenu.
V informaci zemědělec uvede, kde konkrétně bude GM plodinu pěstovat
(identifikuje pozemek pomocí čísla půdního bloku, popř. dílu půdního bloku), a
dále kdy hodlá GM plodinu zasít, popřípadě zda provede obsev této plodiny
stejnou plodinou, ale ne geneticky modifikovanou.
Pěstitelé geneticky modifikovaných (dále GM) plodin jsou od letošního roku vázáni podmínkami, které stanovuje novela zákona o zemědělství. Ta každému, kdo se rozhodne pěstovat GM odrůdy zemědělských plodin, ukládá určitá opatření, která by měla zabezpečit jejich bezproblémovou adaptaci.
Jedním ze základních principů je monitorování a evidence ploch, na kterých se vyskytují GM plodiny. Z tohoto pohledu je nutné, aby každý pěstitel GM plodiny informoval o jejím pěstování nejen orgány státní správy, ale také okolní zemědělce. Povinnost informovat je tedy dvojí, a to i z časového hlediska.
První informaci o záměru pěstovat GM plodinu podává dotyčný pěstitel ještě před jejím zasetím (vysázením), a to zhruba 1,5 měsíce předem. Tato lhůta je specifikována navazující vyhláškou, která v současné době prochází procesem notifikace u EK jako technický předpis. U kukuřice je navrhovaná ohlašovací lhůta nejpozději k 1. březnu příslušného roku. Vzhledem k procesu notifikace vyhlášky se předpokládá pro letošní rok posun povinného data k prvnímu dubenu.
V informaci zemědělec uvede, kde konkrétně bude GM plodinu pěstovat (identifikuje pozemek pomocí čísla půdního bloku, popř. dílu půdního bloku), a dále kdy hodlá GM plodinu zasít, popřípadě zda provede obsev této plodiny stejnou plodinou, ale ne geneticky modifikovanou.
Informace i pro "sousedy"
Tyto informace poskytuje Ministerstvu zemědělství (místní zemědělské agentuře) a okolním zemědělcům, kteří od pozemku s GM plodinou hospodaří, do vzdálenosti určené pro jednotlivé plodiny v navazující vyhlášce.
Vzdálenost pro informování sousedního pěstitele je stanovena dle velikosti povinné minimální vzdálenosti a vychází z předpokladu, že GM kukuřice je pěstována na celém půdním bloku, případně dílu. Je tedy měřena od vnější hranice půdního bloku.
Druhou informaci - potvrzení vysetí (vysázení) GM plodiny podává pěstitel opět oběma výše uvedeným subjektům, a to Ministerstvu zemědělství nejpozději do 30 dnů od zahájení jejího pěstování, a okolním zemědělcům nejpozději do 15 dnů. V loňském roce zaseli čeští zemědělci poprvé osivo GM plodiny - kukuřice, pro které se mohli rozhodnout v důsledku zapsání prvních GM odrůd do Společného katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin na konci roku 2004. Od té doby byl katalog doplněn o další odrůdy (hybridy) GM kukuřice. Pěstování GM odrůd je v rámci EU doprovázeno pravidly koexistence, které vznikly na základě potřeby odlišit produkty GM plodin od produktů konvenčních a vypěstovaných v rámci ekologického zemědělství.
V ČR byla pravidla koexistence vloni implementována do nařízení vlády č. 145/2005 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám pro rok 2005. Podmínky byly stanoveny pouze pro GM kukuřici. V letošním roce jsou pravidla koexistence obecně stanovena v novele zákona o zemědělství.
Konvenční a GM odrůdy
Pravidla koexistence reagují na přirozenou vlastnost rostlin rozšiřovat svůj genetický materiál v podobě pylových zrn do okolí, a tak jsou stanoveny určité minimální vzdálenosti, které pěstitel GM plodiny musí dodržet vůči jinému porostu s téže plodinou, která není geneticky modifikována.
U kukuřice je navrhována vzdálenost 70 metrů vůči porostu s konvenčními hybridy kukuřice a 200 metrů vůči porostu s ekologicky obhospodařovanou kukuřicí. Avšak tato vzdálenost je měřena od vnější hranice samotného porostu GM kukuřice, nikoliv od hranice celého pozemku v případě, že je GM kukuřice obseta nemodifikovanou plodinou.
Povinnou minimální vzdálenost je možné v případě kukuřice nahradit obsevem, pokud k půdnímu bloku, kde má být GM kukuřice pěstována, těsně přiléhá jiný porost s kukuřicí. Obsev, který nahrazuje minimální vzdálenost, je tvořen kukuřicí, která není geneticky modifikována, ale při sklizni se její produkt označí společně s GM kukuřicí jako "GMO - geneticky modifikovaný organismus".
Návrh ve vyhlášce stanoví, že jedna řada obsevu nemodifikovanou kukuřicí o minimální šíři 0,7 metru nahradí dva metry povinné minimální vzdálenosti. Pěstitel GM kukuřice může provést v rámci pozemku obsev této kukuřice i jinou plodinou, avšak v tomto případě již nedochází k redukci povinné minimální vzdálenosti.
Povinné značení na poli
Vyznačovat je nutné pouze porosty GM plodiny, která se nachází na jednom půdním bloku, příp. dílu půdního bloku s téže plodinou, ale ne geneticky modifikovanou.
Jednotlivé odrůdy od sebe nelze vizuálně odlišit, a tak je nutné pro účely odběru vzorků v případě kontroly vyznačit v terénu, která z plodin je geneticky modifikovaná.
Z pohledu zpětné dohledatelnosti původu produktu GM plodiny, vyžadované evropskou legislativou, je důležité uchovávání údajů o pěstování a dalším nakládání s GM plodinou v rámci podniku. Jedná se o údaje, které identifikují nakládání s příslušnou plodinou od nákupu osiva až po prodej či jiné užití sklizeného produktu. Uchovávání těchto údajů minimálně po dobu pěti let je posledním z povinných opatření uložených pěstiteli GM plodiny.
Nejde jen o kukuřici
Pravidla koexistence musí dodržovat každý, kdo pěstuje jakoukoliv GM plodinu. V případě jejich porušení může být sankcionován.
Opatření vyžadují ve většině případů spolupráci s okolními zemědělci, čímž by se zároveň mělo zabránit případným konfliktům při promíchání produkce jednotlivých pěstebních systémů jako možný důsledek postupné adaptace GM plodin v ČR. Prozatím lze na českých polích pěstovat jen GM kukuřici, a proto jsou pravidla důležitá zejména pro pěstitele kukuřice.
Pro další období však lze předpokládat doplnění konkrétních opatření k dalším plodinám, jejichž GM odrůdy budou povoleny v rámci EU. Pěstitelé GM plodin také nesmí zapomenout na povinnosti stanovené zákonem č. 78/2004 Sb. o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty - především na označení sklizeného produktu GM plodiny jako GMO a ohlášení místa pěstování Ministerstvu životního prostředí nejpozději do 60 dnů po zasetí (vysázení) GM plodiny.
Autorka pracuje v odboru rostlinných komodit Ministerstva zemědělství ČR
Povinnosti stanovené pro pěstitele "GM" plodin
u Informační povinnost před (1,5 měsíce) a po zahájení pěstování geneticky modifikované (GM) plodiny Ministerstvu zemědělství i okolním zemědělcům
Dodržení stanovené minimální vzdálenosti pěstování GM plodiny vůči jinému porostu téže plodiny, která není geneticky modifikována; popřípadě nahrazení minimální vzdálenosti obsevem
Vyznačení místa pěstování GM plodiny
Uchovávání údajů o pěstování a dalším nakládání s GM plodinou
Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR
Jedním ze základních principů je monitorování a evidence ploch, na kterých se vyskytují GM plodiny. Z tohoto pohledu je nutné, aby každý pěstitel GM plodiny informoval o jejím pěstování nejen orgány státní správy, ale také okolní zemědělce. Povinnost informovat je tedy dvojí, a to i z časového hlediska.
První informaci o záměru pěstovat GM plodinu podává dotyčný pěstitel ještě před jejím zasetím (vysázením), a to zhruba 1,5 měsíce předem. Tato lhůta je specifikována navazující vyhláškou, která v současné době prochází procesem notifikace u EK jako technický předpis. U kukuřice je navrhovaná ohlašovací lhůta nejpozději k 1. březnu příslušného roku. Vzhledem k procesu notifikace vyhlášky se předpokládá pro letošní rok posun povinného data k prvnímu dubenu.
V informaci zemědělec uvede, kde konkrétně bude GM plodinu pěstovat (identifikuje pozemek pomocí čísla půdního bloku, popř. dílu půdního bloku), a dále kdy hodlá GM plodinu zasít, popřípadě zda provede obsev této plodiny stejnou plodinou, ale ne geneticky modifikovanou.
Informace i pro "sousedy"
Tyto informace poskytuje Ministerstvu zemědělství (místní zemědělské agentuře) a okolním zemědělcům, kteří od pozemku s GM plodinou hospodaří, do vzdálenosti určené pro jednotlivé plodiny v navazující vyhlášce.
Vzdálenost pro informování sousedního pěstitele je stanovena dle velikosti povinné minimální vzdálenosti a vychází z předpokladu, že GM kukuřice je pěstována na celém půdním bloku, případně dílu. Je tedy měřena od vnější hranice půdního bloku.
Druhou informaci - potvrzení vysetí (vysázení) GM plodiny podává pěstitel opět oběma výše uvedeným subjektům, a to Ministerstvu zemědělství nejpozději do 30 dnů od zahájení jejího pěstování, a okolním zemědělcům nejpozději do 15 dnů. V loňském roce zaseli čeští zemědělci poprvé osivo GM plodiny - kukuřice, pro které se mohli rozhodnout v důsledku zapsání prvních GM odrůd do Společného katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin na konci roku 2004. Od té doby byl katalog doplněn o další odrůdy (hybridy) GM kukuřice. Pěstování GM odrůd je v rámci EU doprovázeno pravidly koexistence, které vznikly na základě potřeby odlišit produkty GM plodin od produktů konvenčních a vypěstovaných v rámci ekologického zemědělství.
V ČR byla pravidla koexistence vloni implementována do nařízení vlády č. 145/2005 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám pro rok 2005. Podmínky byly stanoveny pouze pro GM kukuřici. V letošním roce jsou pravidla koexistence obecně stanovena v novele zákona o zemědělství.
Konvenční a GM odrůdy
Pravidla koexistence reagují na přirozenou vlastnost rostlin rozšiřovat svůj genetický materiál v podobě pylových zrn do okolí, a tak jsou stanoveny určité minimální vzdálenosti, které pěstitel GM plodiny musí dodržet vůči jinému porostu s téže plodinou, která není geneticky modifikována.
U kukuřice je navrhována vzdálenost 70 metrů vůči porostu s konvenčními hybridy kukuřice a 200 metrů vůči porostu s ekologicky obhospodařovanou kukuřicí. Avšak tato vzdálenost je měřena od vnější hranice samotného porostu GM kukuřice, nikoliv od hranice celého pozemku v případě, že je GM kukuřice obseta nemodifikovanou plodinou.
Povinnou minimální vzdálenost je možné v případě kukuřice nahradit obsevem, pokud k půdnímu bloku, kde má být GM kukuřice pěstována, těsně přiléhá jiný porost s kukuřicí. Obsev, který nahrazuje minimální vzdálenost, je tvořen kukuřicí, která není geneticky modifikována, ale při sklizni se její produkt označí společně s GM kukuřicí jako "GMO - geneticky modifikovaný organismus".
Návrh ve vyhlášce stanoví, že jedna řada obsevu nemodifikovanou kukuřicí o minimální šíři 0,7 metru nahradí dva metry povinné minimální vzdálenosti. Pěstitel GM kukuřice může provést v rámci pozemku obsev této kukuřice i jinou plodinou, avšak v tomto případě již nedochází k redukci povinné minimální vzdálenosti.
Povinné značení na poli
Vyznačovat je nutné pouze porosty GM plodiny, která se nachází na jednom půdním bloku, příp. dílu půdního bloku s téže plodinou, ale ne geneticky modifikovanou.
Jednotlivé odrůdy od sebe nelze vizuálně odlišit, a tak je nutné pro účely odběru vzorků v případě kontroly vyznačit v terénu, která z plodin je geneticky modifikovaná.
Z pohledu zpětné dohledatelnosti původu produktu GM plodiny, vyžadované evropskou legislativou, je důležité uchovávání údajů o pěstování a dalším nakládání s GM plodinou v rámci podniku. Jedná se o údaje, které identifikují nakládání s příslušnou plodinou od nákupu osiva až po prodej či jiné užití sklizeného produktu. Uchovávání těchto údajů minimálně po dobu pěti let je posledním z povinných opatření uložených pěstiteli GM plodiny.
Nejde jen o kukuřici
Pravidla koexistence musí dodržovat každý, kdo pěstuje jakoukoliv GM plodinu. V případě jejich porušení může být sankcionován.
Opatření vyžadují ve většině případů spolupráci s okolními zemědělci, čímž by se zároveň mělo zabránit případným konfliktům při promíchání produkce jednotlivých pěstebních systémů jako možný důsledek postupné adaptace GM plodin v ČR. Prozatím lze na českých polích pěstovat jen GM kukuřici, a proto jsou pravidla důležitá zejména pro pěstitele kukuřice.
Pro další období však lze předpokládat doplnění konkrétních opatření k dalším plodinám, jejichž GM odrůdy budou povoleny v rámci EU. Pěstitelé GM plodin také nesmí zapomenout na povinnosti stanovené zákonem č. 78/2004 Sb. o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty - především na označení sklizeného produktu GM plodiny jako GMO a ohlášení místa pěstování Ministerstvu životního prostředí nejpozději do 60 dnů po zasetí (vysázení) GM plodiny.
Autorka pracuje v odboru rostlinných komodit Ministerstva zemědělství ČR
Povinnosti stanovené pro pěstitele "GM" plodin
u Informační povinnost před (1,5 měsíce) a po zahájení pěstování geneticky modifikované (GM) plodiny Ministerstvu zemědělství i okolním zemědělcům
Dodržení stanovené minimální vzdálenosti pěstování GM plodiny vůči jinému porostu téže plodiny, která není geneticky modifikována; popřípadě nahrazení minimální vzdálenosti obsevem
Vyznačení místa pěstování GM plodiny
Uchovávání údajů o pěstování a dalším nakládání s GM plodinou
Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích
