Na normální zimy jsme si už odvykli

Zimu podobné té letošní zažilo Česko už několikrát. Například v letech 1939, 1944 či 1970. Meteorolog Vladimír Vondráček říká, že taková zima, jakou poznáváme nyní v polovině března, je i pro něj neobvyklým jevem.


HN: Jak se vám jeví letošní zima, a zejména včerejší sněhová nadílka?
V tuto dobu je to poměrně neobvyklý jev, ale není to rozhodně poprvé v historii, kdy takto v polovině března sněží. Rozhodně je to ale běžnější v lednu a v únoru než v březnu. Známým historickým příkladem ale je, že když 15. března 1939 přijeli do Prahy Němci, zrovna sněžilo.


HN: Nakolik to jde dohromady s informacemi o globálním oteplování?
Je třeba chápat, že globální oteplování neznamená, že by všude mělo být tepleji. Jde spíše o to, že globální oteplování přináší klimatické výkyvy. Někde tedy může být i chladněji. Jde tu spíš o míru extrémů v počasí, jak u teplot, tak u množství srážek, které spadnou.


HN: Není to i tím, že jsme si zkrátka odvykli na normální zimy?
Určitě to je i tím, protože v posledních dvaceti letech jsme zaznamenávali zimy, které byly teplotně takzvaně nadnormální. Loňská a letošní zima je ve srovnání s tím výrazně chladnější, a zdá se nám, že je nezvykle studená. Ale v podstatě jde o běžnou zimu.


HN: Má i to vliv na podceňování projevů zimy? Můžeme připomenout střechy padající pod tíhou sněhu...
Ano, může to mít vliv i na to. Tahle zima patří k obzvláště bohatým na sníh a na to už taky nejsme za poslední dvě desítky let zvyklí. Možná k tomu ale přispívá i to, jak často se mluví o globálním oteplování. Jako bychom pak měli pocit, že si na zimu nemusíme dávat pozor.


HN: A kdy si tedy nebudeme muset dávat pozor? Kdy přijde jaro?
V každé nadmořské výšce a každý rok jaro přichází jindy. Klimatické jaro nastává tehdy, když průměrná denní teplota za čtyřiadvacet hodin zůstane minimálně na pěti stupních Celsia. A letos je to jako naschvál, že právě na rovnodennost, na první jarní den 21. března, se znovu počítá s ochlazením.