Pátek, 29. března 2024

Teď útočí ptačí chřipka. Co přijde pak?

Teď útočí ptačí chřipka. Co přijde pak?

Ptačí chřipka se dnes jeví jako výjimečná hrozba. Ve skutečnosti však nebezpečných chorob, které se přenášejí na člověka ze zvířat, už bylo v nedávné historii mnoho. Vědci si s nimi nakonec vždycky poradili. Pokud nenašli stoprocentní lék, alespoň doporučili, jak snížit riziko nákazy na minimum.


Za posledních pětadvacet let lékaři napočítali 38 původců lidských nemocí, které dříve neznali. "V průměru se tedy každý rok objevuje jeden až dva. Většina z nich se nejprve vyvíjí ve zvířatech a pak teprve napadne člověka," uvedl na nedávném výročním zasedání Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS) v Saint Louis profesor Mark Woolhouse z univerzity v Edinburghu.
Kromě chřipkových virů pochází ze zvířat také například západonilský virus. Dále třeba mikrob, který před časem vyvolal chorobu dýchacího ústrojí SARS. A ve zvířatech má ostatně původ i choroba AIDS, stejně jako nemoc šílených krav.
"Nemoci se ze zvířat na lidi přenášely po tisíciletí. Podle našich znalostí se ale zdá, že se nyní objevují rychleji než kdykoli v minulosti," řekl Mark Woolhouse Hospodářským novinám. "A nejde o náhodu, přináší to doba. Masové chovy hospodářských zvířat napomáhají šíření choroboplodných zárodků. Mezinárodní obchod umožňuje přesuny nemocných živočichů nebo výrobků z nich na dlouhé vzdálenosti. I nakažení lidé se díky letecké dopravě rychle dostanou na jiný kontinent, takže tam infekci snadno rozšíří."

Daň dnešní době
Profesor Woolhouse to považuje za logickou daň dnešnímu světu: "Jenom je nutné, aby s tím počítaly i zdravotní úřady a reagovaly s předstihem. Zatím ovšem lékařské knihy datují novou chorobu teprve od prvního prokázaného lidského pacienta. Zapomínáme, že její původci už dlouho předtím žili ve zvířatech. Musíme se naučit je dobře poznat ještě předtím, než se přenesou na člověka. Pak na ně budeme lépe připraveni."

Na rozvoji současné ptačí chřipky mají podle odborníků podíl umělé chovy drůbeže. Proč? Virus se nemůže sám rozmnožovat. Potřebuje nejdříve napadnout buňky nějakých živočichů. Vnikne do nich a množí se v nich. Kdyby neměl hostitele, vyhynul by.
U chřipkového viru vědci předpokládají, že přežívá v divokých ptácích. Avšak ti nežijí v příliš těsném kontaktu. Když se tedy virus postupně promění do příliš agresívní podoby, v níž rychle zabíjí, jeho hostitel záhy uhyne. Mikrob má tedy málo příležitostí k tomu, aby se přenesl na další opeřence, takže nakonec sám umře.
Jiná situace však nastane, když se mikrob dostane mezi domácí drůbež nebo rovnou do velkochovu. Pokud tam zmutuje do agresívní formy, stíhá nakazit další ptáky, kterých je všude kolem dostatek. Navíc drůbež nacpaná do velkochovů je obvykle stresovaná, a tím se zhoršuje její obranný imunitní systém. Když pak v tomto prostředí virus zmutuje do nebezpečné podoby, může se zpětně dostat zase mezi divoké ptáky. A ti jej stačí dopravit na jiné místo dříve, než sami uhynou.

Dobrá i špatná zpráva
Nynější ptačí chřipka může být pro drůbežářství ekonomickou pohromou. Jenže k tomu, aby vyvolala epidemii mezi lidmi, by musel její virus zmutovat do podoby, kdy se dokáže přenášet z jednoho člověka na druhého. Nic takového vědci zatím neprokázali.
Od roku 2003 se v jihovýchodní Asii nakazily dvě stovky lidí, z nichž polovina zemřela. Všichni se infikovali přímo od nemocné drůbeže. Ale od nich se už nemoc dále nepřenesla.
"Upřímně řečeno, nepřekvapuje mě, že se nákaza dostala z drůbeže na člověka. Spíše se divím, že se to i v oblastech, kde lidé žijí v těsném kontaktu s domácím ptactvem, stává tak zřídka," říká uznávaný odborník Gustáv Russ z Virologického ústavu Slovenské akademie věd v Bratislavě. Což je vlastně dobrá zpráva. Znamená, že virus se stále nedokázal přetvořit do podoby, která by do lidského organismu pronikala snadno.
Přesto se zatím nedá s jistotou říci, jestli ptačí chřipka nezačne být pro lidi nebezpečnější. Špatnou zprávou totiž je, že se jí v Asii i v Evropě nakazilo a zemřelo několik koček, které zřejmě sežraly mrtvé ptáky.
"U koček se dlouho předpokládalo, že jsou vůči infekci chřipky nevnímavé. Tedy že se jejich organismus chřipkovým virům ubrání," konstatuje Martina Havlíčková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku ve Státním zdravotním ústavu v Praze. Pokud virus dokáže ublížit i savcům, kteří mu dříve odolávali, skrývá se v něm agresívní potenciál. A od koček není k člověku zase tak moc daleko.

SARS zastavila karanténa
Ještě větší paniku, než nyní vyvolává ptačí chřipka, způsobil před časem těžký akutní syndrom dýchacích cest SARS. I v tomto případě jeho původce - mikrob ze skupiny koronavirů - pocházel ze zvířat. Odborníci předpokládají, že se vyvinul v tělech malých savců, nejpravděpodobněji cibetek. V podezření ale zůstávají i mývalové nebo fretky.
SARS se objevil v listopadu 2002 v jihočínské provincii Kuang-tung. Poslední pacienti byli propuštěni z nemocnice v srpnu 2003. Mezitím ovšem virus, který nemoc způsobil, nakazil osm tisíc lidí, z nichž osm set zemřelo. Většina případů se vyskytla v jihovýchodní Asii. Někteří nemocní však před vypuknutím příznaků stačili odletět i do Kanady, USA, Irska a Německa.
Šíření choroby zastavila zejména přísná karanténa pacientů. Od té doby oznámily čínské zdravotnické úřady pouze několik ojedinělých případů SARS, žádná epidemie už ale nevznikla.

Evropa má specializované komáry
Jiným případem choroboplodného zárodku, který pochází ze zvířat, je západonilský virus. Jak naznačuje název, poprvé jej vědci našli v Africe. Běžně se vyskytuje i v západní Asii a na Blízkém východě.
V roce 1999 se objevil v Severní Americe - pravděpodobně ho tam přenesli stěhovaví opeřenci. Nedá se ani vyloučit, že to způsobil nějaký komár, který se dostal do letadla a přeletěl na jiný kontinent. Virus totiž žije v tělech ptáků, často červenek, a také ve slinných žlázách komárů.
Komáři virus přijímají, když sají ptačí krev, a dále jím pak nakazí další ptáky, zvířata a také lidi. Loni v USA zaznamenali v této souvislosti tři tisíce lidských infekcí a 116 úmrtí, obvykle na zánět mozku.
Podle vědců přenáší západonilský virus nejčastěji komár pisklavý (Culex pipens), který žije i v Česku. Ukazuje se však, že v Evropě jsou dvě populace tohoto hmyzu. Jedna dává přednost sání krve z ptáků, druhá se soustřeďuje na lidi. Oproti tomu v Severní Americe je čtyřicet procent komárů pisklavých hybridem z obou typů. Proto sají krev jak z ptáků, tak z lidí.
Američané tedy mají smůlu, kdežto v Evropě se nákaza lidí západonilským virem objevuje zcela ojediněle. Vyskytla se však i v Česku - v roce 1997 se po záplavách na Břeclavsku přemnožili komáři. Dvě nakažené děti i tři dospělí naštěstí přestáli západonilskou horečku bez vážnějších problémů.
"K šíření virů určitě napomáhá oteplování klimatu. V teplejším prostředí se hmyzu, který je přenáší, lépe daří," připomíná docent Ivan Gelbič z Entomologického ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích.
Na oteplování klimatu se podílejí lidé vypouštěním skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého z elektráren a automobilových motorů. Tím sami vylepšují životní podmínky pro komáry i pro viry. Nejlepší ochranou zatím zůstává repelent proti hmyzu.

HIV je pomstou opic
Mezi mikroby pocházející ze zvířat a ohrožující lidi patří i virus HIV, který způsobuje chorobu AIDS.
Vyvinul se v tělech opic někde ve střední Africe. Do organismu člověka se dostal s největší pravděpodobností proto, že tamní lidé opice loví a připravují z nich jídlo. Dostávají se tudíž do styku s opičí krví.
Zmutovanému viru, poprvé zjištěnému v roce 1983, se mezi lidmi daří lépe než mezi opicemi. Šíří se pohlavním stykem a také krví, dnes hlavně znečištěnými injekčními stříkačkami narkomanů.
Současná medicína má k dispozici léky, které brzdí množení viru, ale nedokážou jej zcela zničit. Proto je proti HIV nejlepší obranou prevence. Tedy žádný nechráněný pohlavní styk mezi neznámými partnery a žádné půjčování injekčních jehel mezi narkomany.

Zakázaná masokostní moučka
Zvláštním případem zvířecí choroby, která ohrožuje člověka, je i nemoc šílených krav. Tu však nepřenášejí mikroby, ale malé bílkovinné částice zvané priony.
Jejímu rozvoji napomohlo krmení skotu nepřirozenou stravou - masokostní moučkou z rozemletých, uvařených a usušených mršin zvířat a ze zbytků z jatek. Takto se infekční priony z nemocného kusu dostaly do krmiva pro zdravá zvířata a nemoc šířily dál. Lidé se pak nakazili pojídáním masa potřísněného například mozkovou tkání nemocného skotu.
Dnes se už nesmí masokostní moučka zkrmovat. Poražený hovězí dobytek se na jatkách testuje, zda není nemocný. I z kusů uznaných jako zdravé se nesmí do lidského jídla dostat mozek, mícha, brzlík, mandle, slezina, oči a tenké střevo, v nichž se priony vyskytují. To by mělo nemoc zastavit.

Co postraší příště?
V minulých letech se lidé děsili nemocí AIDS či SARS. Anebo se báli jíst hovězí. Teď se přehnaně obávají drůbežího masa a divokých ptáků.
Až panika pomine, objeví se zase nějaká další nemoc. "To víme jistě. Ale nedohadneme, která to bude," řekl Hospodářským novinám Alan Barret z Texaské univerzity. "Budoucí vývoj nemocí je moc těžké předvídat."
Mikroby i další infekční částice mají totiž stále náskok.

Jak se chránit před ptačí chřipkou
Stoprocentní ochrana neexistuje. Riziko nákazy nebo vážného průběhu onemocnění však jde snížit. Co pomáhá:
* Posilovat imunitní systém - dostatkem pohybu, spánku, pestrou stravou obsahující ovoce a zeleninu.
* Nekouřit - kouření oslabuje dýchací soustavu, kterou viry pronikají do těla.
* Dodržovat hygienu - včetně mytí rukou mýdlem před jídlem i během dne.
* Očkovat se proti chřipce - očkování sice nepomůže proti virům ptačí chřipky, ale snižuje riziko, že se lidské chřipkové viry v těle zkříží s ptačími do nebezpečnější formy.
* Tepelně upravovat drůbeží maso a vejce - virus zabíjí teplota nad 70 stupňů Celsia. Touto teplotou musí projít i vnitřek potraviny.
* Nesahat na uhynulé ptáky - alespoň ne bez rukavic, jež se pak dezinfikují.
* Nepřecházet chřipku - včasné léčení brání komplikacím.
Další choroby ze zvířat
* Tuberkulóza. Jedna z nejrozšířenějších infekčních nemocí. Na světě ročně zabíjí dva milióny lidí. Mírnější formu prodělaly dvě miliardy lidí, tedy třetina lidstva. Její baktérie se na člověka přenesla z domestikovaného skotu ve starověku, od té doby se šíří přímo mezi lidmi.
* Malárie. Ročně zabíjí přes milión lidí, hlavně v tropech. Původcem je drobný parazit přenášený komáry Anopheles. S globálním oteplováním se mohou infikovaní komáři dostat do dalších oblastí.
* Pravé neštovice. I jejich původ vědci hledají ve zdomácněném dobytku, z něhož se virus dostal na lidi. Je to jediná infekční choroba, kterou lékaři dokázali očkováním vymýtit. Poslední případ byl zaznamenán v roce 1977.

AUTOR: Josef Tuček
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů