Odpady? Daleko horší je smog
Nelegální dovoz odpadu z Německa vzbudil zaslouženou pozornost. Lidé oprávněně
požadují, aby veřejná správa rychle a účinně zabránila tomuto vážnému nešvaru.
Doufejme, že se vládě skutečně podaří učinit všechny potřebné kroky a zbavit
naši zemi cizích odpadků.
Nelegální dovoz odpadu z Německa vzbudil zaslouženou pozornost. Lidé oprávněně požadují, aby veřejná správa rychle a účinně zabránila tomuto vážnému nešvaru. Doufejme, že se vládě skutečně podaří učinit všechny potřebné kroky a zbavit naši zemi cizích odpadků.
Nejde přitom jenom o situaci současnou, ale zejména o perspektivu do budoucnosti, kterou výrazně ovlivní politika Evropské unie. Musíme dosáhnout toho, aby každý stát - jako dosud - musel likvidovat svůj vlastní komunální a jiný odpad na svém území. Pokud se tak neděje, jde o činnost nelegální, jíž je možno a nutno zákonnými prostředky zabránit. Je na vládě a na celé veřejné správě, aby v tomto směru použila veškerých dostupných prostředků.
Zároveň je však dobré si uvědomit, jak nebezpečný tento komunální a jemu podobný odpad ve skutečnosti je. Na televizních obrazovkách vidíme (bohužel stále častěji) odpadky z domácností, staré hadry, odložené boty a podobné odpuzující svinstvo. To, co můžeme vidět, je na pohled šeredné, určitě to velmi nepříjemně zapáchá a dovedeme si představit, že se to může líbit potkanům.
Pokud však tento odpad není kontaminován nebezpečnými látkami, jako jsou těžké kovy, toxické chemikálie a podobně, nepředstavuje pro zdraví lidí příliš vážné nebezpečí. (Jiná situace může nastat, je-li takový odpad zapálen: zplodiny hoření jsou zcela jistě jedovaté a mohou přímo ohrozit lidské zdraví.) Tím v žádném případě nechci naznačit, že bychom se s odpornými a navíc ilegálními divokými skládkami jakéhokoliv typu mohli v nejmenším smířit. Kauza odpadů však může vést k hlubšímu zamyšlení nad otázkami životního prostředí.
Doba smogů ještě neminula
Dovoz odpadů totiž zcela odsunul pozornost od jiného závažného a velmi aktuálního problému, kterým je znečištění ovzduší. V průběhu ledna a na začátku února jsme zažili mohutnou smogovou epizodu s několika vrcholy na začátku a na konci ledna. Dlouho nás trápilo inverzní počasí, některé oblasti naší republiky - především Ostravsko - byly významně zasaženy.
Připomnělo nám to dobu před listopadem '89, kdy patřily smogové epizody prakticky ke každé zimě. Znečištění ovzduší oxidem siřičitým a dalšími škodlivinami znamenalo vážné zatížení životního prostředí a přímé ohrožení lidského zdraví. Stačí připomenout, že ovzduší zamořené podobnými škodlivinami zahubilo při takzvaném velkém londýnském smogu v 50. letech více než čtyři tisíce lidí během čtrnáctidenní smogové epizody. Dokonce i za totalitního režimu lidé hlasitě protestovali, ostatně demonstrace za čistý vzduch v Teplicích předcházely listopad pražský. Letošní zima nám bohužel zdůraznila, že doba smogů ještě neminula.
Deset tisíc úmrtí navíc
Teplotní inverze jsou normální součástí zimního počasí. Povrch země je prochladlý a udržuje při zemi nízkou teplotu, zatímco ve výšce několika set metrů je vzduch teplejší a drží pod sebou přízemní vrstvu jako pod pokličkou. Znečištění ze všech komínů, výfuků a jiných zdrojů zůstává pěkně dole a nám nezbývá než takový vzduch dýchat. Pokud velmi pečlivě nekontrolujeme veškeré zdroje znečištění, obsahy škodlivin mohou narůstat značně vysoko.
Na rozdíl od doby před listopadem už nebojujeme s oxidem siřičitým, ten se podařilo významně potlačit zejména díky odsiřovacím zařízením, ale proti oxidům dusíku a zvláště proti prachovým částicím. Nebezpečné jsou zejména velmi jemné částice, které pronikají při každém vdechnutí až hluboko do plic. Navíc mnohdy obsahují karcinogenní látky a působí tak dvojnásob nebezpečně: jednak mají na svědomí okamžité dýchací a jiné potíže, jednak mohou působit dlouhodobě dokonce i na naši genetickou výbavu.
Koncentrace jemných prachových částic na celém našem území velmi výrazně přesáhla povolené hodnoty a na Ostravsku dosáhla kritické úrovně. Hygienické limity byly po dobu více než šesti týdnů překračovány, několikrát dosáhly více než desetinásobku limitních hodnot. (Pro odborníky: koncentrace nejnebezpečnějších částic, těch nejjemnějších, tzv. PM 2,5, na Ostravsku několikrát přesáhla hodnotu 700 mikrogramů na krychlový metr. Navržený roční limit je 25 mikrogramů.) Podle odhadů EU působí škodliviny ve vzduchu v Česku asi deset tisíc úmrtí ročně navíc. Dopad nedávného smogu přímo zhodnocen není, znamenalo by to dosti náročný výzkum, avšak podle analogií z jiných studií byl nepochybně významný. Dosud přesně nevíme, které zdroje znečištění byly nejhorším viníkem letošní vážné epizody. Mezi hlavní podezřelé určitě patří komíny malých topenišť - každý rodinný dům či byt vybavený kamny na uhlí k tomu přispěl - a automobily, zvláště s dieselovými motory, které produkují podstatně víc jemných částic než auta na benzin.
Bylo by víc než zapotřebí, aby se stejnou energií, s jakou dnes vláda reaguje na dovoz odpadů, řešila také znečištění ovzduší, které přímo ohrožuje naše zdraví i životy.
prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc., stínový ministr životního prostředí, senátor PČR
http://virtually.cz
Nejde přitom jenom o situaci současnou, ale zejména o perspektivu do budoucnosti, kterou výrazně ovlivní politika Evropské unie. Musíme dosáhnout toho, aby každý stát - jako dosud - musel likvidovat svůj vlastní komunální a jiný odpad na svém území. Pokud se tak neděje, jde o činnost nelegální, jíž je možno a nutno zákonnými prostředky zabránit. Je na vládě a na celé veřejné správě, aby v tomto směru použila veškerých dostupných prostředků.
Zároveň je však dobré si uvědomit, jak nebezpečný tento komunální a jemu podobný odpad ve skutečnosti je. Na televizních obrazovkách vidíme (bohužel stále častěji) odpadky z domácností, staré hadry, odložené boty a podobné odpuzující svinstvo. To, co můžeme vidět, je na pohled šeredné, určitě to velmi nepříjemně zapáchá a dovedeme si představit, že se to může líbit potkanům.
Pokud však tento odpad není kontaminován nebezpečnými látkami, jako jsou těžké kovy, toxické chemikálie a podobně, nepředstavuje pro zdraví lidí příliš vážné nebezpečí. (Jiná situace může nastat, je-li takový odpad zapálen: zplodiny hoření jsou zcela jistě jedovaté a mohou přímo ohrozit lidské zdraví.) Tím v žádném případě nechci naznačit, že bychom se s odpornými a navíc ilegálními divokými skládkami jakéhokoliv typu mohli v nejmenším smířit. Kauza odpadů však může vést k hlubšímu zamyšlení nad otázkami životního prostředí.
Doba smogů ještě neminula
Dovoz odpadů totiž zcela odsunul pozornost od jiného závažného a velmi aktuálního problému, kterým je znečištění ovzduší. V průběhu ledna a na začátku února jsme zažili mohutnou smogovou epizodu s několika vrcholy na začátku a na konci ledna. Dlouho nás trápilo inverzní počasí, některé oblasti naší republiky - především Ostravsko - byly významně zasaženy.
Připomnělo nám to dobu před listopadem '89, kdy patřily smogové epizody prakticky ke každé zimě. Znečištění ovzduší oxidem siřičitým a dalšími škodlivinami znamenalo vážné zatížení životního prostředí a přímé ohrožení lidského zdraví. Stačí připomenout, že ovzduší zamořené podobnými škodlivinami zahubilo při takzvaném velkém londýnském smogu v 50. letech více než čtyři tisíce lidí během čtrnáctidenní smogové epizody. Dokonce i za totalitního režimu lidé hlasitě protestovali, ostatně demonstrace za čistý vzduch v Teplicích předcházely listopad pražský. Letošní zima nám bohužel zdůraznila, že doba smogů ještě neminula.
Deset tisíc úmrtí navíc
Teplotní inverze jsou normální součástí zimního počasí. Povrch země je prochladlý a udržuje při zemi nízkou teplotu, zatímco ve výšce několika set metrů je vzduch teplejší a drží pod sebou přízemní vrstvu jako pod pokličkou. Znečištění ze všech komínů, výfuků a jiných zdrojů zůstává pěkně dole a nám nezbývá než takový vzduch dýchat. Pokud velmi pečlivě nekontrolujeme veškeré zdroje znečištění, obsahy škodlivin mohou narůstat značně vysoko.
Na rozdíl od doby před listopadem už nebojujeme s oxidem siřičitým, ten se podařilo významně potlačit zejména díky odsiřovacím zařízením, ale proti oxidům dusíku a zvláště proti prachovým částicím. Nebezpečné jsou zejména velmi jemné částice, které pronikají při každém vdechnutí až hluboko do plic. Navíc mnohdy obsahují karcinogenní látky a působí tak dvojnásob nebezpečně: jednak mají na svědomí okamžité dýchací a jiné potíže, jednak mohou působit dlouhodobě dokonce i na naši genetickou výbavu.
Koncentrace jemných prachových částic na celém našem území velmi výrazně přesáhla povolené hodnoty a na Ostravsku dosáhla kritické úrovně. Hygienické limity byly po dobu více než šesti týdnů překračovány, několikrát dosáhly více než desetinásobku limitních hodnot. (Pro odborníky: koncentrace nejnebezpečnějších částic, těch nejjemnějších, tzv. PM 2,5, na Ostravsku několikrát přesáhla hodnotu 700 mikrogramů na krychlový metr. Navržený roční limit je 25 mikrogramů.) Podle odhadů EU působí škodliviny ve vzduchu v Česku asi deset tisíc úmrtí ročně navíc. Dopad nedávného smogu přímo zhodnocen není, znamenalo by to dosti náročný výzkum, avšak podle analogií z jiných studií byl nepochybně významný. Dosud přesně nevíme, které zdroje znečištění byly nejhorším viníkem letošní vážné epizody. Mezi hlavní podezřelé určitě patří komíny malých topenišť - každý rodinný dům či byt vybavený kamny na uhlí k tomu přispěl - a automobily, zvláště s dieselovými motory, které produkují podstatně víc jemných částic než auta na benzin.
Bylo by víc než zapotřebí, aby se stejnou energií, s jakou dnes vláda reaguje na dovoz odpadů, řešila také znečištění ovzduší, které přímo ohrožuje naše zdraví i životy.
prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc., stínový ministr životního prostředí, senátor PČR
http://virtually.cz
Sdílet článek na sociálních sítích
